GP Monaka z pohledu strategií: Jak Hamilton přišel o první místo

Štítky: Strategie Zveřejněno 28. 05 2015 — Jan Pastorek

Ve spolupráci s Jamesem Allenem vám nabízíme tradiční ohlédnutí za uplynulým závodem očima týmových stratégů.

Letošní Monako bylo závodem, který se nesmazatelně zapíše do dějin strategického rozhodování ve formuli 1. Zasloužil se o to Mercedes s Lewisem Hamiltonem druhou zastávkou v boxech, která ho připravila o vítězství a celkem dvě pozice. Podobně významné dopady mělo špatné rozhodnutí o pit stopu naposledy v roce 2010 v Abú Dhabí, kde Fernando Alonso kvůli němu přišel o titul.

Špatné rozhodnutí v rychle se měnících podmínkách

Pirelli přivezlo do Monte Carla novou verzi super měkkých pneumatik, které byly relativně tvrdé, což jen potvrdilo trend posledních let, kdy v Monaku stačí jedna zastávka v boxech. Měkké pneumatiky by samy vydržely celou závodní vzdálenost, ale pravidla nutí jezdce nasadit obě směsi.

Využil toho Carlos Sainz s týmem Toro, který musel startovat z boxové uličky, protože v kvalifikaci neuposlechl výzvu na převážení vozu. Tým ho v závodě přezul už 12. kole, takže moc neztratil, a zbytek závodu ho nechal jet na měkké sadě. Španěl tak postupoval vpřed, jak ostatní absolvovali své zastávky, a dostal se až na 10. místo, což je v Monaku po startu z boxů skvělý postup. Na jedné sadě pneumatik bez problémů odjel 66 kol.

To samo o sobě ještě více zpochybnilo rozhodnutí Mercedesu zavolat Hamiltona do boxů pod safety carem. Z hlediska opotřebení nebo degradace pneumatik to nebylo nutné. Přezout na měkkou zajel až v 38. kole, proto by bez problémů dojel až do cíle bez dalšího přezouvání.

Hamilton přiznal, že na obrazovkách viděl mechaniky Mercedesu před garáží, takže si myslel, že budou přezouvat všichni, včetně Rosberga. Ale mechanici při výjezdu safety caru většinou chodí ven automaticky pro případ rozhodnutí o přezutí na poslední chvíli.

Hamilton si myslel, že by jeho pneumatiky mohly být problematické po restartu a nechtěl být zranitelný, pokud by soupeři za ním přezuli. Sám požádal o zastávku, tým ji nejdříve odmítl, ale pak ho zavolal na poslední chvíli.

Problém u Mercedesu vznikl u monitorování náskoku, který měl Hamilton před soupeři. GPS sice v Monaku nefunguje jako na ostatních okruzích, ale týmy mají záložní systém, který využívá zařízení časomíry na každém maršálském postu, v Monaku jich je celkem 19. Takže mají poměrně přesná data o pozicích a rozestupech.

Zásadní okamžik nastal při vyjetí safety caru, Hamilton ho dostihl mezi Mirabeau a Tabacem. U Casina měl náskok před Rosbergem 26,082 sekundy, zatímco v zatáčce Tabac už to bylo už jen 18,062. Mezi Tabacem a poslední zatáčkou se pak jeho náskok zkrátil o další dvě sekundy.

Mercedes měl tedy těžké rozhodování, protože safety car, za kterým jel Hamilton, byl pomalejší než Rosberg a Vettel, kteří ho teprve doháněli. Hamiltonův náskok se tak plynule zmenšoval a inženýři Mercedesu se museli během sekundy rozhodnout, jestli zůstane dostačující pro zastávku v boxech.

V Monaku je při závodních podmínkách potřeba 22sekundový náskok pro zastávku v boxech bez ztráty pozice, pod safety carem je to 15 sekundy. A to je přesně hranice, kolem které se Hamilton pohyboval v poslední zatáčce. Mercedes přesto zariskoval a zavolal ho na přezutí.

Jeho náskok se ale ztenčil moc a z boxů vyjel těsně za Vettelem. Kdyby mu jeho plán vyšel, na čele závodu by na super měkkých pneumatikách všem znovu ujel. Jeho touha přezout sice sehrála roli, ale klíčové bylo špatné vyhodnocení náskoku před soupeři ze strany inženýrů týmu. Za safety carem jel Hamilton výrazně pomaleji než soupeři na volném vzduchu, i když omezeni maximální povolenou rychlostí, což rozhodování zkomplikovalo.

Obava z Ferrari

Svoji roli v rozhodování Mercedesu sehrály také obavy z Ferrari. To letos už jednou připravilo Mercedes o vítězství. Mercedes měl obavy, že pokud Vettel přezuje pod safety carem na nové super měkké pneumatiky, mohl by pak Rosberga a Hamiltona předjet.

Něco podobného se podařilo Ricciardovi, který stejně jako Hamilton přezul podruhé, Australan předjel Räikkönena, i když ho při tom musel trochu postrčit. Verstappen také ukázal, že nové super měkké pneumatiky můžou mít před ojetými měkkými dostatečně navrch, když předjel Sainze a Bottase. Pokusil se také o Grosjeana, ale to skončilo havárií.

Ale Hamilton nakonec nic podobného nedokázal, po restartu na super měkkých nepředjel ani Vettela a zůstal třetí. Je tedy pravděpodobně, že by ani opačná situace, kdy by on sám nepřezul a soupeři ano, nevedla k předjetí.