Je smutné, když můžeš vyhrát bez vášně, rýpnul si Villeneuve do Rosberga

Příběh Nica Rosberga je všem fanouškům F1 jistě známý. O téměř celou dekádu později si do něj rýpnul jiný mistr světa Jacques Villeneuve. Na co naráží?

Štítky: Jacques Villeneuve Nico Rosberg Zveřejněno 16. 08 2025 — Dominik Kovář

Přišel, strávil 10 let, viděl, zvítězil a odešel. Nico Rosberg se vytouženého titulu mistra světa F1, který získal také jeho otec Keke Rosberg, dočkal v roce 2016 po 10 letech ve Formuli 1 a téměř celém životě zasvěcenému motorsportu. Jeho následné ukončení kariéry bylo šokující, ale s odstupem času ne nijak překvapující.

Jako u každého pilota, který ukončil kariéru o něco dříve, se také u Rosberga spekulovalo, že se jednou k závodění vrátí. Nestalo se tak a pravděpodobně se už tak ani nestane. Od GP Abu Dhabi 2016 Nico Rosberg neabsolvoval žádný další oficiální závod a jen potvrdil, že jeho rozhodnutí skončit s motorsportem jako aktivní závodník bylo správné.

Na tento fakt nyní naráží Jacques Villeneuve, mistr světa F1 z roku 1997. Villeneuve je přesným opakem Rosberga – titul získal již ve své druhé sezóně, zatímco v následujících devíti letech po zisku mistrovského titulu už nevyhrál jediný závod a z F1 odešel jako zpráskaný pes po GP Německa 2006, kdy s ním stáj BMW Sauber ztratila trpělivost.

“Rosberg? Ve chvíli, kdy vyhrál, bylo vidět, že je úplně vyčerpaný,” řekl Villeneuve. “Mentálně vyhrál nad Hamiltonem, protože hrál hru. Hrál politickou hru. V té sezóně byl proti Lewisovi rychlý, což Lewis nečekal, takže jsme neviděli toho nejlepšího Lewise.”

“V okamžiku, kdy vyhrál, to vzdal. Takže bylo vidět, že pro závodění neměl žádnou vášeň. A pokaždé, když ho potkám je vidět, že závodění mu nechybí. O závodění se opravdu nestará. Jediné, co chtěl, bylo vyhrát šampionát jako jeho otec a pak jít dál. Je to zvláštní.”

Rosberg kdysi sám svůj konec zdůvodnil skutečně tak, že jeho cílem bylo získat mistrovský titul a jelikož oběť tomu porazit Lewise Hamiltona jako týmového kolegu byla příliš velká, rozhodl se již tuto soutěž nepodstupovat.

“Je těžké tomu porozumět, protože si říkám: ‚Proč jsi vůbec závodil? Proč jsi vůbec závodil, když jsi nikdy neměl vášeň?‘”

“A smutné je, že i bez té vášně se občas můžete stát vítězem. To prostě jde proti mému instinktu, proti kořenům závodění. Ale často si až po vítězství uvědomíte: ‚Proč jste to dělali?‘ A pak si pomyslíte: ‚Vlastně mě závodění tolik nebaví. Nerad trávím celý život na cestách.‘”

“V tom bodě je lepší přestat, ale je to trochu smutné,” dodal Villeneuve.