5 případů, kdy se piloti vrátili “domů”

Tam, kde svoji kariéru začnou, tak ji i skončí. Prozatím posledním pilotem, který se vrací "domů", je Nico Hülkenberg.

Štítky: Ferrari Historie McLaren Renault Sauber Zveřejněno 3. 02 2025 — Bára Goldmannová

Německý závodník od této sezony bude po 12 letech již podruhé v kariéře hájit barvy tradiční stáje z Hinwilu. Za posledních 25 let došlo hned k 5 comebackům do bývalého týmu.

Ricciardův velkolepý návrat bez happy endu

Jezdecká akademie Red Bullu vychovala několik úspěšných jezdců, přičemž v roce 2014 byl právě Ricciardo tím nejžhavějším zbožím. Zaujal především svými výkony v juniorce Toro Rosso, proto si jej Red Bull stáhnul do “áčka”. O mladém Australanovi se tehdy mluvilo jako o dalším šampionovi.

Měl ale nelehkou úlohu. Musel prokázat své kvality vedle už čtyřnásobného mistra světa Sebastaiana Vettela. Přestože Němce porazil, tak po příchodu Maxe Verstappena začalo být jeho postavení v týmu podkopáváno. To vyústilo v roce 2019 až v divoký rozchod a útěk do Renaultu, ve kterém to ještě byl zpravidla ten starý Ricciardo, než zakotvil u McLarenu. Tam se dostal ale do začarovaného kruhu, ze kterého se nebyl schopen vymanit. Vedení týmu s jeho výkony nebylo spokojeno, proto s ním předčasně ukončilo spolupráci.

Byť se zprvu zdálo, že Ricciardova kariéra je u konce, tak se nečekaně vrátil “domů” do Red Bullu jako testovací pilot. Netrvalo dlouho a opět se posadil do monopostu, když nahradil v AlphaTauri (dříve Toro Rosso) počínaje Grand Prix Maďarska 2023 Nycka de Vriese. Jeho návrat do “áčka” byl na dosah. Dokonce ho někteří dosazovali do sedačky Sergia Péreze už v průběhu sezony 2024. Avšak jeho přání se nakonec nevyplnilo. Místo toho, aby se opět objevil v top týmu, po neuspokojivých výkonech sezonu ani nedokončil, když se musel po GP Singapuru předčasně loučit.

Kimi Räikkönen uzavřel kruh ve Ferrari a Sauberu

Tam, kde Fin kariéru ostartoval, tam ji i dokončil. V roce 2001 debutoval v Sauberu, ale po pouhém roce už povýšil do McLarenu, aby se o více jak dekádu později vrátil do Hinwilu a odjezdil za ni poslední tři sezony v F1. Jak v počátcích, tak v koncích byly bodované pozice to nejlepší, na co mohl pomyslet.

Zcela odlišná byla štace u Ferrari, se kterým slavil v roce 2007 titul. Ovšem toto parnerství nakonec trvalo pouhé tři roky, jelikož pro sezonu 2010 musel udět místo Fernandovi Alonsovi.

Räikkönen si odskočil na pár let do světa rallye, než se v sezoně 2012 vrátil s Lotusem. Ve zlatočerném voze se mu dařilo. Během dvou sezon v Enstone si připsal na konto dva triumfy a 15 pódií, čímž si řekl o druhou šanci v tradiční stáji z Maranella. První vítězství ale přišlo až v GP USA 2018. To mu však nezaručilo smlouvu na další rok a jeho služby si opět vyžádala Alfa Romeo (Sauber), v jejíž voze se po dvou letech rozloučil s formulí 1 definitivně.

Kvyatův vzestup a strmý pád

Daniil Kvyat přišel jakožto další odchovanec jezdecké akademie Red Bullu v roce 2014 do formule 1. Přestože u Toro Rosso nestačil na týmového kolegu Jeana-Érica Vergneho, tak to byl on, kdo byl povýšen do hlavního týmu. V následující sezoně se sice dokázal prosadit proti zkušenému Ricciardovi, ale na začátku sezony 2016 si udělal spoustu nepřátel kvůli svému agresivnímu jízdnímu stylu. Poslední kapkou před následnou degradací zpět do Toro Rossa byla v Soči postartovní kolize s Vettelem.

Rusovu sedačku získalo “zázračné dítě” a rovněž junior Red Bullu Max Verstappen. Kvyat zůstal ve stáji z Faenzi do roku 2017, kterou ale také nedokončil. Po roční pauze se znovu posadil do jejich monopostu. Sezonu 2019 vyšperkoval třetím místem v Německu. Další rok už byl v jeho podání tak slabý, že se prodloužení smlouvy nedočkal.

Jak se Alonso vrátil přes McLaren do Renaultu

Vypadalo to jako geniální tah. Po dvou titulech mistra světa F1 s Renaultem přestoupil Fernando Alonso v roce 2007 do McLarenu, se kterým okamžitě bojoval o další titul. Ten mu ale unikl o pouhý bod! V týmu vládly neshody s nováčkem Lewisem Hamiltonem, takže místo tříleté štace se jejich cesty rozešly už po 12 měsících.

Posléze znovu zkoušel štěstí s Francouzi, ale na předchozí úspěchy se jim navázat nepodařilo. Nejlepším výsledkem bylo vítězství v Singapuru, které ale mělo hořkou pachuť kvůli nechvalně proslulé aféře Crashgate. Byť se po konci sezony 2009 opět loučili, tak měl dveře nadále otevřené. Právě Renault totiž poskytl Španělovi po dvouleté pauze útočiště. Nicméně tentokrát byly vztahy ke konci tak napjaté, že po sezoně 2022 byly všechny mosty vedoucí do Enstone nadobro spáleny.

Renault ale nebyl jediným týmem, jehož overal Alonso oblékal vícekrát. V roce 2015 se totiž upsal podruhé McLarenu. Důvodem podepsání smlouvy bylo obnovené parterství McLarenu a Hondy. Stejně jako u Renaultu, tak i ve Wokingu se jednalo tentokrát o naprostý propadák a Alonso byl většinu času patřičně frustrovaný. Po protrápených čtyřech letech se na konci sezony 2018 jejich cesty definitivně rozešly.

Heidfeld: Do třetice všeho dobrého

Nick Heidfeld se od roku 2000 do 2011 zúčastnil 183 závodů, z toho 125 pro Sauber, a to ve třech etapách. Poprvé ke Švýcarům zavítal v roce 2001 a zůstal tam další dva roky, během nichž získal jedny stupně vítězů. Posléze následovala roční etapa u Jordanu a Willamsu (BMW), než se vrátil domů do Hinwilu. Přivedl s sebou i BMW, takže se ze Sauberu stala tovární stáj.

Pro Heidfelda coby továrního pilota se jednalo o nejúspěnější období v královně motorsportu. Během tří sezon si dojel pro osm pódiových umístění, přičemž ale ani jednou nedosáhl na vysněné vítězství. Na konci sezony 2009 se světová hospodářská krize a vnitřní změna strategie se zaměřením na větší udržitelnost podepsala i na další účasti bavorské automobily, která se musela z formule 1 stáhnout, což bylo i pro Heidfelda prozatímní sbohem.

Ale neuplynula ani celá sezona a Němec byl opět na startu a s kým jiným, než se Sauberem, kde nahradil s okamžitou platností počínaje GP Itálie Pedra de la Rosu. Absolvoval posledních pět závodů ročníku a jeho nejlepším výsledkem bylo osmé místo v Japonsku. Úplně poslední sezonu ve formuli 1 strávil ‘Quick Nick’ u Renaultu.