GP Španělska: Závod z pohledu strategií

Štítky: Strategie Zveřejněno 14. 05 2014 — Jan Pastorek

Podívejte se, jak závod v Barceloně naplánovali stratégové týmů. Ne vždy jim jejich záměry vyšly.

Pohled do zákulisí španělského závodu nabídl James Allen. Klíčem pro volbu strategií jako vždy byla výkonnost a vydrž jednotlivých směsí pneumatik. Z předchozích jízd vyplynulo, že je rozdíl mezi jednotlivými směsmi 0,4 sekundy na kolo, přičemž pro většinu jezdců neměl být problém zvládnout závodní vzdálenost se dvěma zastávkami v boxech.

Simulace u některých týmů ukazovaly, že by strategie dvou zastávek měla být trochu rychlejší, jiným zase že bude stejně rychlá jako třízastávková. U většího počtu pit stopů sice existuje větší riziko uvíznutí v provozu, na druhé straně je ale vůz na nových pneumatikách a s maximálním využití ERS a paliva o více než sekundu rychlejší, což mu předjíždění soupeřů usnadňuje. Využil toho třeba Sebastian Vettel. Nakonec ale v závodě osm jezdců z první desítky jelo jen na dvě zastávky.

Hamilton vs. Rosberg

Zřejmě největší strategická bitva se odehrála mezi týmovými kolegy u Mercedesu. Rosberg musel zkusit jiný přístup, protože se mu nepodařilo chopit se po startu první pozice. Z druhého místa by se těžko pokoušel předsazovat své zastávky, protože prioritu má jezdec na lepší pozici.

Takže přešel na plán B, kterým bylo přezutí na tvrdší směs už při první zastávce, aby mohl zkusit Hamiltona ohrozit v závěru závodu na měkčí směsi. Musel si při tom pečlivě hlídat ztrátu, aby tato strategie mohla fungovat, proto ho závodní inženýr tak často informoval vysílačkou. Podle simulací měl Rosberg Hamiltona dohnat šest kol před koncem a být v tu chvíli o 0,58 sekundy rychlejší než Hamilton.

Ve skutečnosti ho ale dohnal až dvě kola před koncem a nikdy se nedostal k pořádnému pokusu o předjetí. Částečně za to mohla skutečnost, že se před pomalejší jezdce (hlavně Buttona a Kobajašiho) dostával pomaleji než Hamilton. Hamilton si tak udržel větší náskok, než Rosberg potřeboval, tým po něm chtěl 5 sekundy, zatímco po Rosbergovi 2 sekundy.

Na druhé straně měl ale Hamilton obě zastávky pomalejší, celkem v boxech strávil 46,54 sekundy, zatímco Rosberg o téměř dvě sekundy méně (44,56). Rosberg ale po závodě nebyl vyloženě zklamaný, Hamilton prostě odvedl lepší práci.

Vettelův vzestup

Zajímavé představení nabídl v Barceloně také Sebastian Vettel. S vozem si konečně rozuměl a z 15. místa na startu, které bylo důsledkem penalizace a absence v pátečních trénincích, se probojoval až na čtvrté.

Dokázal to díky strategii tří zastávek v boxech. V důležitých momentech závodu tak měl potřebnou rychlost, které by se dvěma zastávkami nedosáhl. Už ve 12. kole zajel přezout poprvé, což mu pak umožnilo jet určitou dobu na volné trati. S maximálním využitím motoru a ERS pak mohl předjíždět ostatní vozy. Trochu ho zdrželi Massa a Grosjean, ale ne na dlouho.

Ke čtvrté pozici mu ale také pomohla chyba Ferrari. Ještě v 51. kole jezdil Alonso před Vettelem, přičemž oběma zbývala jedna zastávka v boxech. Kdyby Ferrari v tu chvíli zavolalo Alonsa, aby přezul dřív než Vettel, možná mohlo pozici udržet, ale stal se pravý opak, do boxů zajel dřív (52. kolo) Vettel a před Španěla se dostal, stejně tak před jeho týmového kolegu Räikkönena. V závěru se pak pilot Red Bullu dostal ještě před Bottase.

Kdyby Alonso přezul dřív, dostal by se na stejnou strategii jako Vettel a měl by slušnou šanci ho po zbytek závodu udržet za sebou, jako to zvládl 14 kol před poslední zastávkou.

Alonso vs. Räikkönen

Tématem se po závodě stal také souboj týmových kolegů u Ferrari. Räikkönen předčil Alonsa v kvalifikaci a také po startu se udržel před ním. Španěl pak ale přešel ze dvou na tři pit stopy, zastávky předsadil a před Räikkönena se v závěru závodu na rychlejší směsi pneumatik dostal. Fin se pak divil, kdo mu takhle určil strategii.

Alonso to vysvětloval tím, že trpěl větší degradací pneumatik, ale otázka zní, proč první zastávku absolvoval kolo před Räikkönenem, protože obvykle má přednost jezdec vpředu.

Nabízí se teorie, že Ferrari prostě chtělo Alonsa dostat před Räikkönena, ale to se první zastávkou stejně nepovedlo. Samotné Ferrari to vysvětlilo tím, že byl Alonso pod hrozbou Massy, který zastavil už v 15. kole, což bylo třeba pokrýt brzkou zastávkou. Tento záměr vyšel, po prvních pit stopech se oba jezdci Scuderie udrželi před svým bývalým týmovým kolegou z Brazílie.

Podle simulací se měla první zastávka uskutečnit ideálně v 18. kole, Räikkönen ji absolvoval v kole 17. Podle Ferrari pak Alonso trpěl větší degradací pneumatik v druhém stintu, proto mu byla změněna strategie a přidána jedna zastávka v boxech. Räikkönenovi to bylo sděleno vysílačkou.

Časy na kolo ale žádné větší rozdíly neukazují, mezi 17. a 35. kolem se Alonso držel dvě až tři sekundy za Räikkönenem. Je ale pravda, že delší setrvání na stejné sadě pneumatik se ukázalo jako obtížné, zatímco jel Alonso přezout dřív, Räikkönenovy další časy nebyly dobré.

Druhou Alonsovu zastávku znovu nadiktoval Massa, uskutečnila se ve 35. kole a umožnila mu se udržet vpředu. I po odečtení vlivu pneumatik byl Alonso o trochu rychlejší než Räikkönen, takže když se na trať vrátil po poslední zástavce, ztrácel na něj jen pět sekund.

Při tom měl použitou měkčí sadu pneumatik, zatímco Fin tvrdší a více ojetou. Netrvalo dlouho a došlo k předjetí. Po závodě Räikkönen řekl, že dvě zastávky pro něj byly nevhodnou strategií, protože se celý závod trápil s malou přilnavostí, špatnou trakcí, a z toho vyplývající degradací, a na konci nemohl jet potřebným tempem.

Platí tedy, že oba jezdci trpěli větší degradací pneumatik, než očekávali stratégové Ferrari, když jim plánovali závod. Ale tento problém v neděli řešili změnou strategie jen u Alonsa.