Nová sezona WEC se čtrnácti expiloty F1 (část 1.) – “odpadlíci” z Toro Rosso a pohádkový šampion

Štítky: WEC Zveřejněno 26. 02 2025 — Bára Goldmannová

Toyota Gazoo Racing neboli formulová “Býčí parta”

Japonský tým má bezpochyby nejnabušenější jezdeckou sestavu, co se týká počtu pilotů, kteří ve formuli 1 závodili, nebo se v ní alespoň nějakým způsobem mihnuli.

V Toyotě s číslem 7 se budou střídat Kamuj Kobajaši, Nyck de Vries a Mike Conway.

Kobajaši odstartoval svoji štaci ve formuli 1 v roce 2007  jako testovací pilot právě této japonské značky. V následující sezoně absolvoval poslední dva závody, než se na další tři roky upsal Sauberu, se kterým získal své jediné pódium, a to před domácím publikem na Suzuce.

Ve stejném roce jako Kobajaši se v paddocku objevil také Conway, který však do závodu nikdy nenastoupil. Musel se u Hondy spokojit pouze s rolí testovacího jezdce (2007-2008).

De Vries zažil ve formuli 1 velmi rychlý vzestup, ale ještě rychlejší a extrémně bolestivý pád. Mezi lety 2020 až 2022 byl rezervním a testovacím pilotem hned tří týmů – Mercedesu, Aston Martinu a McLarenu. Přičemž sezona 2022 pro něj byla zlomová.

Nejenže tehdy střídal kombinézy jako ponožky, protože byl u Mercedesu, McLarenu a Aston Martinu rezervním pilotem,  ale dokonce se oblékl také do overalu Williamsu. V Monze se v prvním tréninku posadil do AMR22 Sebastiana Vettela, než počínaje třetím tréninkem nahradil u stáje z Grove Alexandera Albona. To Nizozemce ale nezastavilo a v neděli podal fantastický výkon. Při svém debutu získal první body za 9. místo, což jej katapultovalo do sedačky u AlphaTauri, kde selhal na celé čáře a po pouhých 10 velkých cenách sezony 2023 byl vyhozen.

Posádka #8 se rovněž skládá z tria mužů, kteří okusili (nebo teprve okusí) svět formule 1 – Sébastian Buemi, Brendon Hartley a Rio Hirakawa.

Stejně jako de Vries i Buemi a Hartley mají zkušenosti s nekompromisním vedením Red Bullu, které “seká hlavy”, pokud nepodáváte dobré výkony.

Ačkoliv Hartley s Buemim přišli do šampionátu ve stejném roce, tak Buemi dostal příležitost u Toro Rosso o osm let dříve. Švýcar reprezentoval jejich barvy v letech 2009 až 2011, ale až do roku 2024 byl rezervním jezdcem Red Bullu.

Hartley měl cestu do týmu z Faenzy o něco trnitější, dokonce byl v roce 2010 vyhozen z juniorského programu. Přesto se přes Mercedes, kde byl dva roky testovacím pilotem, opět vrátil “domů”. Odjel závěrečné čtyři závody sezony 2017 a následně získal angažmá i na celou sezonu 2018. Jenže s jeho výkony se povýšení do áčka nedočkal a posléze se musel s F1 definitivně rozloučit.

Hirakawa je ve formuli 1 naprostým nováčkem. Alpine jej vedle Paula Arona a Franca Colapinta podepsalo na pozici rezervního pilota.

JOTA ulovila šampiona F1

Britský tým angažoval čtyři piloty, kteří nějaký čas strávili ve formuli 1. Ale na rozdíl od Gazoo Racing mají v jednom z vozů mistra světa.

V Cadillacu #12 se budou střídat Alex Lynn a Will Stevens.

Stevens se dočkal svého debutu ve formuli 1 po roce testování s Caterhamem, když v roce 2014 nahradil Marcuse Ericssona v závěrečné Grand Prix Abú Dhabí. Pro následující rok ho angažovala Marussia, ale s vozem MR03B poprvé odstartoval až do třetího podniku sezony v Číně. V Austrálii a Malajsii jej vyřadily technické problémy. Ani on, ani jeho týmový kolega Roberto Merhi nedokázali z beznadějně nejpomalejším monopostem žádné zázraky. Pro nacházející sezonu už musel hledat závodní sedačku mimo tento šampionát. Přesto se ještě částečně vrátil, protože mezi lety 2018 a 2024 byl vývojovým jezdcem McLarenu.

Lynn sice stálé místo nikdy nezískal, ale tři roky působil jako vývojový a testovací pilot týmů Lotus (2014) a Williams (2015-2016).

Druhá posádka s číslem #38 – Sébastien Bourdais a Jenson Button – byla už výrazně úspěšnější, zejména druhý jmenovaný.

Bourdais si poprvé vyzkoušel monopost formule 1 v roce 2002, kdy testoval s týmem Arrows, za který měl dokonce i závodit, ale ze spolupráce sešlo, protože tým byl na pokraji bankrotu. V prosinci absolvoval jeden test s Renaultem, který nakonec podepsal jako testovacího jezdce jeho krajana Francka Montagnyho. Další šanci dostal až o tři roky později. Nejprve byl v Toro Rosso testovacím pilotem, než si vysloužil na sezonu 2008 sedačku po boku Sebastiana Vettela. Jeho další působení u týmu bylo nejisté. Nakonec se stal týmovým kolegou nováčka a současného soupeře z Toyoty Sébastiena Buemiho. Jelikož za Švýcarem zaostával, musel v průběhu sezony uvolnit místo Jaimemu Aleguersuarimu.

Hvězdou Cadillacu je bezesporu Button. Brit debutoval v roce 2000, o čtyři roky později už byl svému snu na dosah, když skončil po skvělé sezoně s Hondou na konečném třetím místě. Avšak jeho chvíle slávy přišla až v sezoně 2009, kdy s Brawnem napsali neuvěřitelný příběh. Jak řekl Gaius Julieus Caesar: Přišel jsem, viděl jsem, zvítězil jsem.

Když Ross Brawn odkoupil skomírající Hondu, nikdo nevěřil, že by mohl být tým konkurenceschopný. A byl až nečekaně dobrý! Zaskočení soupeři nechápali, co se děje, když je nováček “zajížděl” do země a ve finále to vyneslo mistrovský double – Brawn ovládl Pohár konstruktérů a Button získal svůj jediný jezdecký titul. Brawn Caesarův citát dokončil: “a odešel jsem”. Brit poté zakotvil na dalších sedm let a jeden bonusový závod v sezoně 2017, kdy v Monaku zaskakoval za Fernanda Alonsa, u McLarenu.

Peugeot a další nadějný pilot popravený Red Bullem

Peugeot si vybral tři bývalé piloty formule 1 – v posádce vozu #93 bude Paul di Resta a Jean-Éric Vergne a #94 doplní Stoffel Vandoorne.

Di Resta se poprvé ve formuli 1 objevil v roce 2010 jako testovací pilot stáje Force India, v níž strávil další tři sezony. Ale většinu času za svými týmovými kolegy zaostával. Po tříleté pauze se vrátil tentokrát jako rezervní pilot Williamsu, ve kterém odjel v sezoně 2017 jednu grand prix. Na Hungaroringu zaskočil za nemocného Felipeho Massu do kvalifikace a nedělního závodu. Skotův výkon v kvalifikaci udělal velký dojem na Tota Wolffa, který tehdy uvedl, že odvedl “neuvěřitelnou práci” na to, že v FW40 do té doby neseděl. V neděli naopak naštvaný Kimi Räikkönen po vzájemném incidentu di Restovi doporučil, aby se raději vrátil zpátky za mikrofon. Nicméně mohl se pyšnit hned dvěma prvenstvími – byl prvním britským pilotem ve Williamsu od Jensona Buttona v roce 2000 a prvním skotským pilotem od Davida Coultharda v sezoně 1995.

Di Resta se posléze vrátil ještě jednou. V roce 2020 počínaje výroční velkou cenou na Silverstonu jej povolal do služby jako rezervního pilota McLaren, který si jej ponechal jako náhradního rezervního pilota i pro sezony 2021 a 2022.

V Peugeotu #93 se s ním bude střídat další odpadlík z Toro Rosso Jean-Éric Vergne. Francouz nejprve s týmem z Faenzy rok testoval, než se dostal od sezony 2012 do kokpitu nastálo. Nicméně ani jemu štěstí nepřálo a Red Bull se opět ukázal v roli kata. Přestože v sezoně 2014 svého týmového kolegu Daniila Kvyata porazil, byl to právě on, kdo musel vyklidit místo pro přicházející hvězdu Maxe Verstappena. Další dva roky byl ještě rezervním pilotem Ferrari, než se z F1 zcela stáhnul.

Členem druhé party z vozu #94 bude Vandoorne. Belgičan je dalším pilotem, který doplatil na nesprávné místo v nesprávnou dobu. V sezonách 2014 a 2015, kdy působil jako třetí / testovací pilot, se začala forma McLarenu dramaticky propadat. A právě v  okamžiku, kdy na tom byl pravděpodobně nejhůř, posadili Vandoorna za volant. Debutoval v GP Bahrajnu, kdy nahradil nemocného Fernanda Alonsa. Dokázal porazit Jensona Buttona, který dojel 12., zatímco on bral bod za 10. místo. Byl prvním rezervním pilotem od Sebastaina Vettela (GP USA 2007), který při debutu bodoval. Svým výkonem přesvědčil vedení, aby jej pro sezonu 2016 angažovali.

Nicméně zpětně mu toto angažmá více ublížilo, než pomohlo k růstu kariéry ve formuli 1, protože tehdy McLaren zažil vůbec nejhorší sezonu v historii. Bez jediného pódia a pouhými třiceti body se nenápadně krčili na předposledním místě. Horší byl pouze Sauber. Přestože byl Vandoorne nováčkem, tak s ostříleným mazákem držel obstojně krok. Forma McLarenu se v následujícím ročníku sice poměrně zlepšila, ale nebylo to nic, čím by se mohl jeden z nejstarších týmů chlubit. Navíc tentokrát Vandoorne utrpěl od Alonsa tvrdou porážku, která rozhodla o jeho další budoucnosti ve formuli 1… Byť si jej tradiční stáj z Wokingu ponechala pro sezonu 2018 jako rezervního pilota, tak na konci roku bylo oznámeno, že se jejich cesty rozcházejí.

Po dvouleté odmlce se do formule 1 vrátil jako rezervní pilot McLarenu a Mercedesu, pro tuto dvojici byl k dispozici do roku 2022, než Mercedes vyměnil Aston Martin. Zatímco po sezoně 2023 se s McLarenem rozloučil definitivně, tak pro Aston Martin byl k dispozici i vloni.

Proton Competition

Do Porsche #99 usedne Neel Jani, který jako testovací a rezervní pilot vystřídal mezi lety 2004 a 2006 týmy Sauber, Red Bull a Toro Rosso.