Po stopách Hamiltona a Gillese Villeneuvea: Piloti, kteří debutovali v McLarenu
Nestává se často, že by špičkový tým riskoval a angažoval nezkušeného jezdce. Přesto se v historii F1 párkrát stalo, že i tradiční stáj z Wokingu do takového risku šla. A byla dokonce úspěšná!
McLaren je jeden z nejstarších a nejúspěšnějších týmů ve formuli 1. Od debutu v roce 1966 v jeho barvách debutovalo 12 pilotů, přičemž jedním z nejvýraznějších je bezpochyby sedminásobný mistr světa F1 Lewis Hamilton.
Ti, kteří se stali šampiony
Jeden z nejúspěšnějších pilotů královny motorsportu začal svoji kariéru v McLarenu. Lewis Hamilton patřil do kádru britské stáje již od dětství. Svojí šance, kterou dostal v roce 2007, se chopil s velkou parádou, když při svém debutu porazil zkušeného týmového kolegu a dvojnásobného šampiona Fernanda Alonsa a skončil v konečném hodnocení druhý. O rok později slavil svůj první titul. V roce 2013 přešel do Mercedesu a zbytek už je historie.
Mysleli jste si, že hvězdná kariéra Alaina Prosta začala u Renautlu? Omyl. První šanci ukázat svůj talent dostal v McLarenu v roce 1980, kde ve svých prvních dvou závodech v Argentině a Brazílii bodoval. Barvy Renaultu hájil až mezi lety 1981 a 1983, než se vrátil do Wokingu. Comebeck téměř vyšperkoval titulem, jenže mu nakonec utekl o pouhý půl bod! První titul z celkových čtyřech získal o rok později.
Pozdější šampion Jody Scheckter debutoval stejně jako Villeneuve ve třetím McLarenu, a sice v závěrečném podniku sezony 1972 ve Watkins Glen, kde dojel na devátém místě. V sezoně 1973 rovněž odstartoval s McLarenem do vybraných závodů, než jej angažoval Tyrrell a posléze Wolf. Pro sezonu 1979 zamířil do Ferrari, kde se stal posledním šampionem před érou Michaela Schumachera.
Ti, kteří se prosadili
Oscar Piastri zažil jeden z nejkontroverznějších přestupů v historii F1. Alpine jej potvrdilo pro sezonu 2023 jako parťáka Estebana Ocona, jenže Australan na to okamžitě reagoval na svém účtu na Twitteru (dnešní X), že pro Alpine rozhodně závodit nebude. Později se ukázalo, že opravdu žádnou smlouvu s týmem nepodepsal. S kým naopak kontrakt podepsal, byl McLaren. Od té doby Piastri po boku Landa Norrise vyrostl a vloni dokonce už dvakrát triumfoval.
O čtyři roky dříve (2019) šel McLaren do risku s vycházející hvězdou z Velké Británie, Landem Norrisem. Přestože ze začátku bojoval s nervozitou a často dělal zbytečné chyby, tak dokázal porážet zkušeného týmového kolegu Daniela Ricciarda, díky čemuž se stal lídrem týmu. Byť měl na kontě několik pódií, na první vítězství si musel počkat až do Grand Prix Miami 2024. Nejen to, nečekaně se stal i potenciálním kandidátem na titul, na který to sice nakonec nestačilo, ale přesto ročník uzavřel nad očekávání dobře – stal se vicemistrem.
Kevin Magnussen si dojel pro svůj nejlepší výsledek ve formuli 1 během svého premiérového závodu v Melbourne v roce 2014, když skončil na fantastickém druhém místě. Zároveň se však jednalo o jeho poslední pódium. V následujícím roce se musel posadit na střídačku, aby uvolnil sedačku Fernandu Alonsovi. Následovala štace u Renaultu a na několik let se zabydlel v Haasu. Po dvouleté pauze se po vyhazovu Nikity Mazepina do formule 1 opět vrátil a získal svoji jedinou pole position v kvalifikaci na GP Brazílie 2022.
Legenda Ferrari Gilles Villeneuve absolvovala všech 67 startů pro Scuderii, až na ten první. Ve třetím voze McLarenu na Silverestone v roce 1977 na sebe svým výkonem sice upoutal pozornost, ale tým dal pro sezonu 1978 přednost Patricku Tambayovi. Ferrari bylo tím šťastlivcem, který ukořistil tento kanadský talent poté, co Maranello opustil na konci sezony Niki Lauda. V nacházející sezoně se stal vicemistrem.
Ti, kteří se neprosadili
Přestože v GP2 (dnešní F2) Stoffel Vandoorne dominoval a dojel si pro titul a v McLarenu pro něj nebylo místo, tak se svého debutu přeci jen dočkal. V GP Bahrajnu 2016 totiž nahradil Fernanda Alonsa a získal svůj první bod. O rok později se po odchodu Jensona Buttona na startovní rošt vrátil, nicméně proti Alonsovi se prosadit nedokázal a po sezoně 2018 z F1 odešel. Jenže jak se ukázalo, byl zkrátka ve špatnou dobu na špatném místě, protože později se stal šampionem ve formuli E.
V McLarenu dostal svoji první šanci také Kevinův otec Jan Magnussen. Do formule 1 přišel jako jeden největších talentů své doby, když si v britské formuli 3 dojel suverénně pro titul (14 vítězství v 18 závodech). V GP Pacifiku 1995 nahradil nemocného Miku Häkkinena, přičemž závod dokončil na 10. místě. Jednalo se však o jeho jediný start v McLarenu. Pro sezonu 1997 získal angažmá u Stewarta, se kterým sice odstartoval i do nadcházejícího ročníku, ale i přes solidní šesté místo v Kanadě musel z týmu odejít a sezonu nedokončil.
Jako šampion CART a syn mistra světa byl Michael Andretti v USA hvězdou, ale jeho pokus prorazit ve formuli 1 jako jeho otec Mario byl propadákem. Neměl to ale vůbec jednoduché, protože jeho týmovým kolegou v McLarenu byl Ayrton Senna. Před tím, než se s ním předčasně rozloučili a on se vrátil zpátky do USA, absolvoval celkem 13 závodů, přičemž sedm z nich nedokončil. V jeho poslední grand prix na Monze získal jediné pódium, když skončil třetí.
McLaren nasadil v GP Itálie 1977 třetí vůz, do kterého se posadil domácí pilot Bruno Giacomelli. Závod pro něj však skončil předčasně, když mu vypověděl službu motor. V sezoně 1978 dostal ještě dalších pět šancí, když vyplňoval mezery v kalendáři formule 2, v níž se stal mistrem. První body ale přišly až o dva roky později s příchodem do Alfy Romeo. Za svou osmiletou kariéru ale díru do světa příliš neudělal.
Vítěz nejtěsnějšího závodu v historii formule 1 Peter Gethin neměl v roce 1970 vůbec lehký debut, jelikož byl náhradníkem zakladatele týmu Bruce McLarena, který zemřel během testovací jízdy. Po premiérové GP Nizozemska jej na dva závody nahradil bývalý mistr světa Danny Hulme, než se Gethin vrátil, aby se pro změnu posadil do vozu Dana Gurneyho. Uprostřed sezony sezony 1971 přestoupil BRM, se kterým vyhrál svoji jedinou velkou cenu na okruhu v Monze.
