Naše dojmy z dokumentárního filmu Williams

U osobností typu Franka Williamse nebývá obvyklé sledovat film se svou vlastní autobiografií. Ale je moc dobře, že jej mohl spatřit. Znamená to, že je pořád mezi námi a můžeme jeho velkou historii i současnost oslavovat, Film není dokumentem o F1 nebo přímo týmu Williams, jako spíš právě o Frankově osobnosti, hrdince v podobě dnes již zesnulé ženy a také jeho dcery Claire, současné šéfky týmu.

2 Štítky: Williams Zveřejněno 30. 08 2017 — Tomáš Richtr

Máte-li rádi autobiografické příběhy, pak tenhle je pro vás. Nevadí, že třeba ani nejste fanoušek F1. Pokud ale jste a jste k tomu fanoušek ‚klasické‘ éry F1 a dobrodruhů typu Rona Dennise nebo právě Franka Williamse, film slupnete jako malinu.

Moderní dokumentární filmy mají tu schopnost svými emocemi dosáhnout stejné úrovně jako smyšlené hollywoodské produkty. Takže i když je dokument Williams britského dokumentaristy a producenta Morgana Matthewse ve velké míře vyprávěním různých postav (Franka Williamse, jeho dcery Claire, zrekonstruovaných zpovědí jeho ženy reálně zaznamenaných na pásku, Patricka Heada, nejbližších přátel či příbuzných a kolegů), doplňující záběry (ať už reálné nebo zrekonstruované) důležitým bodům příběhu dodávají patřičný emotivní šmrnc. Že je Frank Williams zarputilý chlap s pevnou vůlí se obecně ví, ale jak moc to přesahuje hranice bezohlednosti už méně. A dokument vám to ukáže v plné nahotě.

Po Frankově osudové havárii jeho žena Virginia napsala knihu o své roli ve Williamsově životě. Knihu, kterou Frank nikdy nečetl. Relativně silná dějová linka dokumentu vedoucí až k emotivnímu vyvrcholení nejen příběhu ženy, která před čtyřmi lety podlehla dvouletému boji s rakovinou. Ale také jeho dcery Claire, která s emotivně naprosto nepřístupným otcem nemohla mít coby žena vůbec jednoduché pořízení. To nemá ani dnes s bratrem Jamiem, který podle všeho neunesl, že jeho mladší sestra, žena (!) se stala šéfkou týmu, a on ne.

Řada dobových záběrů film patřičně obohacuje a pomůže vám uvěřit, jak charismatický člověk Frank Williams byl. A je. Nemá smysl a nebylo by fér prozrazovat více. Účelem není film převyprávět, jako spíš zkusit nastínit, zda by vás jeho zhlédnutí oslovilo, nebo nikoli. Já sám osobně již mnoho let chovám úctu k lidem, jako jsou jmenovaní Ron Dennis, Bruce McLaren (k dokumentu o něm přineseme dojmy vzápětí), Colin Chapman, ale také Tom Walkinshaw nebo Eddie Jordan. Našla by se řada dalších, které do této skupiny patří stejně jako Frank Williams.

Éra těchto dobrodruhů končí, nebo vlastně už asi skončila. Tým Williams je dnes technologickou a velmi uznávanou firmou víc než tým formule 1, který nemá na velryby typu Mercedes, Ferrari nebo Renault. Doba je jiná, ale odkaz dřívějších etap této doby je tu s námi. A s námi tu zůstane. Jsem tak trochu ‚cíťa‘, ale to nebylo tím hlavním důvodem, proč v řadě momentů filmu o Williamsovi se mi zasekl koláč v krku a pohled rozostřela silnější vrstva pod očními víčky. Nemusí to tak mít každý. V mém případě s ohledem na silný vztah k F1 bych možná dokázal alespoň jednu slzu uronit také nad příběhem například pouhého šroubku z jednoho z vozů Red Bullu. Ale šroubek nemá duši. Frank má, stejně jako lidé kolem něj mají a měli. A skrze film vám nabídli exkluzivní šanci vás do těchto duší pustit.

Diskuse k článku

2 komentáře: “Naše dojmy z dokumentárního filmu Williams”

  1. snebka napsal:

    A když už jsme u těch dokumentů. Strašně rád bych jednou viděl ten o Giancarlu Minardim a jeho týmu :))

  2. snebka napsal:

    Musím říct, že je mi osoba Bruce McLarena a celý tým McLaren mnohem blizší než Frank a jeho Williams. Co se ovšem dokumentů týče ten o Franku Williamsovi se mi líbil více. Ne tolik jako 1 nebo od BBC Dangerous Seasons (ikdyž to nejsou biografické snímky, možná jen z části). Na dokument o Bruci McLarenovi jsem se těšil od doby co sem zjistil, že má vyjít, což je asi rok, dva zpátky. Co mě mrzelo nejvíc, že piloti, kamarádi nedostali mnoho prostoru. Samozřejmě ve Frankově dokumentu se také moc pilotů neobjevilo a mnoho z Bruceovi éry nám už nezbylo. Dalo se taky pochopit, že to bylo o týmu McLaren, proto se tam hlavně objevovali prvotní mechanici, designéři apod. Mě to ovšem mrzelo. S vyjímkou Chrise Amona tam nedostal žádný jezdec (dobře možná s vyjímkou Howdena Ganleyho, ale ten nejprve pracoval jako mechanik) pořádný prostor. Takový Jackie Stewart řekl za dokument jedinou větu. A to přitom s (či proti) Brucem závodil nejméně pět let. A jezdci si byli v 60. letech blízcí jako snad nikdy. Určitě měl spoustu vzpomínek a historek. Podobně tak Gurney a Andretti. Nových záběrů jsem se taky moc nedočkal i když je pochopitelné, že archivních záběrů z 50 a 60. let moc není. Aby to nevyznělo zle. Dokument o Bruci McLarenovi není špatný a myslím, že většině lidí, co má ráda McLaren nebo Bruce se bude líbit. Já sem ovšem byl natěšený až moc a pak z toho plynulo mé lehké zklamání.

    Co se týče dokumentu o Frankovi tak jak již jsem řekl líbil se mi o něco více. Trochu mě však zarazilo, že dokument skončil jakoby v půlce. Defakto Williamsovou nehodou a rivalitou mezi Piquetem a Mansellem. Lehce tam ještě zmínil Sennovu nehodu a poslední triumf v MS zásluhou Jacquese Villeneuva. O létech následujících, kdy Williams v letech 92 až prakticky 97 (s vyjímkou let 94 a hlavně 95) nepadlo ani slovo. Stejně tak o éře Williams-BMW. Možná jsem však jen příliš rozmazlený a chtěl bych toho moc

    McLaren 70/100
    Williams 75/100

Napsat komentář