Nejslavnější česká závodnice Eliška Junková obdržela státní vyznamenání

Medaili za zásluhy I. stupně in memoriam obdržela během udílení státních vyznamenání 28. října zřejmě nejslavnější česká závodnice Eliška Junková. Vyznamenání si převzal její syn Vladimír.

Štítky: Eliška Junková Historie Zveřejněno 30. 10 2019 — Lukáš Štěrovský

Fanoušci motorsportu budou mít i v budoucnu hned několik příležitostí, jak si připomenout odkaz slavné české závodnice. V plánu je celovečerní dokument a výstava. Jako první ale na řadu přijde televizní seriál – to vše v roce 2020 (alespoň tak bylo oznámeno v roce 2017). Seriál by měl obsahovat čtyři díly po devadesáti minutách se zaměřením hlavně na období mezi roky 1920 a 1938. Natáčet se bude i v zahraničí a v seriálu se objeví jak repliky vozů z dílen sběratele Ladislava Samohýla, tak i skutečné dobové vozy, do nichž v rámci příprav usedl i scénárista Pavel Kosatík.

Na vše bude navazovat i putovní výstava, která bude oslavou 120. výročí od narození Elišky Junkové. Historicky nejznámější česká závodnice se narodila jako Alžběta Pospíšilová v Olomouci, 16. listopadu roku 1900. Kouzlu automobilů podlehla na pařížském autosalonu v roce 1918, kde jí padl do oka vůz Bugatti T30. Právě s touto značkou je spojena její závodnická kariéra nejvíce. Alžběta posléze v Praze úspěšně absolvovala autoškolu. Po svatbě z roku 1922 se jí začalo říkat Eliška, protože česká varianta jména Alžběta se v zahraničí překládá jako Elisabeth, což je zkráceně Eli nebo Eliza.

Prohlédni si nádherný art work od Automobilist

Stejného roku si manželé Eliška a Čeněk, též závodník, Junkovi pořídili právě automobil Bugatti T30. Junková nejprve začala jako spolujezdkyně svého manžela. Spolu se jim dařilo, a tak následovala závodní premiéra Junkové za volantem v září 1924 v závodě  Lochotín – Třemošná. Premiéra dopadla vítězně, a tak následovaly další úspěšné závody na území Čech a Moravy. Česká závodnice ale mířila výše. Roku 1926 ovládla jako první žena na světě mezinárodní závod Zbraslav – Jíloviště. První čistě zahraniční podnik, to byl pro Junkovou závod do vrchu ve švýcarském Klausenpassu, kde skončila celkově druhá.

Největší úspěch rodačky z Olomouce však přišel na Sicílii, konkrétně v závodě Targa Florio, během kterého závodníci tehdy ujeli přes pět set kilometrů. Převýšení tratě bylo více než jeden kilometr, na jezdce čekalo skoro 1500 zatáček. V tomto brutálním závodě sice Junková nejprve musela odstoupit kvůli poruše řízení, avšak už ve druhém roce s Bugatti T35B získala celkové páté místo. Navíc brala pohár za nejrychlejší druhé kolo (závod se jezdil na pět okruhů, každý měřil přes sto kilometrů), nejlepší amatérský výkon a dámskou jízdu.

Další dobré výsledky zhatila smrt manžela Junkové na Velké ceně Německa na okruhu v Nürburgringu roku 1928. Po této události se přestala věnovat aktivně závodění na pravidelné bázi. I po ukončení aktivní kariéry například spolupracovala s Československým automobilovým klubem pro Moravu a Slezsko. Pracovala také jako vedoucí prodejního úseku firmy Baťa, která se zaměřovala na pneumatiky.

Junková také vydala knihu Má vzpomínka je bugatti. Oblíbené byly její sloupky na téma motorismus pro časopis Za volantem. Jejich popularita byla dokonce tak význačná, že vedl čtenářky k založení Prvního českého ženského automotoklubu. Junková v něm figurovala jako předsedkyně až do svých 70. narozenin. Česká pilotka zemřela o 23 let později, její odkaz však přetrvává; nejlepší české závodnice mohou v anketě Zlatý volant vyhrát právě cenu pojmenovanou po Elišce Junkové.

Diskuse k článku

Napsat komentář