Jezdci, kteří ovládli domácí závody. Kdo letos pojede “doma”?
Piloti mají ve formuli 1 tři mety, kterých chtějí dosáhnout. Ta nejcennější je pochopitelně zisk titulu, ale v těsném závěsu je kromě triumfu v ikonickém Monaku také vítězství v domácím závodě. Letos je na startovním roštu hned pětice adeptů, kteří by mohli tento hattrick teoreticky získat.
Několikanásobní vítězové na domácí půdě
Lewis Hamilton – 9 vítězství, 14 pódií (Silverstone)
Hamilton kraluje mnohým statistikám, není tomu jinak ani u domácích pódií a vítězství. Sedminásobný mistr světa si Silverstone podmanil celkem devětkrát, avšak ještě působivější je fakt, že Brit od svého debutu v roce 2007 GP Velké Británie nedokončil pouze jednou a z 18 startů dokončil hned 14 krát na stupních vítězů.
Alain Prost – 6 vítězství, 11 pódií (Dijon-Prenois, Paul Ricard, Magny-Cours)
Prost stanul na poprvé stupínku nejvyšším v GP Francie 1981 v barvách Renaultu, čímž si spravil chuť po nepovedeném debutu o rok dříve, když musel svůj McLaren po technických problémech odstavit. Triumf na okruhu v Dijon-Prenois byl jeho prvním z celkových 51 vítězství, což byl rekord, který v GP Belgie 2001 překonal Michael Schumacher.
Další čtyři vítězství (1983, 1988-1990) slavil na okruhu Paula Ricarda. Jediný triumf, který nezískal stylem start-cíl, byl poslední ročník v Le Castallet, kdy startoval ze čtvrté pozice. Naposledy zvedl trofej za první místo v roce 1993 na okruhu v Magny-Cours, čímž zakulatil počet podií Williamsu na 100.
Jim Clark – 5 vítězství, 5 pódií (Aintree, Silverstone, Brands Hatch)
Všechna Clarkova vítězství byla rovněž i jediná pódiová umístění na domácí půdě, a to mezi lety 1960-1968. První triumf zaznamenal v roce 1962 na okruhu v Aintree, když celému závodu dominoval a do cíle dojel s náskokem 49.2 vteřiny před Johnem Surteesem, čímž odstartoval šňůru čtyř vítězství v řadě, přičemž ročník 1964 zakončil titulem.
Michael Schumacher – 4 vítězství, 7 pódií (Hockenheim)
Schumacher získal své premiérové pódium před domácím publikem ve první plné sezoně v roce 1992. Němec po startu z šestého místa skončil třetí za Nigelem Mansellem a Ayrtonem Sennou. První triumf přišel o tři roky později, když v první zatáčce druhého kola vydělal na chybě Damona Hilla, který se roztočil a svůj vůz zapíchl do bariéry. Na další domácí vítězství si musel Schumi počkat sedm let, než v roce 2002 zvítězil z pole position ve voze Ferrari. Toto vítězství přišlo v době, kdy byl sedminásobný mistr světa 37 závodů v čele šampionátu.
Nigel Mansell – 4 vítězství, 6 pódií (Brands Hatch, Silverstone)
Mansell se dočkal prvního vítězství ve Velké Británii až v šesté sezoně ve formuli 1 v sezoně 1986 na okruhu Brands Hatch poté, co se kvalifikoval na druhém místě. Nenechal se rozhodit ani špatným startem, kdy se propadl na čtvrté místo. Vydělal na hromadné kolizi v prvním kole, po níž byl závod zastaven. Lídrem závodu se stal po intenzivním souboji s týmovým kolegou Nelsonem Piquetem, přičemž do cíle dojel s půlvteřinovým náskokem.
Následující rok předvedl na Silverstone “jeden ze svých nejlepších výkonů” v královně motorsportu, když znovu bojoval o titul s Piquetem, který startoval před ním. Ačkoliv ani jeden z nich neměl zajet do boxů pro nové pneumatiky, tak Mansell své mechaniky nakonec musel navštívit kvůli uvolněnému závaží na vyvážení kola, čímž se jeho ztráta na vedoucího Brazilce navýšila na téměř 30 vteřin. Nicméně Mansell zahájil famózní stíhací jízdu a po třiceti kolech byl už před ním a ještě si stihl najet téměř dvouvteřinový náskok.
Juan Manuel Fangio – 4 vítězství, 4 pódia (Buenos Aires)
Mezi lety 1954-1957 Argentinec ovládl jak domácí závody, tak i šampionát jezdců, když čtyři roky v řadě nenašel přemožitele. Během GP Argentiny panovaly extrémně vysoké teploty, které měly za následek, že pouze dva jezdci – on a jeho krajan Roberto Mieres – dokončili závod, aniž by přenechali svůj vůz jinému jezdci. Fangio ale nedošel ze závodu bez újmy, protože utrpěl vážné popáleniny na noze, která se třela o šasi a bojovala s horkem vycházejícím z výfuku. Zotavení z tohoto zranění mu trvalo tři měsíce a zůstala mu trvalá jizva.
Max Verstappen – 3 vítězství, 4 pódia (Zandvoort)
Od návratu Zandvoortu po 31 leté pauze do kalendáře v roce 2021 do sezony 2023 byl Nizozemec neohroženým králem dun. Při svém debutu na domácí trati se stal prvním tamním jezdcem, který vyhrál domácí závod.
Proměnlivé počasí v roce 2023 připravilo pořádnou detektivku. Lehký déšť, který se proháněl nad okruhem ještě před startem, se už v prvním kole změnil v prudký liják, což vedlo mnoho týmů ke zvolení rozdílných strategií. Verstappen zůstal na suchých pneumatikách a propadl se na čtvrté místo. Jakmile déšť ustal, Verstappen si dokázal vzít vedení zpět, ale pozdější červená vlajka znamenala, že v závěrečném sedmikolovém sprintu musel o vítězství bojovat. Tímto triumfem dosáhl svého devátého vítězství v řadě, čímž vyrovnal rekord Sebastiana Vettela z roku 2013.
Minulý rok jej o vítězství připravil britský pilot v pekelně rychlé papayové stíhačce. Norris porazil Verstappena o 22 vteřin.
Letos devětkrát “doma”
Kalendář obsahuje celkem 24 závodů, přičemž devět z nich bude domácích. Letos bude úvodní podnik sezony po mnoha letech hostit jezdci i fanoušky velmi oblíbený městský okruh v Melbourne, kde bude o vítězství usilovat domácí hrdina v papayovém voze. Nicméně o pozornost australských fanoušků se bude muset Oscar Piastri podělit s nováčkem Jackem Dooahem, který tak vyplnil vzniklou “puklinu” v srdci po odchodu Daniela Ricciarda.
Na začátku dubna se vrátí “domů” na Suzuku Yuki Tsunoda. Poté následuje čtveřice domácích představení. Nejprve si svůj debut na domácí půdě odbude Andrea Kimi Antonelli, a to v Imole. O týden později se bude snažit Charles Leclerc navázat na svůj loňský nezapomenutelný triumf nedaleko svého bydliště.
Začátek června bude ve znamení premiéry Carlose Sainze ve Williamsu na okruhu v Barceloně, kde bude hrdě svoji zemi reprezentovat spolu s veteránem Fernandem Alonsem. Oba si však budou muset o možné výhře pravděpodobně jen zdát. Totéž platí pro Alonsova týmového kolegu a kanadského miláčka Lancea Strolla, jenž se domů podívá týden po něm.
Silverstone bude praskat ve švech, protože Britové mají hned tři potenciální kandidáty na vítězství – George Russella v Mercedesu, Landa Norrise v McLarenu a Lewise Hamiltona ve Ferrari. Ale ukázat se bude chtít také nováček z Haasu Oliver Bearman, jehož cílem bude především závod dokončit – ideálně před týmovým kolegou Estebanem Oconem. To bude výsledek, se kterým bude moci ze své domoviny s klidem na duši odjet.
Max Versetappen má poslední dvě sezony na to, nasát pořádně “oranžovou” atmosféru na okruhu nedaleko Zandvoortu. Letos si bude chtít napravit chuť poté, co loni nestačil na svého dobrého přítele v McLarenu. Po Nizozemsku následuje druhý Antonelliho domácí závod na okruhu v Monze.
Interlagos bude domácím podnikem pro dalšího nováčka na startovním roštu, Gabriela Bortoleta. Pro Brazilce bude úspěchem, když závod dokončí, vzhledem k tomu, jak se Sauber jevil v předesezonních testech. Domácí fanoušky proto může jen příjemně překvapit.
