Nejkontroverznější kolize v historii

O Verstappenově zkratu v GP Španělska se bude určitě mluvit jako o jedné z mnoha kontroverzních kolizí v historii královny motorsportu. A nebylo to poprvé, co se Nizozemec dostal do podobné situace a není ani jediným, komu se na mžik "zatemnilo".

Štítky: Historie Zveřejněno 9. 06 2025 — Bára Goldmannová

Formule 1 je sport plný preciznosti, strategie a technické dokonalosti, ale také aréna emocí, mocenských bojů a soubojů eg. Když puls přesáhne 180, titul mistra světa je na dosah nebo malá nepozornost znamená konec závodu, často stačí zlomek sekundy, aby se sportovní souboj změnil v explozivní incident.

Během více než 70 let své existence zažila královna motorsportu mnoho dramatických kolizí, při kterých vztek, frustrace nebo naprostá zoufalost převzaly kontrolu nad volantem. Některé z nich se staly legendárními, jiné jsou dodnes kontroverzní – ale všechny zanechaly stopy: na trati, v očích veřejnosti i v myslích zúčastněných.

Monako 1975: Hunt vs. Depailler

Předjíždění v Monaku je opět horkým tématem. Vždy to bylo obtížné, jak ukazuje incident mezi Jamesem Huntem a Patrickem Depaillerem v roce 1975.

Ve 64. kole závodu, poznamenaného proměnlivým počasím, bylo po nehodách a odstoupeních na trati pouze jedenáct z osmnácti vozů. Poté jich zůstalo deset, když se Depailler, známý svým odvážným stylem, pokusil příliš optimistickým manévrem předjet Huntův vůz Hesketh v zatáčce Casino směrem do kopce a získat tak šesté místo. Hunt neměl kam ustoupit a narazil u Mirabeau do svodidel.

Samozřejmě byl vzteky bez sebe a bránil se traťovým maršálům, kteří se ho snažili odstranit z trati spolu s vozem. Tehdy ještě neexistoval safety car, jen žluté vlajky a vozy projíždějící téměř plnou rychlostí, zatímco Hunt zůstal na nesprávné straně svodidel.

Tam vydržel celo jedno kolo, aby Depaillerovi při jeho dalším průjezdu ukázal pěst. Poté přešel přes tra, což by dnes znamenalo pokutu, a šel do baru “Tip-Top”, kde se snažil uhasit svůj vztek.

Hockenheim 1982: Piquet vs. Salazar

V panteonu nešikovných a téměř nevysvětlitelných kolizí ve formuli 1 zaujímá tento incident přední místo – srovnatelný s Ayrtonem Sennou a jeho kolizí s Jean-Louisem Schlesserem během posledních kol GP Itálie v roce 1988.

Piquet, tehdejší mistr světa, vedl závod s vozem Brabham, když se v polovině závodu pokusil předjet Elisea Salazara v ATS východní zatáčce. Při zatáčení se dotkl předního kola Salazarova vozu – zda Salazar při brzdění dostatečně bral ohledy, je sporné – a sám se otočil do svodidel.

Piquetův vztek byl tak velký, že doslova vyskočil z auta a konfrontoval Salazara. Ten měl stále nasazenou helmu, takže si Piquet musel pomoci improvizovanými kung-fu kopanci, aby vyjádřil svůj názor.

Spa-Francorchamps 1987: Mansell vs. Senna

Ve třetím závodě sezony 1987 ještě nebyly zahojeny rány z předchozího roku, kdy si rivalové z Williamsu, Nigel Mansell a Nelson Piquet, vzájemně škodili a odebírali body, což pomohlo Alainu Prostovi v boji o titul. To vysvětluje Mansellův výbuch po kolizi s Ayrtonem Sennou na začátku Grand Prix Belgie.

Mansell dojel v Spa na pole position s náskokem 1,5 sekundy, Piquet nebyl po předchozím neodhaleném otřesu mozku konkurenceschopný. Mansell byl sice po startu ve vedení, ale startovní kolize a havárie Phillipa Streiffa v Eau Rouge vedly k přerušení závodu.

Při restartu měl Senna v Lotusu lepší start a jako první zajel do zatáčky La Source. Mansell na něj tlačil a zkusil se ho zvnějšku v Stavelotu předjet. Senna se bezkompromisně bránil a Mansell se roztočil.

Mansell byl naštvaný (stejně jako James Hunt v britské televizi, který později své kritiky na Sennu stáhl). V boxech Lotusu došlo ke konfrontaci: Mansell vběhl dovnitř, chytil Sennu za límec a bylo potřeba několik mechaniků, aby ho zase dostali ven.

Suzuka 1989: Senna vs. Prost

Rivalita mezi Ayrtonem Sennou a Alainem Prostem eskalovala natolik, že se Prost rozhodl opustit McLaren a naštvat šéfa Rona Dennise tím, že pohár vítěze GP Itálie hodil do davu.

Do Suzuky přijel Prost jako lídr šampionátu, Senna ale byl na misi a zajel pole position s náskokem 1,7 sekundy. Aby závod vyhrál, musel Prost po startu vedení udržet a Sennu udržet za sebou. V neděli ráno tajně odstranil “Gurney flap” ze zadního křídla, aby snížil aerodynamický odpor.

Sennovy šance klesly kvůli katastrofálnímu startu, ale do 40. kola Prosta dohnal. Po sedmi kolech intenzivního pronásledování zkusil Senna manévr v šikaně, Prost ale neustoupil – oba McLareny zůstaly stát se zaklesnutými koly do sebe.

Prost okamžitě odstoupil, Senna pokračoval, vyměnil předek a probojovával se zpět do čela – jen aby byl diskvalifikován za zkrácení šikany. Prost se stal mistrem světa. Senna veřejně tvrdil, že šlo o spiknutí francouzského prezidenta FIA Jean-Marie Balestreho.

Suzuka 1990: Senna vs. Prost

Šampionát 1990 se opět vyvíjel směrem k souboji mezi Sennou a Prostem – tentokrát s Prostem ve Ferrari jako outsiderem.

Senna se opět rozčiloval kvůli rozhodnutí FIA: ačkoliv startoval z pole position, chtěl, aby byl start přesunut na levou stranu trati (ideální stopa). Sportovní komisaři souhlasili, ale prezident FIA Balestre je přehlasoval – což Sennu rozlítilo.

Na startu měl Prost lepší čistou stopu, ale Senna do něj v první zatáčce najel a oba odstoupili – čímž Senna získal mistrovský titul.

“Říkal jsem si: Pokud Prost na startu vyjede rychleji na lepší stopě, dám do první zatáčky vše,” vysvětlil Senna o rok později na tiskové konferenci.

“Neměl by zatočit, jinak to nezvládne. A přesně to se stalo. Přeju si, aby se to nestalo. Chtěl jsem být vpředu, abychom mohli bojovat. Ale je neuvěřitelné, že to muselo dopadnout takhle. Prost odstartoval lépe, najel do zatáčky – a já jsem ho trefil. Bylo to důsledkem špatných rozhodnutí a zaujatosti představitelů.”

Magny-Cours 1992: Schumacher vs. Senna

Onen víkend francouzští řidiči kamionů stávkovali a blokovali silnice, proto byl závod v Magny-Cours nejistý, ale nakonec odstartoval – a Michael Schumacher, rostoucí talent, okamžitě v zatáčce Adelaide vyřadil Ayrtona Sennu.

Senna jako obhájce titulu byl naštvaný a dal to Schumacherovi pocítit, když byl závod kvůli silnému dešti přerušen. V pastelovém svetru se vrátil na startovní rošt, přitáhl Schumachera stranou a napomínal ho. Televizní kamery to zaznamenaly, ale když se novinář pokusil mikrofon přiblížit, Senna ho odstrčil.

Adelaide 1994: Schumacher vs. Hill

Tragický a deprimující rok skončil v Adelaide stejně hrozně. Damon Hill, který po smrti Senny převzal vedení u Williamsu, byl o bod za Michaelem Schumacherem.

Nigel Mansell vyjel pole position, ale Schumacher a Hill jej na startu předjeli. V 36. kole Schumacher lehce trefil zeď v 5. zatáčce, ale pokračoval pomalu dál – Hill toho využil a chtěl ho vnitřkem předjet. Schumacher však zabočil, došlo ke kolizi a oba ze závodu odstoupili. Schumacher se tak poprvé stal mistrem světa.

Silverstone 1995: Hill vs. Schumacher

Nebyla to úplně odveta za rok 1994, ale napětí mezi Hillem a Schumacherem bylo opět vysoké – po Schumachrově obvinění, že Hill ho v posledním závodě vybrzdil. Britští fanoušci byli rozvášnění, atmosféra v Silverstonu byla vyhrocená.

Hill startoval z pole a vedl, ale Benetton měl často lepší strategii: po zastávkách byl Schumacher těsně vpředu. V 46. kole Hill zaútočil ve Stowe, ale kvůli jezdci, který byl o kolo pozadu, musel útok vzdát.

Pod tlakem a s opotřebovanými pneumatikami to zkusil Hill znovu v Priory, ale vyřadil obě auta. Britská média krátce poté informovala, že Frank Williams se za Hillovu chybu omluvil Flaviu Briatoremu.

Tato událost a pocit, že Hill s nejlepším autem předvádí málo, vedly k jeho předčasnému odchodu z týmu – rozhodnutí, které padlo dávno před Hillovým titulem v roce 1996.

Jerez 1997: Schumacher vs. Villeneuve

Další jezdec Williamsu, který v nejlepším voze dělal boj o titul zbytečně napínavější, než doopravdy musel být: Jacques Villeneuve přijel do Jerezu s bodovou ztrátou na Schumachera.

Villeneuve získal pole position, ale Schumacher se dostal v závodě do vedení. V 48. kole Villeneuve zaútočil – Schumacher jako v roce 1994 zatočil. Tentokrát však kvůli tomu skončil v kačírku, zatímco Villeneuve skončil třetí a stal se mistrem světa.

Sportovní komisaři neviděli potřebu dalšího zásahu, ale prezident FIA Max Mosley pozval Schumachera na disciplinární řízení – a následně ho dodatečně vyloučil ze šampionátu.

Spa-Francorchamps 1998: Schumacher vs. Coulthard

30. srpen 1998 není den, na který by si David Coulthard rád vzpomínal. Už v prvním kole promočeného závodu ve Spa v zatáčce La Source ztratil kontrolu a způsobil hromadnou havárii. Nepředvídatelné počasí v Ardenách i nadále závod komplikovalo.

Michael Schumacher se dostal do čela, zatímco Damon Hill v Jordanu vedl skupinu pronásledovatelů. Ve 24. kole došlo k osudné situaci: Coulthard zpomalil, aby pustil Schumachera před sebe. Kvůli spreji byl Schumacher prakticky slepý a narazil do zadku McLarenu.

Následovalo opakování dramatu jako u Mansella a Senny: Rozzuřený Schumacher vběhl do boxů McLarenu a chtěl Coultharda napadnout. Ten si raději nechal helmu na hlavě, ale Schumacher byl vyveden dřív, než situace vyeskalovala.

Monaco 2006: Schumacher a bariéra

Po pěti letech dominance musel Schumacher v roce 2005 zkousnout porážku od Fernanda Alonsa – zejména kvůli tomu, že Bridgestone, dodavatel pneumatik Ferrari, měl s novými pravidly problémy. V roce 2006 byl zákaz výměny pneumatik zrušen a souboj Ferrari vs. Renault ožil.

V Q3 měl každý jezdec dvě sady pneumatik. Schumacher zajel v Monaku v prvním pokusu nejlepší čas. Ve druhém pokusu byl Alonso výrazně rychlejší – dokud Schumacher v zatáčce Rascasse “omylem” nezastavil a nezpůsobil žluté vlajky. Nikdo nevěřil, že šlo o omyl.

Sportovní komisaři konstatovali: “Komisaři nenacházejí žádný opodstatněný důvod, proč jezdec jel na tomto úseku tak neobvykle a extrémně brzdil. Došli proto k závěru, že vůz byl úmyslně zastavil, zatímco do té doby držel nejlepší kolo.“

Schumacher se tak propadl na konec startovního pole – a na nepříjemné tiskové konferenci se opakovaně musel vyjadřovat, zda úmyslně podváděl. Později vyšlo najevo, že tým Ferrari opravdu diskutoval, jak žlutými vlajkami ovlivnit kvalifikaci.

Singapur 2008: Piquet a betonová zeď

Faul tak drzý, že ani zbytek startovního pole zpočátku nemohl uvěřit tomu, co se stalo. Po zklamání v roce 2007 a bouřlivém začátku sezóny 2008 vymyslel tým Renault lstivý plán, jak zmanipulovat závod v Singapuru.

Fernando Alonso měl v Q2 problém s palivem a startoval až z 15. místa. V té době museli jezdci v Q3 jet s palivem na start závodu. Šéf týmu Flavio Briatore a technický ředitel Pat Symonds (podpořeni nejméně jedním whistleblowerem, “svědkem X”) chtěli Alonsa rychle stáhnout do boxů – zatímco kolega Nelson Piquet mladší měl úmyslně havarovat a způsobit výjezd safety caru.

Pravidlo bylo takové, že během neutralizace je boxová ulička zavřená, otevřela se až když všechna auta byla za safety carem. Alonso zastavil už v 12. kole, Piquet pak v 14. kole namířil úmyslně do zdi v zatáčce 17.

K tomu Ferrari vypustilo Felipeho Massu z boxů, i když měl ještě připojenou palivovou hadici, a Rosberg s Kubicou museli natankovat tak brzy, že dostali tresty. Vítězství tak získal Alonso.

V depu začaly ihned pochybnosti: kdo tak brzo zastaví, musí vědět, že se něco stane. Důkazy však neexistovaly – dokud nebyl Piquet v roce 2009 z týmu vyhozen a neobrátil se na FIA. Pak se skandál „Crashgate“ skutečně rozjel a začal se řešit.

Baku 2017: Vettel vs. Hamilton

V „Zemi ohně“ často vzplanou emoce – obzvlášť když Sebastian Vettel věřil, že ho Lewis Hamilton při restartu po safety caru úmyslně vybrdzil.

Hamilton si – a nebylo to poprvé – stěžoval na pomalou jízdu safety caru, když mu Vettel na výjezdu ze zatáčky 15 vrazil do zadní části vozu. Vettel se domníval, že ho Hamilton úmyslně zpomalil, a tak se k němu přiblížil a úmyslně do něj narazil předním kolem.

Vettel trval na svém, ale sportovní komisaři v telemetrii nenašli důkaz o úmyslném brzdění Hamiltona. Vettel dostal penalizaci 10 sekund stop-and-go a tři trestné body.

Baku 2018: Ricciardo vs. Verstappen

Kdysi měl Red Bull dva vyrovnané jezdce. Po odchodu čtyřnásobného mistra světa Sebastiana Vettela k Ferrari zůstal Daniel Ricciardo a dostal nového týmového kolegu – talentovaného Maxe Verstappena.

V roce 2018 motor Renaultu nebyl dost dobrý, aby mohli pomýšlet na výhry, ale Ricciardo s Verstappenem i tak neúnavně bojovali – třeba v Baku o čtvrté místo. Verstappen byl vpředu, Ricciardo opakovaně útočil na rovinkách s DRS, ale vždy musel objíždět zvenčí– neúspěšně.

Nakonec se mu podařilo ho předjet, ale po zastávkách byl Verstappen opět před ním díky vzduchovému pytli.

Rivalita pokračovala. Ricciardo se pokusil o pro něj specifický manévr na brzdách, kdy se snažil “potopit” pod Verstappena, ale ten se úspěně bránil a vrátil se do ideální stopy. Ricciardo ztratil přítlak a narazil do zadní části Verstappenova vozu.

Důsledkem bylo, že FIA zakázala změny směru při brzdění. Ricciardo se cítil v týmu znevýhodněn a brzy oznámil odchod.

Silverstone 2021: Hamilton vs. Verstappen

“Předzvěst” velkého šampionátového dramatu: Velká cena Británie 2021 byla prvním závodem s plnými tribunami po pandemii, ale místo oslav diváci viděli vážnou havárii v prvním kole.

Den před tím Hamilton ztratil pole position ve sprintu. V hlavním závodě startovali z čela on a Verstappen, ale tentokrát lépe odstartoval Hamilton. Následoval dechberoucí souboj přes zatáčky Brooklands, Luffield a starou cílovou rovinku.

V zatáčce Copse byl Hamilton na vnitřní straně vedle Verstappena, ale jeho úhel nájezdu byl příliš ostrý – měl trochu ubrat plyn. Verstappen ale nepovolil a došlo ke kontaktu: Hamiltonův Mercedes narazil do zadní pravé části Red Bullu.

Verstappen vyletěl z tratě a tvrdě narazil do bariéry, Hamilton pokračoval a zvítězil – i přes 10sekundovou penalizaci. To rozhněvalo Verstappenovy fanoušky. Red Bull později havárii rekonstruoval s Alexandrem Albonem a požadoval přísnější trest, ale FIA nové řízení odmítla.