Po Sainzově nehodě panuje nervozita
Je oprávněná nebo se jedná o hysterii?
Každá akce vyvolává reakci. Tou akcí pro nízké (v loňském roce ‘pindikovské’) nosy byla například havárie Marka Webbera ve Valencii 2010. Australan po nárazu do Lotusu/Caterhamu Heikkiho Kovalainena vyletěl do vzduchu jako raketa.
Problémem je struktura přední části auta, která se dostane do kontaktu se zadními koly formule vepředu. Inženýři FIA ve spolupráci s univerzitou Cranfield přišli se současným nápadem nízkých nosů. Jak je ale přesvědčen bývalý konstruktér vozů F1 a současný mediální konzultant Gary Anderson, to do relativního bezpeční izolovalo jeden typ nehod. A podpořilo typ jiný. A to ukázala nejen nehoda mezi Felipem Massou a Kamujem Kobajašim v Melbourne 2014:
Velkým problémem se vyznačovala také nehoda Carlose Sainze z letošní GP Ruska. Auto se totiž kompletně zavrtalo pod TecPro bariéry, jak ukazuje náhledové foto firmy Sutton.
Toto ale podle Garyho Andersona není jediný typ nehody, který vzbuzuje obavy. Mezi dalšími jmenuje riziko toho, že některý z pilotů zůstane stát na startovní rovince na začátku závodu a někdo do něj zezadu narazí. Představa nárazu jezdcovy hlavy do difuzoru formule před ním není lákavá.
Dalším typem nehod jsou například ty mezi Alonsem a Grosjeanem ve Spa 2012 nebo Coulthardem a Wurzem v Melbourne 2007, i když to byly nehody se starým typem konstrukce a následky mohou být právě dvojího typu: pilot vzadu jde NAD pilota vepředu, nebo POD něj. Ohrožen tak může být jeden nebo druhý pilot, ne-li oba.
Mezi obávanými nehodami jsou takzvané T srážky, kdy jeden pilot narazí do druhého zboku poté, když třeba závodník dostane hodiny a zůstane stát na dráze. Například Romain Grosjean během GP Ruska. Nebo případ Hülkenberga a Ericssona ve stejném závodě.
Je zřejmé, že problém není jen v konstrukci současných nízkých nosů. Heikki Kovalainen se pod dopravníkový pás lemující sady pneumatik v Barceloně 2008 dostal i se starým vozem. Je tedy jasné, že nějaké ideální řešení neexistuje. Jinými slovy navýšit nízké nosy není svatým grálem.
Lze si všelijak hrát s technickými předpisy a konstrukcí zadních i předních částí formulí, ale ať budou formule sebebezpečnější, axiom motorsportu to nejspíš nepřekoná: tedy, že motorsport je (a bude) nebezpečný.
Debaty jsou po Sainzově nehodě relativně hodně vášnivé. Pravdou ale také je, že i když nehoda vypadala spektakulárně, pilot sám přiznal, že to zas tak vážně nebylo. TecPro bariéry jsou navíc stavěny tak, že ublížit pilotovi nemohou. Jak ale bylo vidět, vznikl problém se k pilotovi zasypanému TeProc bariérami vůbec dostat. To je asi větší problém než to, že došlo k nehodě s danými následky. Felipe Massa byl asi nejvíc naštvaný a Sebastian Vettel scénu nehody prohlásil za “šokující”.
Ale Carlos Sainz sám byl vlastně v pohodě, a tak stejně jako oprávněné je klást otázníky a zpochybňovat současnou úroveň bezpečnosti, je stejné relevantní ptát se, zda reakce na nehodu Carlose Sainze nejsou přeci jen trochu hysterické?
Diskuse k článku