GP Bahrajnu v Malajsii? Není to poprvé, co se bude závodit v jiné zemi, než uvádí název

Štítky: GP Bahrajnu Zveřejněno 29. 07 2026 — Bára Goldmannová

Situace na Blízkém východě se nelepší – spíše naopak. Vedení šampionátu proto hledá alternativy, jak zaplnit místo po zrušených Velkých cenách Bahrajnu a Saúdské Arábie. Nejistá je navíc i budoucnost závěrečných dvou podniků v Kataru a Abú Dhabí.

Ve hře je několik scénářů. Spekuluje se o návratu Portimaa nebo dokonce o uspořádání “double-headeru” v Las Vegas. Během minulého týdne se navíc začaly objevovat informace o možném návratu Sepangu. Zpočátku se zdály být jen nepodloženými spekulacemi, ale během GP Maďarska bylo potvrzeno, že se opravdu oblíbený okruh v Malajsii vrátí.

Sepang byl prvním z nové generace moderních okruhů formule 1 v Asii navržených Hermannem Tilkem, díky čemuž se Malajsie stala důležitou součástí kalendáře. I poté, co země v roce 2017 ukončila smlouvu s držitelem komerčních práv F1, zůstal okruh mezi fanoušky velmi oblíbený. Mnozí dlouhodobě volali po jeho návratu, zejména v souvislosti s debatami o rostoucím počtu městských okruhů v kalendáři.

Nepůjde však o klasickou Velkou cenu Malajsie. Závod ponese oficiální název Velká cena Bahrajnu. Jak je to možné? Financování uspořádání podniku na okruhu v Sepangu totiž zajistil právě Bahrajn.

Není to však poprvé v historii formule 1, kdy k něčemu takovému došlo.

Velká cena San Marina

Nejznámějším příkladem je Velká cena San Marina. Poprvé se jela v roce 1981 a nesla jméno malého vnitrozemského státu San Marino, přestože se ve skutečnosti konala v Itálii.

Okruh v Imole dokonce hostil Velkou cenu Itálie už v roce 1980, kdy se na Monze prováděla rozsáhlá rekonstrukce, a závod se proto nemohl uskutečnit na jejím tradičním místě. Když však byla Monza následující rok znovu připravena hostit Grand Prix, musela formule 1 dát závodu v Imole jiný název, aby odlišila dva podniky pořádané v Itálii.

Zajímavostí je, že když se okruh v Imole během pandemie covidu-19 v roce 2020 vrátil do kalendáře formule 1, dostal závod opět nové označení – tentokrát podle regionu, ve kterém se okruh nachází.

Imola tak v historii hostila závody formule 1 hned pod třemi různými názvy: Velká cena Itálie, Velká cena San Marina a Velká cena Emilie-Romagna.

Velká cena Lucemburska

Lucembursko má pouze jeden stálý závodní okruh, který však nesplňuje standardy formule 1. Jeho majitel, společnost Goodyear, jej využívá především pro výcvik řidičů. Nejvýznamnější motoristickou akcí, která se zde konala, byl závod seriálu TCR v roce 2016.

Přesto se název Velká cena Lucemburska objevil v kalendáři formule 1 hned dvakrát – v 90. letech. Oba závody se však ve skutečnosti jely na německém Nürburgringu, přibližně 80 kilometrů od lucemburských hranic.

Bylo to období, kdy popularita formule 1 v Německu prudce rostla díky úspěchům Michaela Schumachera. Od roku 1995 proto země hostila hned dva podniky mistrovství světa. Závod v Hockenheimu si ponechal název Velká cena Německa, zatímco Nürburgring pořádal Velkou cenu Evropy.

V roce 1997 však práva na název Velká cena Evropy získal okruh v Jerezu. Nürburgring proto musel hledat nové označení a po dvě sezony se zde závodilo pod názvem Velká cena Lucemburska.

Od roku 1999 se však pořadatelům na Nürburgringu podařilo získat práva na název Velká cena Evropy zpět a označení Velká cena Lucemburska z kalendáře formule 1 definitivně zmizelo.

Velká cena Švýcarska

Švýcarsko patřilo mezi původní pořadatele závodů mistrovství světa formule 1. V letech 1950 až 1954 hostilo Grand Prix na okruhu Bremgarten nedaleko Bernu. Země však měla bohatou motoristickou tradici už před vznikem šampionátu F1 – ve 40. letech zdejší Velké ceny pravidelně ovládaly vozy Auto Union (dnešní Audi) a Mercedes-Benz.

Vše se změnilo po tragické nehodě při závodě 24 hodin Le Mans v roce 1955. Švýcarsko v reakci na tuto katastrofu zakázalo pořádání okruhových závodů z bezpečnostních důvodů. Okruh Bremgarten postupně pohltila příroda a vrcholný motorsport se do země nevrátil až do roku 2018, kdy Curych navštívila formule E.

Přesto se mezi lety 1955 a 2018 v kalendáři objevily dva závody nesoucí název Velká cena Švýcarska – ani jeden se však nekonal na švýcarském území.

V roce 1975 se ve francouzském Dijonu uskutečnil nezapočítávaný závod pod názvem Velká cena Švýcarska. Když se podnik v roce 1982 vrátil, už byl součástí mistrovství světa a rozdával body. Právě v Dijonu tehdy vybojoval Keke Rosberg s Williamsem své jediné vítězství v sezoně, na jejímž konci získal titul mistra světa.

Začátkem letošního roku Švýcarsko zcela zrušilo zákaz pořádání motoristických závodů. Už dříve přitom udělilo výjimku pro závody elektromobilů, díky níž mohla formule E uspořádat podniky v Curychu a Bernu.

Velká cena Evropy 2016

Velkou zvláštností byla také Velká cena Evropy 2016, přestože se technicky nevjela pod názvem jiné země. Když ¨formule 1 v roce 2016 poprvé zavítala do ulic Baku, závod nenesl název Velká cena Ázerbájdžánu, ale právě Velká cena Evropy.

Ačkoli je Ázerbájdžán běžně označován za transkontinentální stát ležící na pomezí Evropy a Asie, jeho hlavní město Baku se nachází na východ od Velkého Kavkazu a z geografického hlediska je obvykle řazeno do Asie.

Volba názvu proto působila poněkud nezvykle, zejména proto, že předchozí ročníky Velké ceny Evropy se konaly na tradičních evropských okruzích, jako jsou Donington Park, Jerez, Nürburgring nebo Valencie.

Od roku 2017 už závod v Baku nese název Velká cena Ázerbájdžánu, který používá dodnes.