McLaren v červeném

Historie formule 1 nabízí nepřeberné množství historek. O jednu z kategorie úsměvných se podělil bývalý šéfmechanik McLarenu, který zavzpomínal na to, jak tým v roce 1967 jezdil se stejně zbarveným vozem, jako mělo Ferrari!

Štítky: Ferrari Historie McLaren Zveřejněno 3. 09 2020 — Lukáš Štěrovský

Každý tým má svoji specifickou barvu, to ve formuli 1 platilo od nepaměti. Mercedes je s výjimkou letošního roku stříbrný, Renault žlutý, Williams modro-bílý, Racing Point růžový, Ferrari červené a McLaren oranžový. Až na to, že posledně jmenovaný případ není tak úplně pravdivý. Tým z Wokingu v minulosti závodil i pod červenou barvou, stejnou, jako mělo Ferrari, a dokonce na jeho domácí dráze v Monze!

Předtím, než se synonymem pro McLaren stala oranžová papájová barva, bylo k vidění několik různých variací. Klasickou oranžovou zavedl v roce 1968 tehdejší šéf Teddy Mayer. Předtím byl McLaren třeba bílo-zelený, v roce 1967 dokonce rudý!  A nešlo jen o drobné červené prvky tu a tam, jaké později byly na vozech Nikiho Laudy, Alaina Prosta nebo Ayrtona Senny.

Vůz M4B a jeho vylepšená verze M5A byl kompletně rudý a snadno zaměnitelný s Ferrari, jen s černým pruhem uprostřed. Asi si dokážete představit, jaké pozdvižení to vyvolalo, když s ním Bruce McLaren vyjel na dráhu v Monze…

Vpředu ferrari, za ním mclaren…

Podle tehdejšího šéfmechanika Alastaira Caldwella tým tehdy prostě neměl k dispozici jinou barvu. To ale pořadatele italské Grand Prix nezajímalo a nutili McLaren, aby své vozy přetřel na zeleno, což byla národní barva Velké Británie, odkud stáj pochází.

Elektrická Škoda ENYAQ iV odhaluje české ceny, které nezní vůbec špatně

Rozčarovaný Caldwell, který měl dost své práce, natož aby řešil malichernosti jako lakování, poslal mechanika, aby nakoupil plechovky s tím nejodpornějším odstínem zelené. „Chtěli jsme natřít celé auto v barvě limety. Včetně volantu, pneumatik, pružin.“

Jenže Bruce McLaren se kvalifikoval do přední řady, kam se naopak neprobojovalo poprvé od roku 1962 ani jedno rudé auto. „Najednou za námi přiběhli pořadatelé a ptali se: ‚Je pořád červené? Dobře, nechte to tak!‘,“ směje se Caldwell.

McLaren sice nakonec musel odstoupit ve 47. kole kvůli poruše motoru BRM, ale vzpomínky na vtipnou událost týmu zůstaly.

K oranžové se McLaren uchýlil až v roce 1968.