Oživení: Analýza předsezonních testů
V průběhu šesti dnů v období 19. až 28. února testovaly týmy F1 na okruhu Barcelona-Catalunya. Následně se vydaly do Melbourne na úvodní Velkou cenu Austrálie, která byla na poslední chvíli zrušena. Sezona tak nově zahajuje se zpožděním 16 týdnů, tedy bezmála čtyř měsíců. V mezidobí měly týmy své továrny zavřené a pro auta se nevyvíjela žádná zlepšení. Pojďme se tedy vrátit zpátky v čase a připomenout si, s jakou formou jednotlivé týmy oficiální únorové testy opouštěly a s jakým výkonnostním rozložením celé startovní pole do náhradní sezony vstoupí.
Časy z testů je nutné brát s velkou rezervou. Ale pro ty, kteří se vyznají a mají k dispozici zákulisní informace například o množství paliva nebo zvoleném programu, či o tom, jak rozdílně fungují jednotlivé specifikace pneumatik, se dá postavit obrázek, který vykresluje alespoň kontury výkonnostního pořadí týmů.
Využity během testů byly pneumatiky čtyř tvrdostí od C2 po C5 (nejměkčí). Při aplikaci rozdílného fungování pneumatika odhadovaného množství paliva se dá například zjisti, že nejrychlejším časem testů nebylo Bottasových 1min 15.7sec na nejměkčí pneu C5, ale spíše 1min 16,976sec Lewise Hamiltona, který jel na pneu C2 s množstvím paliva alespoň na 12 kol. Po aplikaci korekce pneumatik a množství paliva se dá odhadnout, že Hamilton by dokázal zajet 1min 15sec nebo lépe. Když aplikujeme stejnou metodu na ostatní týmy, získáme následující pořadí:
| Mercedes | 1min 15.5sec |
| Red Bull | 1min 16.0sec |
| Racing Point | 1min16.1sec |
| Ferrari | 1min 16.3sec |
| McLaren | 1min 16.3 sec |
| Renault | 1min 16.3sec |
| AlphaTauri | 1min 16.8sec |
| Alfa Romeo | 1min 16.8sec |
| Williams | 1min 16.8sec |
| Haas | 1min 17.0sec |
Tuto první úroveň snahy o zisk přehledu výkonnostního rozložení ale musíme rozebrat dále, neboť ne všechny týmy se soustředí na rychlé kolo. Absolvují například rozsáhlé programy porovnání dat z aerodynamického tunelu a počítačových simulací s těmi z reálných jízd během testů. Dokládá to také rozsah 1,5 sekundy, do kterého se v první tabulce všechny týmy vejdou, zatímco ve třetím tréninku loňské GP Španělska je časový rozptyl startovního pole 4 sekundy.
Lepší je proto analyzovat časy ze závodních simulací, spíše než rychlých jízd na kratší vzdálenost. Ne všechny týmy absolvovaly závodní simulaci. Mercedes, Ferrari, Red Bull, Racing Point, McLaren a AlphaTauri však ano. Podmínky (jako je například množství paliva) jsou podobné a časy na závodní vzdálenost jsou méně náchylné na výkyvy.
| P. | Tým | Doba jízdy | Odjeto / časová ztráta |
| 1 | Mercedes | 1hr 29min 26sec | 66 kol |
| 2 | Ferrari | 1hr 30min 02sec | (+34sec na Mercedes) |
| 3 | Red Bull | 1hr 30min 09sec | (+41sec na Mercedes) |
| 4 | McLaren | 1hr 30min 59sec | (+93sec na Mercedes) |
| 5 | Racing Point | 1hr 31min 10sec | (+104sec na Mercedes) |
| 6 | AlphaTauri | 1hr 31min 55sec | (+149sec na Mercedes) |
Pořád to ale nestačí. Druhá tabulka výše nabízí ‘stabilnější’ data, ale nebere v úvahu mimořádné faktory, které posbíral renomovaný Mark Hughes. jakou jsou různé teploty dráhy v různých dnech, nebo dokonce během dopoledne či odpoledne v průběhu jediného dne! V Barceloně se rychlejší časy zajíždějí spíše dopoledne než odpoledne. Lewis Hamilton z Mercedesu jel závodní simulaci dopoledne, řada dalších odpoledne. S různými nastaveními motoru například. S využitím takových znalostí o mimořádných faktorech se po jejich aplikaci dá dojít k následujícím rozdílům mezi jednotlivými týmy na konci simulační jízdy:
| P. | Tým | Doba jízdy | Odjeto / časová ztráta |
| 1 | Mercedes | 1hr 29min 53sec | 66 kol |
| 2 | Ferrari | 1hr 30min 02sec | (+9sec na Mercedes) |
| 3 | Red Bull | 1hr 30min 09sec | (+16sec na Mercedes) |
| 4 | Racing Point | 1hr 30min 50sec | (+57sec na Mercedes) |
| 5 | McLaren | 1hr 30min 19sec | (+66sec na Mercedes) |
| 6 | AlphaTauri | 1hr 31min 55sec | (+122sec na Mercedes) |
Pokud bychom se pokusili takový poznatek převést zpátky do potenciálu jednoho rychlého kola, s využitím znalostí z úvodní tabulky, dostaneme se k následujícímu pořadí:
| Mercedes | 1min 15.5sec |
| Ferrari | 1min 15.6sec |
| Red Bull | 1min 15.7sec |
| Racing Point | 1min 16.3sec |
| McLaren | 1min 16.4sec |
| AlphaTauri | 1min 17.2sec |
Ve výsledku se dá tušit, že Ferrari a Red Bull je výkonu Mercedesu blíže, než ukazují prosté denní výsledky. Oproti tomu jsou týmy Racing Point, McLaren a AlphaTauri schopni rychlejších časů. Možná jen nepotřebovaly absolvovat tak ‘rychlou’ závodní simulaci. Pokusme se tedy o závěrečnou úpravu, která zahrnuje faktor úvahy, podle které byl Racing Point ve své závodní simulaci docela dobrý. Znamenalo by to, že Mercedes má potenciálně na čas 1min 15.3 sec. O dvě desetiny sekundy lépe, než korigovaný čas z úvodní tabulky:
| Mercedes | 1min 15.3sec |
| Ferrari | 1min 15.4sec |
| Red Bull | 1min 15.5sec |
| Racing Point | 1min 16.1sec |
| McLaren | 1min 16.3sec |
| Renault | 1min 16.3sec |
| AlphaTauri | 1min 16.8sec |
| Alfa Romeo | 1min 16.8sec |
| Williams | 1min 16.8sec |
| Haas | 1min 17.0sec |
Tohle je možná nejbližší obrázek stavu, který panoval po skončení závěrečných testů v únoru 2020. Jak už to tak bývá, opravdovým testem jsou kvalifikace a závody skutečných velkých cen. Na ty jsme si museli počkat, ale už jsou tady. A jen ty ukážou, jak moc jsou výše popsané úvahy přesné, nebo naopak.
