Obnovená premiéra

6 Zveřejněno 1. 11 2015 — Tomáš Richtr

Velká cena Mexika se v historii F1 jezdila v letech 1963 – 1970 a 1986 – 1992 na okruhu bratří Rodrígezů. Ricardo Rodrígez se zúčastnil šesti velkých cen v letech 1961 a 1962. Ve dvaašedesátém se jel nemistrovský závod F1 v Mexiku. V prvním tréninku prasklo Rodrígezovi zavěšení kola jeho vozu Lotus 24 a po nárazu do bariéry okamžitě zemřel. Bylo mu necelých 21 let. Okruh byl pojmenován na jeho počest.

Starší bratr Pedro také závodil. Stal se vítězem závodů 24 hodin Daytony i Le Mans. Zemřel na německém Norisringu v závodě sportovních vozů Intersérie v roce 1971. Pomalejší vůz Kurta Hilda vytlačil lídra závodu Rodrígeze na zeď. Po nárazu auto zachvátily plameny a Pedro zemřel pár chvil na to, co jej vysvobodili z vraku.

Okruh leží v olympijském parku Magdalena Mixhuca (okruh se první rok takto jmenoval) na jihu Mexico City, kde se konaly Letní olympijské hry v roce 1968. Situován je zde baseballový stadion, který také slouží jako pódium pro velké koncerty. Před 10 lety tam dokonce zavítala americká závodní série NASCAR. V roce 2007 tam vyhrál bývalý pilot F1 Juan Pablo Montoya. Na okruhu startovaly také národní formule šampionátu A1 Grand Prix s českým týmem ve startovním poli.

V roce 1962, kdy byl areál postaven, tam měla premiéru F1, byť jako nemistrovský závod. Trval přes dvě hodiny a vítězové jsou dva: Trevoe Taylor a Jim Clark, kteří se dělili o vítězný Lotus 25. V době, než rostoucí zájem diváků (a s tím spojené nedostatečné kapacity a organizační komplikace) rozhodl o dočasném odchodu F1, zde vyhráli Jim Clark, Dan Gurney, Richie Ginther, John Surtees, Graham Hill, Denny Hulme a Jacky Ickx.

Okruh byl pro návrat F1 v roce 1986 zmodernizován a upraven:

Ve druhé éře Mexico City zde dokázali vyhrát Gerhard Berger, Alain Prost, Ayrton Senna, Nigel Mansell a Riccardo Patrese. V roce 1992 se tam jel poslední závod F1. V roce 2001 byl okruh dále zmodernizován a šampionát amerických formulí CART sem dokázal přilákat přes 400 tisíc diváků.

Závody F1 se do Mexika měly vrátit už v roce 2013. Kvůli nesplněným finančním slibům se to ale povede až letos, po další rekonstrukci okruhu, která by jej po Monze měla učinit druhým nejrychlejším v kalendáři:

Mexiko City a jeho okruh leží v nadmořské výšce 2200 metrů. Do té doby nejvýše posazený brazilský Interlagos je v nadmořské výšce 800 metrů. Je to obrovský rozdíl hlavně pro pohonné jednotky, které budou mít méně kyslíku, což výrazně ovlivní výkon. V této výšce je ve vzduchu k dispozici pouze 78 % kyslíku. Turbo se bude muset točit rychleji, aby do spalovacího motoru dostalo co největší množství kyslíku. Pravidla omezují otáčky na 125 000 ot./min., ale reálně se točí kolem 100 000. Kdo se neodváží otáčky zvýšit, bude na soupeře výrazně ztrácet, ale zase budou riskovat technická selhání. Inženýři očekávají velké problémy s chlazením a v řidším vzduchu se auta budou vyznačovat nižší aerodynamickou efektivitou.

Okruh je o 116 metrů kratší než jeho předchůdce. Má délku 4 305 metrů (pro letošek přišel o poslední obloukovitou zatáčku Peraltadu, připomínající Parabolicu na italské Monze). Sedm levých, deset pravých zatáček a cílová rovinka má délku 1 314 metrů! (Šanghaj má rovinku dlouhou 1 170 metrů, Korea měla rovinku o 10 metrů kratší. Rovinka na okruhu v Abú Dhabi má 1 140 metrů a Monza 1 120 metrů.) Boxová ulička má délku 650 metrů a nejvyšší rychlost v ní je 80 km/h. Závod se pojede na 71 kol.

Základní informace o brzdách: