Jak se z ‚motoru GP2‘ stal adept na mistra světa

Kdo by v temných dobách let 2015 až 2017 čekal, že Honda dokáže vyhrát velké ceny už v sezoně 2019? No ano, nepodařilo se to s McLarenem, nýbrž s Red Bullem. Ale tím spíš! Rychlost, s jakou nejprve s Toro Rosso v sezoně 2018 a pak ještě s Red Bullem letos dokázala Honda najít správný směr, je úctyhodná. Jenomže tam ambice lidí za tímto znovuzrozením nekončí.

Štítky: 2020 Honda Max Verstappen Zveřejněno 23. 12 2019 — Tomáš Richtr

Zcela bezradný management McLarenu, Alonsova veřejně ventilovaná frustrace a Honda pod tlakem rychlých změn a mediálního zesměšnění. To vše tvořilo kombinaci, která se jevila jako bezradná a zralá na ránu z milosti.

Přišel rozvod, jehož aspekty byly hojně veřejně komunikovány. Honda stála před rozhodnutím formuli 1 opustit, nebo zkusit něco, co se na začátku jevilo jako z nouze ctnost. Ale právě v této atmosféře se potkali dva ztracení: Honda a Red Bull, který už zoufale moc nechtěl spolupráci se Cyrilem Abiteboulem a už vůbec ne jeho motory Renault. Ale neměl žádné jiné.

Směrem ven utichlo jak veřejné obviňování tak proklamace ambiciózních cílů. Naopak směrem dovnitř došlo k diametrální změně filozofie spolupráce a sdílení know-how. Byla provedena racionální studie proveditelnosti a stanoveny reálné cíle. Jak jednoduše to zní. Jak složité je něco tak jednoduché aplikovat v reálném životě.

Ještě v průběhu sezony 2018 přišlo nové řešení největší slabiny Hondy: systém hybridního motorgenerátoru MGU-H. A letos nová koncepce turba ve spolupráci s divizí Hondy zodpovědné za tryskové motory. Nasazena byla při GP Francie. Která předcházela GP Rakouska! Jednalo se o zlomovou specifikaci označené jako Spec 3. Té šel naproti Adrian Newey se svým týmem zodpovědným za šasi, které si s novým motorem lépe rozumělo. Jinými slovy: výrobce auta nečekal, až se motor zlepší. Věděl, že musí jít motoru naproti ve všech jeho specifikách.

Po letošní letní přestávce se začalo hovořit spíše o Ferrari s ohledem na jeho hodně diskutovaný výkonnostní skok, takže spíše přehlédnuto zůstalo nasazení Spec 4 Hondy, v důsledku velmi intenzivního plánu vývoje. Výkony Hondy / Red Bullu / Verstappena v Mexiku nebo Japonsku zastínily kolize po startu závodu. V USA byl Verstappen na startu sice třetí, ale 0,067 sekundy za vítězným Bottasem. Vítězství v Brazílii je pak krásná třešnička na dortu.

Cílem pro Red Bull v prvním roce s Hondou bylo neabsolvovat velký krok zpět. V roce 2018 získal s Renaultem (pardon, motorem TAG Heuer) 4 vítězství, letos s Hondou tři. Red Bull má dvě pole position jak vloni tak letos. V Poháru konstruktérů skončil na konci sezony 2018 třetí se 419 body. Letos je třetí s počtem bodů 417. Jedenáctkrát na stupních vítězů, zatímco v sezoně 2018 třináctkrát. Pro někoho, kdo nechtěl výkonnostně sklouznout zpátky při přechodu na nový motor, se jedná o fantastický výsledek.

‚Více stejného‘ v další sezoně 2020 neuspokojí žádného soutěžícího, tím méně ambiciozní firmy a jejich manažery zodpovědné za chod týmu formule 1. Vypadá to na velké sousto, ale realismus Red Bullu je něco, na co bychom si v první třetině sezony měli dát pozor. Protože právě tam se rozhodne o tom, zda je cíl pokusit se zaútočit na titul mistra světa reálný.

Diskuse k článku

Napsat komentář