Nezapomenutelné momenty třicetileté historie okruhu Barcelona-Catalunya

Zdá se to k nevíře, ale letošní ročník na okruhu Catalunya nedaleko Barcelony bude už 30. v historii formule 1. Co vše nám závody na této trati za ta léta nabídly?

Štítky: GP Španělska Historie Zveřejněno 14. 08 2020 — Lukáš Štěrovský

Okruh, který nabízí díky táhlým a rychlým zatáčkám dokonalou zkoušku pro aerodynamiku vozu a využívá se tak pravidelně k předsezonním testům, byl dokončen těsně před první španělskou Grand Prix 29. září 1991. V době konání závodu to na něm stále vypadalo jako na staveništi…

I tak okruh získal solidní renomé, zejména díky hezkému prostředí a několika přírodním tribunám, z nichž lze pohodlně sledovat závod. V premiérovém roce na něj zavítalo 70 tisíc fanoušků, kteří v dešti viděli jeden z památných soubojů mezi Nigelem Mansellem a Ayrtonem Sennou, ve kterém Brazilec chyboval a dostal hodiny. Vypadalo to, že F1 bude v Barceloně mnohem populárnější než v Jerezu, další španělské destinaci, která tehdy královnu motorsportu hostila.

Okruh celým názvem The Circuit de Catalunya byl zpočátku znám jen jako Barcelona. V době, kdy byl otevřen, se tratě stavěly na relativně malém prostoru tak, aby divák viděl z jednoho místa co nejvíce a vozy mu hned nezmizely z dohledu – proto dráha obsahuje hodně technických zatáček, který se tehdy jezdili na druhý a třetí převodový stupeň.

Proč je Catalunya ideální tratí pro testy?

Pro rok 1992 se termín závodu posunul z podzimu na jaro, právě tehdy se v Barceloně začalo hojně testovat. Přestože mezi jezdci se nejednalo o dvakrát oblíbený okruh, nabídl několik památných bitev a momentů: třeba v roce 1994, když Michael Schumacher dojel se svým benettonem na druhém místě, přestože byl po většinu závodu zaseknutý na pátém převodovém stupni. V roce 1996 zase Němec naplno ukázal své umění na vodě.

Drama nastalo v sezoně 2001, kdy Mika Häkkinen vedl až do posledního kola, než mu selhala spojka. Další pamětihodný moment přišel při domácím vítězství Fernanda Alonsa v roce 2006 před 130 tisíci fanoušky. Ani v letech nedávných nebyl závod na okruhu Catalunya nuda: pamatujete na poslední vítězství Williamsu z roku 2012, které vyjel Pastor Maldonado? Či na vzájemnou kolizi mercedesů a premiérovou výhru Maxe Verstappena při debutu v Red Bullu v roce 2016?

Na druhou stranu, okruh je náročný na přítlak a jízda v závěsu za jiným vozem je tu těžší než jinde, předjíždění občas bývá jako šafránu. V závodě během sezony 1999 nedošlo snad k jedinému manévru…

Za celou svoji historii zaznamenala trať i několik hrozivých nehod. V roce 2000 zažil vážný incident bývalý britský šampion formule 3 Mario Haberfeld poté, co v poslední zatáčce vyjel Fernando Alonso (ten zase havaroval těžce při testech s McLarenem v roce 2015) do štěrku. Brit se v prachu roztočil a dva soupeři jej trefili z boku přímo na kokpit. Dvacet minut jej záchranáři museli vystříhávat z vozu, nakonec vyvázl naštěstí s relativně malými zraněnými.

Přesto organizátorům trvalo až do roku 2007, než před poslední zatáčkou prosadili jezdci neoblíbenou zpomalovací šikanu, aby snížili rychlost vozu najíždějících na cílovou rovinku.

To ale platilo pouze pro závody F1. Na okruhu se rovněž pořádají závody MotoGP, které ale využívají klasickou konfiguraci. To se stalo osudné španělskému závodníkovi Luisi Salomovi v roce 2016, když při tréninku nižší kubatury nezvládl brzdění právě do zatáčky číslo 12 a po nárazu do bariéry zemřel…

Bohužel, motorsport byl, je a bude nebezpečný. V Barceloně i kdekoliv jinde.