Ohlédnutí za sezonou 2024 (1/3): McLaren slaví po 26 letech titul, Verstappen čtyřnásobným šampionem
Byť se zprvu zdálo, že nejdelší sezonu v historii formule1 jednoznačně ovládne Max Vertappen, tak osud mínil jinak a v průběhu šly karty spíše proti němu, zatímco Ferrari s McLarenem chytili druhý dech. Zejména papayové vozy. Napínavé boje však probíhaly i ve středu startovního pole. Také došlo k nečekaným změnám v jezdeckých sestavách. V prvním díle si posvítíme na čelo tabulky.
Verstappen si letošní titul vydřel, Pérez ostudou pro Red Bull
Max Verstappen byl letos jasným lídrem Red Bullu. Byť v první třetině sezóny už všichni korunovali Red Bull i Verstappena šampionem, tak posléze přišel úpadek a trápení. Přesto Nizozemec nepolevil a bojoval jako lev i s monopostem, který nebyl nejrychlejší.
Na druhé straně garáže byla letošní sezona naprostou blamáží, na což rakouská stáj také doplatila. Sergio Pérez nejenže nestačil na svého týmového kolegu, ale byl pravidelně porážený také jezdci z týmů ze středu pole, paradoxně i duem z VCARB. Největší ostuda ale je, že Mexičan s RB20 hned šestkrát neprošel ani do prostředního segmentu kvalifikace, čtyřikrát závod nedokončil kvůli vlastní chybě, nebo že způsobil kolizi se soupeřem, a třikrát nebodoval.
GP Monaka 2024 – Jedno z mnoha Pérezových selhání
Nejvíce alarmující statistikou však je, že Pérez získal pouze třetinu bodů, co Verstappen, přičemž po přestávce si připsal na konto mizerných 16 bodů. Nemůže ho těšit ani fakt, že je prvním nejhůře umístěným pilotem od roku 1994, který skončil v šampionátu jezdců na osmém místě, zatímco jeho týmový kolega slavil titul. V sezoně 1994 to byl paradoxně Maxův otec Jos, jehož týmový kolega Michael Schumacher se stal mistrem a on uzavíral nejlepší 10. Kromě toho letos zaznamenal také největší bodový rozdíl mezi piloty z jednoho týmu, a sice propastných 285 bodů.
Zejména Pérezovy výkony odsoudily Red Bull, že nedokázal obhájit titul mezi týmy, zatímco Verstappen si díky najetému náskoku z úvodu ročníku vedení udržel a zařadil se ziskem čtvrtého titulu do historických tabulek mezi elitu – sedminásobné šampiony Michaela Schumachera a Lewise Hamiltona, pětinásobného mistra Juana Manuela Fangia a on sám se dělí o třetí místo se Sebastianem Vettelem a Alainem Prostem.
Ačkoliv nebyly monoposty rudých býků vždy nejkonkurenceschopnější, tak se řadí mezi ty nejspolehlivější. Kvůli technickým problémům odstoupil pouze jednou Verstappen v Austrálii.
McLaren si i přes pár zaškobrtnutí dojel po 26 letech pro titul
Po předsezónních testech byla atmosféra v McLarenu rozpačitá. Lando Norris tehdy uvedl, že jsou na míle daleko od Red Bullu a Ferrari, což se částečně v úvodních podnicích potvrdilo. Nicméně prvním dobrým znamením, že by se forma papayových vozů mohla zlepšit, bylo Norrisovo třetí místo v Austrálii. Posléze přidal ještě další pódia a jeden triumf, zatímco jeho týmový kolega Oscar Piastri za ním nepatrně zaostával. Australan do letní přestávky získal pouze čtyři pódia, včetně jednoho vítězství, zatímco Norris jich měl na kontě celkem osm. Statistky mluvily v jeho prospěch i co se týká kvalifikací a sprintů.
Avšak nemalé bodové přísuny dostaly McLaren postupně z třetího místa až do čela tabulky, a to po Grand Prix Ázerbajdžánu, kterou vyhrál Piastri a Norris dojel s nejrychlejším kolem čtvrtý.
Přestože měl Brit nad Piastrim výraznou převahu, tak si Australan přeci jenom odváží z této sezony jedno zajímavé prvenství. Stal se totiž čtvrtým pilotem v historii šampionátu, který absolvoval 100% všech závodů a zároveň se stal vůbec prvním závodníkem, kterému se to podařilo, který ještě nezískal titul. V roce 2002 měl 100% účast tehdy pětinásobný mistr F1 Michael Schumacher, v roce 2019 to byl šestinásobný šampion Lewis Hamitlon a vloni trojnásobný Max Verstappen.
Tradiční stáj z Wokingu se po dlouhých 26 letech čekání opět dočkala kýženého titulu a posunula se tak v historických tabulkách na druhé místo, o které se dělí s Williamsem. Také Norris měl letos reálnou šanci na zisk svého premiérového titulu, jenže doplatil na rozpačité rozhodování boxové zídky, ale také na několik svých vlastních chyb.
Ferrari mělo titul na dosah, Sainze na závod vyřadilo slepé střevo
Poslední titul italské stáje je také zatraceně fousatý, ale stále je to o 10 let méně, než tomu bylo u McLarenu, protože Ferrari naposledy slavilo v roce 2008.
Interní souboj u Ferrari byl o poznání vyrovnanější než u McLarenu a Red Bullu. Charles Leclerc i Carlos Sainz si letos připsali minimálně jedno pole position a alespoň dvě vítězství. Ovšem boj mezi červenými vozy byl třaskavější, protože poté, co se Sainz dozvěděl o svém konci ve prospěch Hamiltona, tak přestal jezdit v rukavičkách a nebál se postavit ani svému týmu.
Ovšem co se týká nehod, tak Leclerc měl naprosto čistý ročník, zatímco Sainz nedokončil kvůli kolizím tři závody. Ale naopak po technické stránce vůz s číslem #55 držel. Monačana zradil v Kanadě motor.
Ferrari bylo jedním z týmů, které musely nasadit své rezervní jezdce. Pro Grand Prix Saúdské Arábie museli posadit vedle Leclerca Olivera Bearmana, jelikož měl Sainz zánět slepého střeva. Mladý Brit měl debut jak z říše snů. Byť se mu kvalifikace nepovedla podle představ a postup do třetí části mu unikl o pouhých 36 tisícin, tak v závodě zazářil. Vypůjčené SF-24 dovezl na skvělém sedmém místě.
Bearman se stal rekordmanem hned v několika kategoriích – nejmladší pilot Ferrari, nejmladší nováček, první jezdec po 25 letech (od Eddieho Ervina) britské národnosti, jenž usedl za volant vozu tradiční stáje z Maranella. Kromě toho zaujal třetí pozici mezi nejmladšími piloty, kteří odstartovali do závodu.
Ukázalo se, že Sainzovi pravděpodobně odebrání slepého střeva prospělo a zrychlil. V nadcházející velké ceně totiž získal první letošní vítězství.
U Mercedesu převzal žezlo Russell, Hamilton se rozloučil stylově stíhací jízdou
Po oznámení Hamiltonova odchodu se předpokládalo, že budou logicky vsázet spíše na George Russella, což se částečně i potvrdilo. Sice Lewise Hamiltona porážel, ale v závodech se nejednalo se žádné markantní rozdíly. Jiná písnička to byla v kvalifikacích, tam byl jednoznačně lepší Russell, který získal pro Mercedes start z pole position, a to hned třikrát, zatímco jeho krajan startoval nejlépe z druhého místa.
Výkony Stříbrných šípů byly jak na houpačce. Když jim vůz fungoval, tak pořádně nechápali důvody, proč tomu tak je. Na okruhu Spa-Francorchamps mohli slavit první double. Nicméně Russell po závodě o vítězství přišel, jelikož byl diskvalifikován za nesplnění váhového limitu a první místo tak spadlo do klína jeho týmovému kolegovi. Přesto se doublu dočkali, a to v noční party ve Vegas. Naopak nejhorší víkend zažili v Melbourne, kdy nedojel do cíle ani jeden vůz. Hamiltona zradila pohonná jednotka a Russell v posledním kole po vlastní chybě tvrdě havaroval.
Pro Hamiltona byly poslední závody spíše trápením, ale v jeho úplně poslední velké ceně v Mercedesu si po katastrofální kvalifikaci spravil chuť parádní stíhací jízdou z 18. na čtvrté místo. Byl to zkrátka mistrovský výkon.
V konečném hodnocení skončili těsně za sebou s minimálním rozdílem – sedmý Hamilton na šestého Russella ztratil 22 bodů. Z týmů, jejichž piloti spolu absolvovali všechny podniky, jsou v tabulce interních soubojů na prvním místě.
Gasly, Ocon, Hülkenberg, Albon i Leclerc vystřídali během sezony alespoň jednoho týmového kolegu.
