GP Belgie: Závod z pohledu strategií

GPF1.cz vám ve spolupráci s Jamesem Allenem přináší pohled do zákulisí strategického rozhodování týmů při závodě v belgickém Spa.

Štítky: Strategie Zveřejněno 29. 08 2014 — Jan Pastorek

GPF1.cz vám ve spolupráci s Jamesem Allenem přináší pohled do zákulisí strategického rozhodování týmů při závodě v belgickém Spa.

Ve dnech po Grand Prix se hovořilo především o vyhrocené situaci u Mercedesu, ale na trati se událo několik dalších zajímavých soubojů, jejichž osud měli do značné míry v rukou stratégové, ať už se týkaly Alonsa, Rosberga nebo Räikkönena.

Předzávodní předpoklady

Protože se kvalifikace jela na mokru, týmy měly všechny suché pneumatiky pro závod nové, takže mohly jezdit delší stinty, než by tomu bylo v případě načatého obutí ze suché kvalifikace. Páteční tréninky ale byly suché, takže inženýři měli dostatek dat pro své úvahy.

Měkčí směs byla v prvním kole o asi 1,6 sekundy rychlejší než ta tvrdší, ale v dalších kolech se její výhoda zmenšovala. Týmy proto počítaly se dvěma zastávkami v boxech a posledním stintem na tvrdší sadě.

Ferrari uniká pódium

pneumatiky

Stinty a využití pneumatik v GP Belgie. Zdroj: Williams

Maranellští nastavili své monoposty na vyšší přítlak, což se jim vyplatilo v mokré kvalifikaci, ale ztížilo jim předjíždění v závodě. Pocítil to Alonso, když se dostal do provozu za Magnussenem, což byl následek penalizace za to, že mechanici pracovali na jeho voze na startovním roštu déle, než dovolují pravidla.

A to Alonso vyvázl relativně lehce, protože v takových případech může padnout trest startu z boxové uličky nebo přičtení 15 sekund k výslednému času závodu. Po startu se Alonso usadil na čtvrtém místě, svůj pětisekundový trest si odbyl během své první zastávky ve 12. kole, na trať se pak vrátil sedmý za Magnussena, kterého nedokázal předjet.

Ferrari mu moc nepomohlo strategií, do boxů ho podruhé zavolalo v 25. kole, jen o dvě kola později než jel přezout Magnussen, i když měl Španěl na kontě jen 13 kol na druhé sadě měkčích pneumatik. Mohlo ho nechat na trati o další dvě nebo tři kola déle, protože Magnussena po druhé zastávce zdržoval Hülkenberg po tři kola. Ferrari si evidentně myslelo, že pilot McLarenu předjede rivala z Force Indie rychle, ale to se nestalo. Když se pak Alonso vrátil z druhého pit stopu, znovu si díval na Magnussenův výfuk.

Také u Räikkönena visí otazník nad strategií. První zastávku uskutečnilo Ferrari agresivně už v osmém kole, což Finovi umožnilo přeskočit řadu soupeřů a posunout se na druhé místo mezi jezdce Red Bullu. Ale podruhé jel Räikkönen do boxů už v 23. kole, takže pak musel odjet téměř polovinu závodu na tvrdší směsi. To se mu sice podařilo, ale v závěru byl zranitelný, čehož využil Bottas a vysunul ho z pódia.

Ferrari v pátek neodjelo pořádnou dlouhou jízdu na tvrdší směsi, takže mělo trochu zkreslenou představu o výdrži těchto pneumatik. Ty sice nebyly na ferrari na hranici životnosti, ale byly pomalejší. Bottas přezouval o sedm kol později než jeho krajan z Ferrari.

Pravdou ale zůstává, že hlavní výhodou na straně Bottase byl pohon od Mercedesu a aerodynamika Williamsu s nízkým odporem vzduchu, takže by se Räikkönen zřejmě neubránil, ať už by mu tým zvolil jakoukoliv strategii.

Dřívější druhou zastávkou se Ferrari snažilo pokrýt Rosberga, ale jeho mercedes měl také velkou výkonnostní výhodu, takže to víceméně bylo k ničemu.

Souboj Rosberga a Ricciarda

graf

Vodorovná osa x nahoře představuje ideální časy na kolo vypočítané z průměrné rychlosti vítěze závodu. Barevné linky v grafu pak ukazují, jak se jezdci tomuto ideálu vzdálili. Zdroj: Williams

Rosberg v druhém kole kolidoval s týmovým kolegou Hamiltonem, část závodu odjel s poškozeným křídlem, ztratil čas při výměně předního křídla, přesto v závěru nebyl daleko od vítězství. Bez incidentu by Mercedes velmi pravděpodobně získal dvojité vítězství.

Na nejvyšší stupeň vítězů se ale nakonec postavil Ricciardo. Tomu tým naplánoval strategii, která byla podle výpočtů nejrychlejší, nemusel se starat o taktické změny s cílem pokrýt konkurenty. Alonsa a Vettela se zbavil relativně brzy a k vedení mu pomohlo duo Mercedesu. Pak už zbývalo „jen“ jet bez chyb až do konce, což Australan beze zbytku splnil.

Zajímavé je, že Rosberg mohl vyhrát, kdyby ke všem peripetiím nepřidal vlastní chyby. První větší chybou bylo probrzdění v poslední šikaně v 17. kole, což mělo za následek plošku na pneumatice a vibrace. Ty si vyžádaly dřívější pit stop v 19. kole, nové pneumatiky a přechod na strategii tří zastávek. Zdálo se, že Mercedes nebyl připravený, a dal mu tvrdší směs místo měkčí. Tím německý pilot ztratil čas, protože ve třetím stintu jel na pomalejších pneumatikách, než bylo v plánu.

Další ztráta přišla, když vracel pozici Buttonovi po předjetí, které by stewardi mohly považovat za odporující pravidlům. Další menší ztráty přidal při souboji s Bottasem a menším výletu mimo trať. Přesto všechno Rosberg Ricciarda v závěru rychle stahoval a v cíli je dělily jen tři sekundy.

Diskuse k článku

Napsat komentář