V čem byl problém? Honda přiznala svoji skutečnou bolístku

6 Štítky: Jasuhisa Arai Pohonné jednotky Zveřejněno 13. 01 2016 — Lukáš Štěrovský

Problémy, kterými tým McLaren-Honda loni trpěl, pramenily hlavně z turbodmychadla, respektive z jeho malé velikosti. Honda však kvůli filozofii McLarenu ,size-zero‘ neměla jinou možnost, než komponenty turba poddimenzovat.

Asi není dvakrát nutné znova připomínat výsledkové fiasko, jakým skončilo partnerství Hondy a McLarenu v roce 2015. Většina těchto potíží pramenila z radikálního designu rozděleného turbodmychadla, které mělo turbínu v zadní části. Kompresor byl usazen ve spodní části ,véčka’ motoru.

Kvůli filozofii McLarenu, který se snaží navrhnout vůz s komponenty o co nejmenší možné velikosti (takzvaný koncept ,size-zero‘), Honda oba díly zmenšila tak moc, jak to jen šlo. Nebo spíš nešlo, jak zjistila záhy.

Výsledkem bylo, že menší turbína generovala méně síly, avšak více zpětného tlaku, který ovlivňoval výkon spalovacího motoru ve vyšších otáčkách. Následkem toho motorgenerátor pro rekuperaci tepelné energie (MGU-H) dostával méně ,síly‘ od turbíny hřídele a nebyl schopen dostatečně dobíjet baterie motorgenerátoru pro rekuperaci kinetické energie (MGU-K).

„Malá velikost vedla k nízké účinnosti,“ potvrdil šéf divize motorsportu Hondy Yasuhisa Arai. „Kvůli velikosti potřeboval motor vysoký tlak vzduchu.“

Jak se japonský výrobce bude snažit tuto situaci vyřešit? „Nebude to žádná velká změna. Stále máme kompaktní zařízení, ale víme, že potřebujeme větší velikost turbodmychadla. Takže budeme chtít zachovat koncept se změnou několika součástek uvnitř, abychom uvolnili místo pro turbo. Je to velká výzva.“

Arai věří, že dvaatřicet vývojových žetonů, jež má Honda k dispozici, bude více než dostatek na napravení těchto problémů. „Je to dost pro každého. Teď nebude problém změnit i větší položky.“