O titulu je rozhodnuto. Ale bojuje se dál o desítky milionů dolarů

Vyžadovalo by to obrovský kolaps, aby Williams přišel o páté místo, a stejně tak téměř nemožnou proměnu, aby se Alpine vymanil z pozice nejhoršího týmu F1. Mezi nimi se však nacházejí čtyři týmy oddělené pouhými 12 body. Tuto bitvu navíc dokořán otevřelo skvělé čtvrté místo Ollieho Bearmana v Mexiku.

Každá pozice v šampionátu má pro týmy hodnotu těsně pod 10 milionů dolarů na prémiích (prize money) a takové peníze hrají pro každý tým středu pole obrovskou roli. Zde je pět důvodů, proč se tato bitva o 30 milionů dolarů najednou stala středem pozornosti.

Mocné vzkříšení

Jádrem všeho je proměna týmu Haas. Ze stáje, která byla na úvod sezóny odepsaná na chvostu pole, se stal tým s rychlým vozem, který však nedokázal proměňovat v body. Nyní je to ale tým, který ukázal, že dokáže operovat na špici ultra-konkurenčního středu pole F1 a urvat velký výsledek, když špičkové čtyři týmy klopýtnou.

„Nepamatuji si, a to už to dělám 22 let, že bychom měli takovouhle úroveň vozu a přitom ji tak málo proměňovali,“ řekl šéf týmu Ayao Komatsu pro The Race ještě před dvojzávodem USA-Mexiko.

Spa bylo klasickým příkladem: obě auta bodovala ve sprintu, ale když přišlo na „lámání chleba“ na konci víkendu, kombinace faktorů – těsné nepostoupení jezdců do Q3, nesprávná úroveň přítlaku na Bearmanově voze pro závod, malý problém s motorem a špatné načasování zastávky v boxech pro Estebana Ocona – znamenala nula bodů z velké ceny, kde byl Haas pohodlně dost rychlý na to, aby měl obě auta v top 10.

Jak řekl Komatsu, tým „ztrácel body při každé příležitosti“.

Řekl, že to bylo způsobeno špatným nastavením mysli: příliš se snažili tlačit na výsledky a honit se za závody.

Ale v Mexiku byl příběh jiný. Haas brilantně využil své poslední vylepšení, dostal obě auta do top 10 a vyrovnal svůj největší bodový zisk sezóny.

Pro Bearmana to bylo třetí bodované umístění v řadě a zároveň nejlepší výsledek kariéry. Ukazuje tedy, že nejen auto je na tom mnohem lépe, ale i on dokáže přetavit rychlost, o které všichni víme, že ji má, tím, že se vyvaroval chyb.

Komatsu připisuje tento pokrok změně myšlení: Bearman ukazuje lepší úsudek v tom, jak blízko limitu vůz tlačit, a jezdí více „v rámci svých možností“, zatímco se tým jako celek soustředí na správné provedení každé části víkendu a nenechá se unést bojem o šampionát, do jehož středu se náhle katapultoval.

Propad v nesprávnou chvíli

Racing Bulls tuto těsnou skupinu vede, ale panují obavy o jejich nedávnou formu, jelikož jsou aktuálně na šňůře tří podniků bez bodu. Jejich nejhorší série sezóny umožnila Aston Martinu, Haasu a Sauberu stáhnout ztrátu.

V poslední době nebyla kvalifikační forma problémem. Isack Hadjar postoupil do Q3 ve dvou z posledních tří velkých cen, včetně té v Mexiku minulý víkend. Ale jeho závod se tam začal kazit hned v prvním kole, když měl v zatáčce č. 6 horkou chvilku a ztratil tři místa. Nakonec v závěrečných kolech přišel o desáté místo ve prospěch jezdce Sauberu Gabriela Bortoleta. Ačkoliv jeho trápení v závěrečném stintu bylo částečně způsobeno tím, že musel jet na použitých měkkých pneumatikách, sám poukázal na trend slabšího závodního tempa oproti tomu kvalifikačnímu.

I když by se trocha nedělní rychlosti hodila, existují i jiné důvody, proč se jim body v poslední době vyhýbaly. V Singapuru by Hadjar pravděpodobně bodoval, nebýt opakujícího se problému s pohonnou jednotkou Honda. Jeho havárie v prvním kole kvalifikace v Austinu znamenala, že byl v honbě za body od začátku v nevýhodě, a ačkoliv se v Mexiku propadl na 13. místo, alespoň se přiblížil.

Týmový kolega Liam Lawson měl letos několik silných víkendů, naposledy vynikající páté místo v Ázerbájdžánu před tímto „suchem“. Nicméně, Hadjar byl obvykle rychlejší a Lawson, podle svých slov, postrádal rychlost v Singapuru, neměl šťávu, když byly body na dosah v Austinu (skončil 11.), a pak měl hroznou Q2 v Mexiku, než ho v první zatáčce trefil Carlos Sainz.

Lawson zhodnotil vůz jako konzistentní napříč všemi oblastmi, ale postrádající maximální rychlost. Jelikož se už nechystají žádná velká vylepšení, zvyšuje to tlak na Racing Bulls, aby našli způsob, jak zlepšit své závodní tempo, pokud si chtějí udržet alespoň nějakou šanci na udržení šestého místa.

Kteří jezdci dělají ten rozdíl?

Tohle je bitva, ve které budou mít jezdci cenu zlata – doslova.

Bearmanovo pozoruhodné čtvrté místo posunulo Haas z devátého na osmé místo. Bearman váží 78 kilogramů – při dnešních cenách je to zlato v hodnotě přibližně 10 milionů dolarů, což se příliš neliší od zisku, který tým získá posunem o jednu příčku v šampionátu.

Vzhledem k tomu, jak je výkonnost čtyř týmů v této skupině vyrovnaná, je exekuce ze strany týmu i jezdce potenciálně rozhodujícím faktorem.

Body jezdců v bitvě F1 2025 o 30 milionů dolarů

1. Hülkenberg – 41
2. Hadjar – 39
3. Alonso – 37
4. Bearman – 32
5. Stroll – 32
6. Lawson* – 30
7. Ocon – 30
8. Bortoleto – 19

*Od třetího závodu

Pohled na bodové zisky jezdců těchto čtyř týmů lze rozdělit do dvou skupin, s vedoucím jezdcem pro každý tým – Nico Hülkenberg za Sauber, Hadjar za Racing Bulls, Fernando Alonso za Aston Martin a Bearman za Haas v top čtyřce. Je to však těsné mezi jezdci jak u Haasu, tak u Aston Martinu, ačkoliv Lance Stroll je na pětivíkendové šňůře bez bodů.

Spousta těchto jezdců také dokázala urvat velké výsledky, přičemž všech osm z nich získalo alespoň jedno umístění v top 6. Hülkenberg skončil třetí na Silverstonu, Hadjar to vyrovnal v Zandvoortu, což dokazuje, že velké bodové příděly může získat jakýkoli jezdec, který je ve špičkové formě.

Klíčová bude konzistence bodování, ale také maximalizace takových příležitostí. Loni Alpine maximálně využil mokrého závodu na Interlagosu, kde Ocon a Pierre Gasly získali druhé a třetí místo a 33 bodů – ohromujících 54 % jejich celkového zisku za celý rok – a poskočil z devátého na šesté místo v šampionátu. Zisk takového kalibru by mohl potenciálně kterémukoli z těchto týmů zajistit šesté místo. A loni to Alpine vyneslo 33 milionů dolarů na prémiích navíc.

Bearman je v současnosti jezdcem s nejlepší formou v této skupině; jako jediný jezdec ze zmíněných čtyř týmů bodoval v každém z posledních tří podniků, s celkovým ziskem 16 bodů.

Jezdci také vědí, že svými výkony mohou zvýšit svou cenu. Alex Albon, který v roce 2023 téměř sám vytáhl Williams na sedmé místo v šampionátu, to jistě silně argumentoval při vyjednávání své nové smlouvy podepsané následující rok. Stejně tak by Bearman mohl dokázat Ferrari, že je tím pravým mužem, který nahradí Lewise Hamiltona, až ten čas přijde, podobně jako to udělal Charles Leclerc, když v roce 2018 pomáhal Sauberu v boji středu pole.

Největší zklamání F1

Aston Martin je jediným týmem v tomto mixu, který by měl být snadno v první pětce šampionátu, místo aby se o vlásek držel sedmého místa. Vzhledem ke zdrojům, které má k dispozici, tento tým masivně zaostává za očekáváním.

Částečně je to jistě dáno určitou lhostejností k této sezóně ve srovnání s dlouhodobějším horizontem. Důraz byl kladen hlavně na rok 2026 a nová pravidla, a na příchod hvězdné technické posily Adriana Neweyho, aby jich mohl využít.

Práce na letošním voze spočívala spíše v kalibraci nástrojů a metod pro příští sezónu a dál, přičemž jakékoli zlepšení výkonu bylo považováno spíše za vedlejší úkol než za skutečnou misi.

„Do letošního vozu jsme záměrně nevložili mnoho zdrojů,“ řekl Andy Cowell, CEO a šéf týmu Aston Martin.

Ale i tak Aston Martin „podává nedostatečné výkony v podstatě po celý rok 2025“, jak řekl Alonso.

V Mexiku se tým trápil, stejně jako v každém roce této sady pravidel, a Alonso doufá, že Newey dokáže na jejich příští návštěvu v roce 2026 něco vymyslet.

Vrcholy byly velmi dobré. Alonso byl skvělý pátý na Hungaroringu a znovu vedl střed pole v Singapuru.

Ačkoliv je to těžké předvídat, Katar bude pravděpodobně jejich nejsilnější tratí ve zbytku sezóny, ale problémem je, že propady Aston Martinu jsou také velmi hluboké, a ani Alonsovo kouzlo v takových scénářích nic nezmůže. Podívejte se, jak byl Aston Martin nejpomalejším vozem v Belgii, aby o týden později porazil Maxe Verstappena v Maďarsku.

I přes svou sérii bez bodů a fakt, že ho Alonso v kvalifikacích téměř na hlavu poráží, je Strollův bodový příspěvek aktuálně na rekordních 46 % za sedm let, co je u týmu (včetně éry Racing Point).

Alonso měl spoustu smůly, což to částečně vysvětluje, a zatímco mít dva jezdce podávající výkony na úrovni 44letého Španěla by pravděpodobně Aston Martinu umožnilo vést tuto skupinu, jejich primárním problémem je v současnosti vůz, který má stále potíže v pomalých zatáčkách a relativně špatnou aerodynamickou účinnost, zejména na okruzích s nízkým přítlakem jako Spa a Monza.

Největší potíž Sauberu

Zatímco vůz Racing Bulls je silnější v sobotu než v neděli, u Sauberu je tomu naopak.

Na začátku sezóny byl Sauber C45 nestabilní a nepředvídatelný kvůli nedostatečně robustní aerodynamice. I když se to dramaticky zlepšilo sérií vylepšení v polovině sezóny, která proměnila Sauber v pravidelnou hrozbu pro body, zůstává obtížně řiditelným vozem na málo paliva.

To se odráží ve skutečnosti, že má nejméně působivou kvalifikační bilanci z této skupiny, s pouhými čtyřmi účastmi v Q3. Dokonce i Alpine se do Q3 dostal sedmkrát.

Jak Bortoleto ukázal v Mexiku, kde se vyšplhal ze 16. místa na startu na 10. v cíli, vůz má rychlost na to, aby se protlačil na body, ale to vždy znamená, že on i Hülkenberg to mají v závodech těžké. Dokonce i když Hülkenberg dosáhl svého dlouho očekávaného prvního pódiového umístění v F1 na Silverstonu, spoléhalo to na dobře načasované volby pneumatik v mokrých podmínkách, které ho katapultovaly z 19. místa na třetí.

Takže zatímco Racing Bulls je předvídatelný vůz na limitu, Sauber je vrtkavější. Je schopen rychlých kol, ale oba jezdci měli více než dost kvalifikací, kde jim pár desetin uteklo. A to může znamenat rozdíl mezi postupem do Q3 a poslední řadou na startu.

Zlepšení kvalifikačního tempa je nyní hlavním cílem, jelikož do konce roku už nepřijdou žádná další vylepšení. A šéf týmu Jonathan Wheatley si myslí, že je to možné, vzhledem k tomu, že působivé zisky výkonu na začátku roku ukazují na solidní základní pochopení toho, jak vůz funguje.

Pokud – a je to velké pokud – Sauber dokáže tento cíl splnit, aniž by obětoval mnoho (pokud vůbec něco) ze své nedělní rychlosti, pak bude v zbývajících čtyřech podnicích impozantní silou v rozhodování o tom druhém největším boji o titul v F1.