Jak se prodlužovaly a zkracovaly délky závodů během let

Velká cena formule 1 má více než 305 kilometrů. Přesněji řečeno, závod se skládá z minimálního počtu kol potřebného k překonání této vzdálenosti. Výjimkou je pouze Monako, kde je minimální délka závodu stanovena na 260 kilometrů.

Zároveň platí dvouhodinový limit čistého závodního času. Pokud je závod přerušen, nesmí jeho celková délka včetně přerušení překročit tři hodiny. Tak zní současná pravidla formule 1.

Ne vždy však byla délka závodů takto jednotně stanovena. V prvních desetiletích mistrovství světa byly některé závody téměř dvakrát delší než dnes. Od roku 2027 se navíc plánuje další zkrácení závodní vzdálenosti. Jak dlouho závod formule 1 v praxi trvá a kolik kol se během něj odjede?

50. léta: Závody dlouhé až 500 kilometrů

Když v roce 1950 vzniklo mistrovství světa formule 1, neexistovala žádná jednotně stanovená délka závodu. Pořadatelé měli při určování vzdálenosti poměrně volnou ruku, a jednotlivé Velké ceny se tak od sebe výrazně lišily.

První závod mistrovství světa v Silverstone se jel na 70 kol a měřil 325 kilometrů. Vítězný Nino Farina jej zvládl za 2 hodiny a 13 minut. V závěrečném podniku sezony v Monze se však závodilo na 80 kol a přibližně 504 kilometrů. Farina strávil za volantem téměř tři hodiny.

Ještě delší byl závod Indianapolis 500, který byl součástí mistrovství světa v letech 1950 až 1960. Na 200 kol a 805 kilometrů zůstává dodnes závodem s nejvyšším počtem kol i nejdelší vzdáleností v historii mistrovství světa.

1958: První výrazné zkrácení

V roce 1958 zavedla řídící organizace výrazně přísnější omezení. Délka závodů byla stanovena na 300 až 500 kilometrů a jejich maximální délka byla omezena na dvě hodiny.

V následujících letech většina Velkých cen měřila mezi 300 a 400 kilometry. Horní hranice byla později snížena na 400 kilometrů.

1971: Maximum přibližně 322 kilometrů

Pro sezonu 1971 byla maximální délka závodu zkrácena ze 400 na přibližně 322 kilometrů. Velké ceny se tak začaly výrazně zkracovat.

Extrémním příkladem byla hned v témže roce Velká cena Německa na Nürburgringu Nordschleife, která se jela na pouhých 12 kol. Vzhledem k tomu, že jedno kolo měřilo téměř 23 kilometrů, jde dodnes o nejnižší počet kol v regulérně dokončeném závodě mistrovství světa.

V průběhu 70. a 80. let se délka většiny závodů ustálila přibližně mezi 300 a 320 kilometry.

1989: Standard 305 kilometrů

V roce 1989 byla délka závodů sjednocena na minimálně 305 kilometrů. Cílem bylo zajistit, aby bylo možné Velkou cenu dokončit v rámci dvouhodinového limitu.

Od té doby se každý závod skládá z minimálního počtu kol potřebného k překonání hranice 305 kilometrů. Tento základní princip platí dodnes.

V sezoně 2026 to například znamená 44 kol na Spa-Francorchamps, kde jedno kolo měří více než sedm kilometrů. V Baku se závodí na 51 kol a v Sepangu na 56. Nejvyšší počet kol má Monako, kde se jezdí 78 kol.

Výjimka v Monaku: Proč se závod jede jen na 260 kilometrů

Monako je jediným okruhem, na který se nevztahuje pravidlo 305 kilometrů. Závod v ulicích knížectví se jede na 78 kol a měří přibližně 260 kilometrů.

Důvodem je nízká rychlost. Městský okruh je dlouhý pouze 3,337 kilometru a zároveň velmi úzký a technický. Průměrné rychlosti jsou proto výrazně nižší než na většině ostatních tratí.

Pokud by se v Monaku muselo odjet více než 305 kilometrů, závod by kvůli nízké průměrné rychlosti mohl trvat výrazně déle. Proto je pro Monako stanovena výjimka a minimální délka závodu činí 260 kilometrů.

Kanada 2011: Nejdelší závod formule 1 v historii

Po mnoho let platil pouze dvouhodinový limit čistého závodního času. Neexistovalo však žádné omezení celkové délky závodu včetně přerušení. To se změnilo po Velké ceně Kanady 2011.

Silný déšť v Montrealu přerušil závod na přibližně dvě hodiny. Jenson Button nakonec po spektakulární stíhací jízdě zvítězil. Oficiální čas závodu se zastavil na 4:04:39,537, což z Velké ceny Kanady udělalo nejdelší závod v historii formule 1.

FIA na situaci rychle zareagovala. Od roku 2012 mohl závod včetně všech přerušení trvat maximálně čtyři hodiny. Dvouhodinový limit čistého závodního času zůstal zachován. Pro sezonu 2021 pak byl celkový časový limit zkrácen na tři hodiny.

Belgie 2021: Nejkratší závod a nová pravidla pro udělování bodů

Opačný extrém zažila Formule 1 v roce 2021 na belgickém Spa-Francorchamps. Vytrvalý déšť umožnil jezdcům kroužit pouze za safety carem a do oficiální klasifikace se nakonec započítalo jediné kolo.

Podle tehdy platných pravidel však byly i přesto uděleny poloviční body. To vyvolalo vlnu kritiky.

Od roku 2022 proto platí pro zkrácené závody odstupňovaný systém bodování, pokud byly dokončeny alespoň dvě kola bez safety caru nebo virtual safety caru:

• Méně než dvě kola: žádné body.
• Dvě kola až 25 % závodní vzdálenosti: body pro prvních pět jezdců (6–4–3–2–1).
• 25 až 50 %: body pro prvních devět jezdců (13–10–8–6–5–4–3–2–1).
• 50 až 75 %: body pro prvních deset jezdců (19–14–12–9–8–6–5–3–2–1).
• Více než 75 %: plný počet bodů.

Od roku 2023 se plný počet bodů uděluje také v případě, že je přerušený závod znovu odstartován, i když se nakonec nepodaří odjet celou plánovanou vzdálenost.

Sprint: Přibližně 100 kilometrů

Na vybraných závodních víkendech se kromě Velké ceny jede také sprint. Ten měří přibližně 100 kilometrů, tedy zhruba třetinu vzdálenosti klasického závodu, a obvykle trvá kolem půl hodiny.

Povinná zastávka v boxech není součástí sprintu. Body získává prvních osm jezdců v cíli, a to v pořadí 8–7–6–5–4–3–2–1. V kalendáři pro sezonu 2026 je šest sprintů a příští rok se počet navýší na deset.

2027: Proč se závody zkrátí

Od roku 2027 se má standardní délka závodu zkrátit z 305 na 290 kilometrů. Podle FIA to odpovídá přibližně dvěma až třem kolům. Komise fomrule 1  už toto zkrácení schválila, stále však čeká na konečné potvrzení ze strany Světové rady motorsportu FIA.

Zároveň má být zrušen současný tříhodinový limit pro celkovou délku závodu včetně přerušení. Místo něj bude zaveden pevně stanovený čas, kdy musí závodní aktivita skončit. Dvouhodinový limit čistého závodního času zůstane zachován.

Důvodem změny jsou pohonné jednotky. Od roku 2026 pochází přibližně polovina výkonu ze spalovacího motoru a druhá polovina z elektromotoru. Řada jezdců kritizovala charakter nových pohonných jednotek, které vyžadují neustálou práci s energií a její rekuperací. Během závodů tak dochází k výraznému kolísání výkonu.

Pro rok 2027 se proto poměr výkonu posune na 58:42 ve prospěch spalovacího motoru a v roce 2028 dále na 60:40.

Vyšší podíl výkonu spalovacího motoru však znamená také vyšší spotřebu paliva. Větší palivové nádrže by si přitom vyžádaly konstrukční změny šasi, zatímco řada týmů chce pokračovat s vozy vycházejícími z konceptu pro rok 2026.

Původně se proto uvažovalo o zkrácení pouze některých závodů, a to až o čtyři kola. U některých Velkých cen by to však mohlo vést k tomu, že by se závod změnil v úsporu paliva. Nakonec se proto přistoupilo k jednotnému principu, podle kterého se mají zkrátit všechny závody.

Kolik kilometrů měří závod formule 1?

Více než 305 kilometrů. Závod se skládá z minimálního počtu celých kol potřebného k překonání této vzdálenosti. Od roku 2027 se má standardní délka závodu zkrátit na 290 kilometrů.

Jedinou současnou výjimkou je Monako, kde závod měří 260 kilometrů.

Jak dlouho může závod formule 1 trvat?

Čistý závodní čas je omezen na dvě hodiny. Od roku 2021 může závod včetně případných přerušení trvat maximálně tři hodiny. V letech 2012 až 2020 byl tento limit stanoven na čtyři hodiny.

Od roku 2027 má být tříhodinový limit zrušen a nahrazen pevně stanoveným časem, kdy musí závodní aktivita definitivně skončit. Dvouhodinový limit čistého závodního času zůstane zachován.

Zkrácení se má týkat také Monaka, přesná délka závodu však zatím nebyla stanovena. Nové pravidlo se má původně vztahovat pouze na sezonu 2027. O jeho zachování v roce 2028 se rozhodne podle toho, jaký dopad bude mít další zvýšení podílu výkonu spalovacího motoru a s tím související vyšší průtok paliva.

Už nyní se navíc diskutuje o možnosti dalšího zkracování závodů v budoucnu. Prezident a generální ředitel formule 1 Stefano Domenicali v této souvislosti nastínil několik poměrně nečekaných návrhů.

Který závod formule 1 byl nejdelší a který naopak nekratší?

Podle času drží rekord Velká cena Kanady 2011, která trvala 4:04:39,537. Z hlediska vzdálenosti je rekordmanem Indianapolis 500, který byl v letech 1950 až 1960 součástí mistrovství světa. Závod měřil 805 kilometrů.

Nejkratším závodem byla Velká cena Belgie 2021. Do oficiální klasifikace se započítalo pouze jedno kolo, které jezdci absolvovali za safety carem.

Který závod formule 1 má nejvíce kol?

V současném kalendáři je to Monako se 78 koly. V celé historii mistrovství světa drží rekord Indianapolis 500, které se jelo na 200 kol.

Jak dlouhý je sprint formule 1?

Přibližně 100 kilometrů, tedy zhruba třetinu vzdálenosti klasické Velké ceny.