Názor: Honda doplácí na odmítání ‚multi-kulti‘ ve světě formule 1

Je fascinující sledovat poměrně silné proudy veřejného mínění, které brojí proti takzvanému 'multi-kulti'. Asi dokážu pochopit všechny ty, kteří mají pocit, že se jedná o podobně řízenou strategii, jako je například nucená snaha mít ve vedení firem stejný poměr mužů a žen, jen proto, aby byl vyrovnaný poměr mužů a žen. Což je nesmysl, protože nebere v úvahu schopnosti individuálního člověka. A je jedno, jestli je to muž nebo žena. Ale jinak je ono 'multi-kulti' vlastně dosti přirozeným vývojem. Máloco je víc 'multi-kulti' než právě svět formule 1.

4 Štítky: Honda Toyota Zveřejněno 15. 06 2017 — Tomáš Richtr

Různé národnosti, různá vyznání, různá sexuální orientace, různá náboženství, různé filozofie, různé víry… dokonce různé morální hodnoty! I to je svět formule 1, který sám o sobě je dosti malým mikrosvětem. Fascinujícím, protože se jedná o pár tisícovek lidí relativně stále komunity. Komunity s určitou fluktuací, ale dosti malou na to, abyste přijeli po několika letech do padoku F1 a nepotkávali stejné tváře.

Dovolte mi napřed upozornit, že tento text je nabídkou názoru postaveného na základě mých vlastních zkušeností z oblasti multikulturního korporátního prostředí. Těch pár lidí, kteří mě znají, tak mě znají hlavně jako komentátora přenosů F1 v posledních deseti letech. Ve svém profesním životě se ale zabývám širší škálou činností, zejména provozním a projektovým řízením. Nejsou to aktivity formuli 1 tak vzdálené, jak by se na první pohled mohlo zdát. Svým perfekcionismem mají totiž světy formule 1 a civilního letectví (kterému se také věnuji) k sobě hodně blízko. Niki Lauda by byl rád! Toto spojení je fascinujícím elementem pro mě samotného, než aby bylo sdělitelné pro kohokoli jiného. Ale považuji za důležité to zmínit s ohledem na dále řečené.

Svého času jsem pracoval pro japonskou společnost, která měla přidružené činnosti v jiných oblastech Asie, jako například Filipíny, Čína nebo dnes její část Tchaj-wan. Se všemi těmito lidmi jsme v rámci projektů, za které jsem byl zodpovědný, jednali. Ne proto, že jsme museli. Dělo se tak proto, že jsme chtěli. Podobně jako v současné době chtějí (nebo chtěli) McLaren a Honda. A ta spolupráce nefunguje už třetím rokem.

Veřejná kritika Hondy byla důležitá

Během svého působení v japonské společnosti jsem se velice rychle dostal k problematice takzvaného ‚interculture managementu‘. Ve smyslu ‚international‘ – mezinárodní. Žádné ‚multi-nati‚ nebo ‚multi-kulti‘ v urážlivém stylu. Japonská firma dělala byznys v Evropě, najímala evropské (české, anglické) manažery a z tohoto byznysu těžila řada českých zaměstnanců a také ekonomika české země. To je pochopitelné a není to předmětem tohoto textu. Předmětem tohoto textu je onen mix různých kultur, které se potkávají na jednom byznysovém poli, podobně jako se různé kultury potkávají na poli F1. Ve snaze vyřešit rozličné manažerské úkoly jsme prostě neustále čelili potřebám tyto kulturní interference překonat. Já osobně jsem se inspiroval texty jedné Evropanky, která se provdala do Japonska a o svých zkušenostech se snažila podělit s ostatními. To byl pro mě odrazový můstek pro to odjet do Anglie studovat ‚interculture management‘ s cílem lépe zvládnout multikulturní košatost prostředí mého profesionálního působení. To ale bylo před mnoha lety a pochopitelně by mě v životě nenapadlo, že se někdy dočkám doby, ve které bude problematika multikulturních rozhraní společensko-politickým tématem číslo jedna, místo toho aby studium těchto zajímavých problematik pomohlo ke vzájemné spolupráci na poli profesním.

Přesto všechno jsou tyto problematiky přítomné silněji než kdykoli jindy ve světě F1, právě mezi McLarenem a Hondou. Právě dokončuji čtení knihy společných autorů (dnes sportovního šéfa F1) Rosse Brawna a někdejšího šéfa týmu Williams Adama Parra. V jedné části knihy se oba pánové dotýkají právě problematiky rozdíleních kulturních filozofií různých národů, které se snaží uspět ve formuli 1. Ross Brawn coby veleúspěšný manažer týmů Benetton a Ferrari se svého času nechal najmout japonskou společností Honda, jejíž příběh náhlého odchodu z F1 (tak náhlého, že i sám Brawn byl v šoku), přerodu v Brawn GP a dnešní Mercedes je velice dobře znám. Kniha obsahuje rozhovory z doby začátku sezony 2016, takže velmi čerstvé. Není to ale Honda, nýbrž Toyota, kdo je předmětem velmi zajímavé pasáže související právě s interculture managementem.

Když chce Evropan dělat byznys s Asiatem, pochopí asi i volič Okamurovy SPD, že s Japoncem neuděláte byznys využitím evropské mentality. Českou ani nezmiňuji. Ono to ale platí i obráceně. Chce-li Japonec dělat byznys (v objektivně evropské) F1, neuspěje s aplikací japonské mentality. A právě to byl problém Toyoty, která svého času měla největší rozpočet ze všech týmů ve formuli 1. Toyota si myslela, že na svou činnost v F1 použije stejnou taktiku, kterou má naučenou ve světě (přísnými pravidly svázaného) automobilismu. Jak jsem ale zmínil výše, svět F1 je autonomní komunitou, svým vlastním národem, se svou vlastní ústavou, zákony, se svou vlastní mentalitou, filozofií a svým vlastními neduhy, jako je například extrémně silná politika. Toyota nejenže nechtěla zákony této džungle akceptovat, nechtěla je ani pochopit. A proto, podle slov Rosse Brawna, neuspěla. Chtěla totiž uspět v prostředí F1 skrze aplikaci svých vlastních pravidel. Dělá stejnou chybu jako imigrant, který se lidem země, ve které chce žít, snaží vnutit svá vlastní pravidla. Místo toho, aby respektoval pravidla svého hostitele, jakkoli pitomá se někdy mohou jevit.

Pointa celého textu (a Brawnova povídání) spočívá v tom, že stejnou chybu dělala Honda už v éře svého působení do roku 2008, než F1 opustila. A názor Rosse Brawna je ten, že stejnou chybu dělá Honda i v době současné.

Národ zvaný F1 je malou zemí. Špičkových expertů je tedy na každou oblast tím pádem také málo, a tím méně na oblasti technologické. A tím spíš na oblasti kolem velmi složitých pohonných jednotek, se kterými mají problém i samotní Evropané, jako například Renault. Honda věří, že vybudováním svého vlastního know-how těchto pohonných jednotek, prostřednictvím svých vlastních inženýrů, brzy dosáhne na úspěch. To se ale nepovede, pokud Honda nepřijme pravidla se světem formule 1 spojená.

Což bohužel nevypadá, že se zrovna zítra stane.

Analýza: Honda jde koncepčně špatným směrem

Diskuse k článku

4 komentáře: “Názor: Honda doplácí na odmítání ‚multi-kulti‘ ve světě formule 1”

  1. Mansell napsal:

    Nejde jen o multi – kultůrní rozdíly. V podstatě je to něco přes rok co Mc Laren opustil poněkud nepovedený projekt Zero Concept a náskok ostatních týmu na motor je strašně velký. Pravda je, že Colin řekl slavnou větu, dejte do auta silnější motor a bude rychlé na rovinkách, odlehčete auto a bude rychlé všude, jenže ve světě, kde je hmotnost stejná a aerodynamika je propracovaná u většiny týmu, je pravděpodobnost získání zásadní výhody malá a řeči o nejlepším šasí byly jen řeči. V jiných seriich ovšem Honda špatná není, proto je pro ni zatěžko přijmout názory jiných ze světa formule 1.

  2. Tomáš Richtr napsal:

    NakasiBMW, moc děkuji

  3. Tomáš Richtr napsal:

    Díky za názor. Ten pobyt v Anglii nebyl přitroublou záležitostí. O čem hovoříš, je vybavenost základním respektem a empatií a to lidé nemají. Tohle studium ale bylo o převzetí desítek let zkušeností lidí, kteří v těch různých zemích žili. A to ani empatie nenažene. Bylo to zajímavé, ale dnes to má bohužel úplně jiný rozměr.

    Guru: Netušil jsem že na to aby člověk chápal jiné kultury a národy a filosofie musí jet do Anglie studovat nějaký přitroublý management.

  4. NakasiBMW napsal:

    Tyto články mám opravdu rád, je to takový nepřímý náhled do náročnosti​ světa kolem F1. Trochu mi to připomíná vesmírné soutěžení mezi USA a Ruskem kdy ani po 20letech a miliardách dolarů vynaložených na vývoj nebyli Američané schopni vyvinout motory s uzavřeným cyklem spalování. Jako by to nebylo o kapacitách ale o filozofii myšlení, kdy právě ona multikulturnost umožňuje jakýsi jiný pohled pro řešení. I když v případě Američanů ani toto nepomohlo ale to se ze světem F1 nedá tak úplně srovnávat přeci jen raketové motory jsou absolutní vrchol.

Napsat komentář