Nejkratší premiérové starty
Nikita Mazepin ve svém debutu ve formuli 1 absolvoval jen tři zatáčky. Pak řízení svého vozu nezvládl stejně jako předtím v kvalifikaci a jeho působení v Bahrajnu skončilo. Není ale zdaleka jediným, kdo na svůj premiérový závod nebude vzpomínat zrovna nejlépe…
Pojďme si víkend mladého Rusa ještě jednou připomenout. Už v tréninku to i vinou nepříliš řiditelného vozu nebylo ono, první část kvalifikace pak přinesla dvě roztočení a tím pádem start z předposlední příčky.
O tu během prvních zatáček závodu bojoval se svým týmovým kolegou Mickem Schumacherem. Němec se brzy dostal do popředí a Mazepin záhy svůj interní souboj prohrál definitivně.
V místech, kde loni prožil hororovou nehodu Romain Grosjean, nezvládl z řízení a vyjel z trati tentokráte na levou stranu. Ačkoliv fanouškům královny motorsportu se zaručeně zatajil dech, bílý Haas se tentokrát k bariéře doklouzal jen velmi pomalu a jediné škody tak byly právě na monopostu.
A kteří další piloti si své debuty zřejmě vysnili jinak, než jak nakonec proběhly?
Felipe Massa a Allan McNish – Velká cena Austrálie 2002
Úvodní podnik sezony 2002 byl zároveň premiérovým závodem pro Felipeho Massu a Allana McNishe. První z nich dostal důvěru v sedačce Sauberu, ten druhý závodil za Toyotu.
Brazilci se kvalifikace nadmíru vydařila. Porazil dokonce svého zkušenějšího týmového kolegu Nicka Heidfelda a do závodu odstartoval z osmého místa. McNish se kvalifikoval na příčce šestnácté.
Jenže první zatáčka přinesla obrovskou havárii. Ralf Schumacher se po bravurním startu dostal před svého bratra a útočil i na držitele pole position Rubense Barrichella, který jej však překvapil na brzdách, výsledkem čehož byl vzduchem letící Williams.
Tato nehoda vyvolala řetězovou reakci, kterou odstoupením ze závodu odnesla hned osmička aut. A mezi nimi právě i debutanti Massa s McNishem.
Michael Schumacher – Velká cena Belgie 1991
Mazepin by si určitě přál, aby po neslavné premiéře měl tak zářnou kariéru, jako otec jeho současného parťáka v Haasu.
Když v polovině roku 1991 belgický pilot Jordanu Bertrand Gachot nastříkal londýnskému taxikáři pepřový sprej do obličeje a musel kvůli tomu do vězení, uvolnila se v Jordanu sedačka po boku Andrey de Cesarise.
Tu obsadil tehdy dvaadvacetiletý Michael Schumacher, jehož úvodní velkou cenou se stala ta v belgickém Spa. Němec v kvalifikaci všechny překvapil, jednoznačně porazil svého parťáka a na startovním roštu mu patřila sedmá pozice.
Jenže Schumacher nedostal šanci přetavit tento počin v body. Už v úvodu jej potkaly potíže se spojkou a nad slavnou Raidillon byl přinucen své vozidlo odstavit.
Colin Chapman – Velká cena Francie 1956
Colina Chapmana skoro všichni znají jako výborného konstruktéra a zakladatele slavné značky Lotus, on se ale účastnil i jedné velké ceny formule 1.
A rozhodně jej ani jakožto jezdce nemůžeme označit za žádného nazdárka! Za volantem Vanwallu si v kvalifikaci na Velkou cenu Francie roku 1956 počínal solidně. Obsadil páté místo a za sebou nechal třeba i Stirlinga Mosse či Mike Hawthorna.
Jenže právě s Hawthornem, jezdícím rovněž s Vanwallem, během tréninku kolidoval. Škoda na autě nakonec způsobila, že Chapman nemohl do závodu vůbec odstartovat.
Jelikož se pak tento rodák z Richmondu začal soustředit spíše na konstrukci vlastních vozů, byla tato havárie možná tím, co nakonec formuli 1 přineslo mnoho dobrého.
Ernst Loof – Velká cena Německa 1953
Smolařem se při svém jediném startu v královně motorsportu stal i Ernst Loof. Ten se svého snu dočkal až ve 46 letech, a i když měl do závodu odstartovat až z jednatřicáté příčky, rád by určitě na Nürburgringu odkroužil co nejvíce kol.
Jenže tato vidina se velmi brzy rozplynula. Po odpichu ze startovního roštu totiž Loof odjel jen pár metrů, než musel vinou poruchy palivového čerpadla z velké ceny odstoupit.
