GP Francie 2003 rozhořčila Montoyu natolik, že z Williamsu odešel do McLarenu
V tento den před šestnácti lety vyšla na světlo světa zpráva, že Juan Pablo Montoya opustí po vypršení kontraktu Williams a přesune se do McLarenu. Pikantní na celé situaci bylo to, že smlouva pro sezonu 2005 byla oznámena už během léta 2003, tedy rok a půl před ukončením Kolumbijcova angažmá u Williamsu! A mohl za to jediný závod...
Juan Pablo Montoya byl většinu své závodní kariéry ve formuli 1 spojován s týmem Williams a týmovým kolegou Ralfem Schumacherem. Jeho první sezona v roce 2001, do které Kolumbijec vstoupil jako vycházející hvězda amerických formulí CART, proslulý svojí horkokrevnou povahou a agresivní jízdou, však nedopadla podle jeho představ, protože musel celkem jedenáctkrát z osmnácti závodů odstoupit.
A hned se začalo se spekulovat, zda Frank Williams, tehdejší šéf stejnojmenného týmu, udělal dobře, že se zbavil Jensona Buttona a vytvořil tak prostor pro mladého Kolumbijce. Montoya se ale i tak blýskl několika souboji, nebál se ani úřadujícího šampiona Michaela Schumachera. Ostatně souboje s ním pak byly po několik let kořením celé formule 1…
Další sezona ale byla přesným protipólem té předešlé. Hned v prvních šesti závodech dokázal Montoya čtyřikrát stanout na stupních vítězů. Sezona 2002 nakonec znamenala celkové třetí místo v pořadí Poháru jezdců a velký příslib do budoucna. Samotný Montoya byl po skončení ročníku 2002 se svými výkony spokojený. „Předvedl jsem důslednější a pečlivější jízdu. Každý rok se musíte zlepšovat ve všech aspektech závodění.“
Sezona 2003 se nesla ještě v o poznání lepším duchu než ta předcházející. Montoya dokázal vyhrát v Monaku a na stupních vítězů stanul také při Velké ceně Kanady a Evropy. Zdálo se, že Williams by mohl Ferrari vyzvat v souboji o titul. Poté ale přišel závod ve francouzském Magny-Cours, který změnil vztahy mezi Kolumbijcem a jeho zaměstnavatelem.
Kvalifikaci na Velkou cenu Francie dokázal ovládnout Ralf Schumacher, který měl tehdy také výbornou formu (díky odstoupení Kimiho Räikkönena vyhrál Velkou cenu Evropy týden před Francií), ale hned za ním se umístil s minimálním rozdílem jedné desetiny vteřiny jeho týmový kolega Juan Pablo Montoya. Jelikož oba piloti Williamsu měli stále velkou šanci získat jezdecký titul, o zábavu mělo být postaráno.
Výborný start se povedl Montoyovi a ujal se vedení. Ovšem špatná zastávka v boxech, která trvala o tři vteřiny déle než ta správně provedená, rozhodla, že pozici lídra v závodě převzal Ralf Schumacher. Vedení týmu se navíc rozhodlo, že jezdci spolu nebudou bojovat o vítězství, a tak opět slavil Ralf Schumacher. Montoya toto rozhodnutí týmu nepochopil a v týmu okamžitě vzplanuly emoce (doslova, protože Kolumbijcův vůz po dojetí do cíle zachvátil menší požár).
Montoya začal veřejně Williams obviňovat, že ho připravil o vítězství ve Velké ceně Francie. Vše vyvrcholilo písemným pokáráním kolumbijského pilota, které britská stáj zveřejnila. Nálada Williamsu klesla na bod mrazu, tým i jezdci začali ke konci roku dělat chyby, vůz přestal stíhat těm nejlepším… navíc při testování se později zranil Ralf Schumacher, a titul spadl po souboji s McLarenem opět do klína Michaelu Schumacherovi a Ferrari.
Montoya přiznal, že po tomto závodě a následném pokárání začal hledat jiné alternativy pro svoji závodní kariéru. Hledaní netrvalo příliš dlouho, protože tým McLaren po skončení Velké ceně Německa 2003, kde Montoya po bravurní jízdě dokázal zvítězit, oznámil, že od sezony 2005 bude jejich jezdecké složení Kimi Räikkönen a Juan Pablo Montoya.
Některé fanoušky to mohlo překvapit, protože Montoya si s nikým nebral příliš velké servítky. To dokazuje i rádiová komunikace z Velké ceny Belgie 2002, kde Montoyu Räikkönen údajně blokoval. „Zasra**, zasra** Räikkönen, co to je za zasran*** idiota,“ stěžoval si Kolumbijec okamžitě přes rádio.
Na druhou stranu, tehdejší šéf McLarenu Ron Dennis měl k dispozici dva skvělé jezdce, každého z úplně jiného těsta: chladnokrevného Icemana Räikkönena a horkokrevného Montoyu. Že tohle partnerství nevydrželo dost dlouho a Montoya už v půlce sezony 2006 odešel z formule 1, to je zase jiný příběh…
Dalším velkým specifikem podepsání dohody bylo to, že Montoya dodrží svou smlouvu s Williamsem, a i po neshodách bude v britském týmu závodil ještě další sezonu. V té dokázal zvítězit se slabším Williamsem, kterému se neosvědčila aerodynamická koncepce vysokého čumáku (vozu se přezdívalo kladivoun) a v půlce roku přešel ke klasické podobě nosu, „pouze“ v posledním závodě v Brazílii a celkově obsadil celkové páté místo v pořadí Poháru jezdců. Kapitola spojení Williams a Montoya se tak po sezoně 2004 uzavřela a začala se psát ta další: Montoya a McLaren.
Diskuse k článku