Jak vypadá rozložení sil po testech v Bahrajnu? Extrémně rychlé Ferrari, ztracený Aston Martin

Štítky: 2026 Předsezonní testy Zveřejněno 21. 02 2026 — Bára Goldmannová

Půl hodiny před koncem předsezonních testů všechny zaskočil Charles Leclerc, když po sérii fialových sektorů nasadil laťku časem 1:31,992 na sadě C4 – nejrychlejším časem celých testů, o více než osm desetin rychlejším než dosavadní maximum Kimiho Antonelliho z druhého dne druhého týdne.

Monacký pilot měl ještě několik pokusů své maximum překonat a vyčerpal zbytek sad C4, které Ferrari do Bahrajnu přivezlo, ale dokázal zlepšit už jen poslední sektor – celkový čas už nepřekonal.

A tím testování před březnovým úvodem sezony v Melbourne skončilo. Pro celý startovní rošt bylo zvládnutí nových monopostů F1 2026 pořádnou výzvou – rozsah změn v pravidlech byl doslova kataklyzmatický. Samozřejmě se objevily i stížnosti, protože šéfové týmů se snažili vyjednat si co nejvýhodnější podmínky. A stále není jisté, jaký druh závodění vlastně v Austrálii uvidíme. Ale tím se zatím trápit nemusíme.

Časy se podle očekávání zlepšily ve druhém týdnu, což odpovídá sběru dat jednotlivých týmů – a také tomu, že vítr už nebyl tak silný jako v prvním týdnu, kdy Bahrajn nabídl opravdu poryvové podmínky. Sluneční brýle naštěstí zabránily tomu, aby měl člověk oči plné písku.

Piloti si také museli zvykat na nový jízdní projev. Ačkoli mohli Bahrajn obecně pojmout “normálně”, protože v pomalých zatáčkách je dost příležitostí k rekuperaci energie, podřazování na jedničku při delších jízdách bylo v prvních dnech dost nezvyklé. Nakonec si na to všichni zvykli – i když nikdo nebyl nadšený z vyššího točivého momentu při nízké rychlosti. Některé týmy dokonce upravily své postupy tak, aby dosáhly podobné úrovně rekuperace i na dvojku.

Navzdory obavám před testy – zejména v očích veřejnosti – mnozí v paddocku hodnotili letošní testování jako mnohem klidnější než při poslední velké změně motorové formule v roce 2014. “Myslím, že je to dané zralostí týmů,” řekl šéf Haasu Ayao Komatsu, když srovnával rok 2026 s chaosem, který zažil v Lotusu v roce 2014. “Týmy už nejsou jako tehdy. Máme mnohem větší znalosti, lepší procesy, lepší propracovanost, lidé spolupracují efektivněji – prostě všechno. Úžasná věc na F1 je rychlost učení. Je neuvěřitelně rychlá. Naučíte se věci za dva tři měsíce, zatímco běžné firmy na to potřebují dva tři roky. Je to důkaz, jak působivé všechny týmy F1 jsou.”

Ferrari má rychlost, ale dlouhé jízdy Mercedesu vypadají silně

Když Leclerc zajel nejrychlejší čas testů, dalo by se čekat, že se někdo pokusí ho na měkkých gumách sesadit. Nestalo se. Mercedes, který má být hlavním rivalem Ferrari v roce 2026, byl příliš zaneprázdněn vlastním programem – navíc narušeným poklesem tlaku, který Antonellimu zkrátil dopolední jízdy.

A také: Mercedes si o žádné C4 neřekl. Zřejmě usoudil, že měkčí směsi jsou v Bahrajnu zbytečné, protože závod se obvykle jede na tvrdších pneumatikách.

Pokud pomineme absolutní časy, Mercedes vypadá na závodní vzdálenost o něco silnější než Ferrari. Ve čtvrtečních simulacích závodu Antonelli stabilně jezdil na C3 časy 1:36–1:37, zatímco Hamilton držel na C2 konzistentní 1:38. Kratší stinty naznačovaly, že Antonelli měl o něco méně paliva. Hamilton se ke konci dostal také do rozmezí 1:36–1:37, zatímco Antonelli začal kvůli degradaci mírně zpomalovat.

Spolehlivost, kterou Mercedes ukázal v Barceloně, se v Bahrajnu úplně neprojevila. I když ve druhém týdnu najel nejvíc kol, v prvním týdnu musel měnit pohonnou jednotku a problém se zavěšením omezil Antonelliho na pouhých 94 kol za první tři dny.

Ferrari si do Leclercova pozdního útoku jelo svůj program v tichosti. Kromě stížností na změny startovací procedury mezi testy – tým se domníval, že jeho turbo správně předvídalo komplikace po odstranění MGU‑H – nechalo Ferrari mediální přestřelky na Mercedesu a Red Bullu a soustředilo se na vlastní práci.

S 421 koly v prvním týdnu bylo Ferrari jen o jedno kolo za tradičními “maratonci” Williamsem a McLarenem. Ve druhém týdnu se objevilo pár drobností, ale nic dramatického. SF‑26 nepřinesl žádná nepříjemná překvapení.

Ferrari také zaujalo inovacemi – například křidélkem na převodovce, které využívá proud výfukových plynů k tvorbě přítlaku, nebo méně vídaným rotačním aktivním prvkem na zadním křídle.

Pokrok mezi Barcelonou a Bahrajnem byl znatelný. Auto sice stále může být přetáčivé při velkém zatížení, ale Leclerc ukázal, že SF‑26 lze na jedno kolo pořádně “vyždímat”. A mělo by sedět i Hamiltonovi, který předchozí generaci ground‑effect aut příliš nemiloval.

Mercedes byl na trati čistý a stabilní – ale ještě jsme neviděli W17 na úplném limitu s nízkým množstvím paliva. Melbourne tak bude zajímavou premiérou.

McLaren a Red Bull míří do bitvy o třetí místo

Bylo rychle jasné, že “velká čtyřka” si své pozice v čele pole udrží. Ferrari a Mercedes se podle paddocku dokázaly nejvíce odpoutat, a zejména dlouhé jízdy Mercedesu naznačují, že bude velmi silný.

Ale za nimi se rýsuje tvrdý souboj – McLaren a Red Bull vypadají podle testů téměř vyrovnaně. McLaren má zatím mírnou výhodu na jedno kolo, ale Verstappenův nejlepší čas z čtvrtečního večera přišel dříve v odpoledním programu než časy Piastriho a Antonelliho, které se pohybovaly okolo 1:32. A dopoledne byl Verstappen jen těsně za Norrisem. Záleží tedy, jak se na to díváte.

Klíčové srovnání McLarenu a Red Bullu přišlo ve čtvrtek večer, kdy Verstappen a Piastri zajeli téměř identické dlouhé jízdy s podobným množstvím paliva. Lišila se jen strategie pneumatik: Verstappen jel C3–C2–C2, Piastri C3–C2–C1.

Verstappen měl lepší průměr na C3 (1:39,6 vs. 1:39,9), ale Piastri byl rychlejší na tvrdších směsích – zejména na C2, kde průměroval 1:38,4 oproti Verstappenovým 1:38,7. V závěrečných stintech byli oba kolem 1:37,7, Piastri o chloupek rychlejší, a to na tvrdší směsi.

Jde jen o jednu simulaci závodu, ale stejné množství paliva snižuje počet proměnných. Andrea Stella potvrdil, že McLaren tento konkrétní test velmi zajímal, protože “proběhl ve stejnou denní dobu a tempo bylo velmi podobné”.

Srovnání s Ferrari a Mercedesem je těžké – jejich stinty byly kratší a v jiný čas. Ale očekávaní lídři mohou být až o sekundu na kolo rychlejší. A zároveň nevíme, s jakým množstvím paliva jeli…

Je střed pole připravený na bitvu?

Za vedoucí čtveřicí je mezera zhruba jedné sekundy na kolo, plus mínus pár desetin podle okruhu a podmínek. A hned za ní se rýsuje potenciál na pětistrannou bitvu ve středu pole – možná ne hned na začátku sezony, ale postupně, jak se týmy s novými pohonnými jednotkami a ty, které přišly o testovací čas, začnou dotahovat.

Alpine a Haas zatím vypadají jako nejsilnější z této pětice. Delší jízdy Franca Colapinta ve čtvrtek na tvrdších směsích se stabilně držely v rozmezí 1:39–1:40, a rychlost vozu vypadala velmi slušně i na jedno kolo.

Když se Colapinto ve čtvrtek večer pustil do kola na C5, působil za volantem tradičně živě – možná až na hraně, když měkké gumy začaly být přesycené. Bahrajn se svým abrazivním povrchem a charakterem limitovaným zadními pneumatikami často vyžaduje nejtvrdší směsi, takže nebylo překvapením, že mu C5 ke konci kola odcházely.

Delší jízdy Estebana Ocona na C2 byly také konkurenceschopné, pohybovaly se v 1:38–1:39. Dá se však tušit, že krátká délka stintu naznačuje nižší množství paliva. Haas během dne zkoušel několik změn nastavení v reakci na aktualizace z druhého týdne, které podle Ocona zlepšily chování vozu během jeho zkoušecích kol. Každopádně Haas působí jako dobře ovladatelný vůz – a s pohonnou jednotkou od Ferrari je také velmi slušný při rozjezdech.

Racing Bulls a Williams jsou v tomhle balíčku žolíky – čtou se obtížně. Dlouhé jízdy Arvida Lindblada na C3 ve středu druhého týdne přinesly časy v rozmezí 1:39–1:40, zatímco Liam Lawson na tvrdších směsích v dalších dnech sklouzával do 1:41, jak degradace začala roztahovat rozptyl kol.

Dlouhé jízdy Alexe Albona na C3 ve čtvrtek příliš neoslnily, držely se v okně 1:41–1:43. Williams však už měl za sebou reprezentativnější jízdy z posledního dne prvního týdne, který byl více v souladu s výkony Racing Bulls z tohoto týdne. Přestože Williams jezdil spolehlivě, tým má pocit, že je stále za všemi ostatními – po vynechání barcelonského shakedownu musel vměstnat devět dní práce do šesti.

Z těchto dvou vozů vypadal Racing Bulls v prvním týdnu o něco neposedněji; zadní část VCARB 03 byla obzvlášť obtížná na pomalých zatáčkách, ale během testů se to podařilo vyladit. Williams možná bude muset svůj vůz ještě trochu “zhubnout”, než začne pomýšlet na čelo středu pole – ale jezdci v něm nepůsobili nijak nekomfortně, byť má své limity.

“Myslím, že to, co jsme v posledních dnech potřebovali, bylo dohnat čas ztracený v Barceloně tím, že autu naděláme hodně kilometrů,“ řekl Carlos Sainz. „To se nám podle mě podařilo a auto od začátku jezdí spolehlivě. To nám samozřejmě umožňuje odhalovat limity a oblasti, kde se musíme zlepšit – a těch bohužel není málo. Ale jak jsem říkal, minulý týden šlo hlavně o kilometry, a tento týden konečně začínáme hledat trochu času na kolo a výkon.”

Audi by také nemělo být daleko – a možná se v úvodních závodech dostane i před Williams. Ačkoli první výkony naznačovaly, že tým dříve známý jako Sauber bude mostem mezi středem pole a koncem startovního roštu, druhý týden testů jej ukázal v lepším světle. V průběhu sezony by měl hrát roli v bitvě středu pole.

Dlouhé jízdy Nica Hülkenberga na C2 ve čtvrtek večer začínaly v 1:40–1:41, a ve druhém stintu se stabilně držely v 1:39. Pokud by se to přeneslo i do závodů, zařadilo by to stříbrné vozy do mixu s Racing Bulls a Williamsem – což je působivé, vezmeme-li v potaz, že Audi prochází zdlouhavým přerodem ze zákaznického týmu na tovární.

Aston Martin: poražený už před startem?

Pokud se během testovací sezony F1 2026 mohlo u Aston Martinu něco pokazit, pravděpodobně se to pokazilo. Vůz dorazil pozdě na barcelonský shakedown a fakticky odjezdil jen jeden ze tří přidělených dnů – nepočítaje pět kol, která zvládl ve čtvrtek, než Lance Stroll zastavil. Přesto měl tým kolem sezony 2026 spoustu dobré vůle a hype, zejména díky zapojení Adriana Neweyho do návrhu vozu.

Jak testy v Bahrajnu pokračovaly, hype se rychle rozplynul. Z hlediska spolehlivosti tým čelil celé řadě problémů – vyvrcholily ve čtvrtek druhého týdne, kdy Fernandu Alonsovi během dlouhé jízdy odešla baterie. Honda, dodavatel pohonných jednotek, následně přiznala, že je kriticky nízko se zásobami náhradních dílů, takže AMR26 byl poslední den testů vzácným úkazem; Stroll přidal jen šest kol. Tým zabalil testy o pár hodin dříve, a prázdná pitwall působila jako symbolické memento celé bahrajnské anabáze.

Zvěsti poletující v paddocku je třeba brát s rezervou, ale převládající teorie o problémech Aston Martinu byly následující: honda byla o 15 kg těžší a měla méně výkonu, vůz neměl přilnavost a bylo extrémně obtížné dostat jej do širšího okna výkonu. “Potřebujeme víc výkonu, je to jednoduché,” řekl Lance Stroll. “A pak musíme zlepšit i auto,” dodal – čímž ukázal, že to tak úplně jednoduché není.

Kromě spolehlivosti byl problém i tempo. Nejrychlejší kolo týdne – Strollovo 1:35,974 z druhé středy – bylo o více než 2,5 sekundy pomalejší než cokoli jiného ten den. Ale ještě horší byl závodní rytmus, který Alonso ukázal před poruchou baterie.

Ve stintu, kde Alonso nasadil dvakrát tvrdou směs – srovnatelným se závěrečnými dvěma stinty Piastriho a Verstappena – zajel průměr 1:43,405 v prvním stintu a 1:41,492 v druhém, než vůz zastavil – tedy zhruba čtyři sekundy na kolo mimo tempo dvou vozů očekávaných v top 4.

To odpovídá tempu Cadillacu; Valtteri Bottas ve čtvrtek ráno odjel plnou dvouzastávkovou simulaci závodu, začínal na C3 v 1:42–1:43, ve druhém stintu na tvrdších gumách se posunul do 1:41–1:42 a na začátku třetího stintu se krátce držel v 1:40. Pro úplně nový tým je to chvályhodné. Pro Aston Martin… méně.

Je zjevné, že projekt Aston byl vytažen z trouby nedopečený. Newey uvedl, že vůz je tři až čtyři měsíce pozadu, protože se do aerodynamického tunelu dostal až v dubnu. Honda už před sezonou přiznala, že její spalovací motor pravděpodobně začne pod úrovní konkurence. To nezabránilo šíření memů s upraveným krytem motoru AMR26 s nápisem “underpowered by Honda”.

Obě strany samozřejmě mohou dohnat ztrátu; Newey chce okamžitě spustit plán obnovy a Honda bude moci využít mechanismus FIA ADUO, aby se dostala na úroveň ostatních pohonných jednotek. Než se však tyto mechanismy projeví, čeká Aston Martin pravděpodobně bolestivý začátek sezony 2026.