Názory GPF1: Třetina sezony je za námi. Co nabídla?

Grand Prix Kanady se letošní sezona formule 1 přehoupla do své druhé třetiny. V redakčním ohlédnutí jsme se zaměřili nejen na dosavadní závody a to, co přinesly. Pokud máte chuť, můžete si přečíst naše glosy o tom, co nás potěšilo, zaujalo či zklamalo...

2 Štítky: 2017 Zveřejněno 22. 06 2017 — GPF1.cz

Tomáš Richtr

Se sedmi velkými cenami v zádech můžeme bezpečně hodnotit letošní sezonu formule 1. Parametry jsou vynikající. Výkonnostní vyrovnanost ikonických značek Mercedes a Ferrari překvapila, ať je její příčinou cokoli. Mercedes má čtyři vítězství, Ferrari o jedno méně. Dá to připomenout například sezonu 2007, ve které Ferrari vyhrálo devětkrát a McLaren osmkrát. A byla to skvělá sezona.

Po třetině sezony mají po třech vítězstvích lídr šampionátu Sebastian Vettel a jeho pronásledovatel Lewis Hamilton. Dělí je pouhých dvanáct bodů. Mezi konstruktéry vede Mercedes před Ferrari, ale jen o osm bodů! Mít takovým způsobem vyrovnaný šampionát tak hluboko v sezoně je historicky velmi neobvyklé. A to rozhodně není špatná zpráva.

Sezona 2017

Prvních sedm závodů navíc přineslo několik zajímavých příběhů. Doložily například, že nálada Sebastiana Vettela je na výkonu jeho auta závislá víc, než si kdo uměl představit. Zatímco vloni byl na pokraji odchodu z Ferrari, letos dostal nabídku zůstat, jak dlouho chce. Hotová love story. Jeho kolega Kimi Räikkönen (mistr světa výše zmíněné sezony 2007) v Monaku získal první pole position po devíti letech! Ale nebylo mu to nic platné. Nevyhrál závod. Čerstvý Hamiltonův kolega Valtteri Bottas, který nahradil (ne)úřadujícího mistra světa Nika Rosberga, pracuje potichu, ale velmi přesvědčivě. Hamilton je na současné problémy Mercedesu spočívající v neschopnosti adaptovat se na různé podmínky (konfigurace okruhu, povrch dráhy, teploty, tvrdost pneu) velmi citlivý. Ale například v Kanadě během samotného víkendu po beznadějných trénincích dominoval v kvalifikaci. Kde mimochodem vyrovnal počet prvních míst na startu s legendárním Ayrtonem Sennou.

Red Bull nástup sezony 2017 a s ní spojených technických pravidel nezachytil. Ve Španělsku byl Daniel Ricciardo třetí a na vítěze závodu ztrácel minutu a čtvrt! Tomuto obrazu nepomáhá neustále fňukání Red Bullu v tom smyslu, že odejde z F1, pokud nedostane motor, který mu zase umožní vyhrávat. Že to byl svého času Renault, kdo to s ním dokázal, Red Bull zapomněl, pokud si to kdy uvědomil.

Konkrétních kontur v této temperamentní změti letošních zajímavostí nabírá budoucí hvězda F1, pokud nebude mít smůlu na techniku. Dvacetiletý Francouz Esteban Ocon, šampion Euro F3 a GP3 a také účastník DTM, si velmi rychle buduje dobré jméno na dráze i mimo ni. A to natolik rychle, že to nutí jeho kolegu v týmu Force India k tvrzení, že je týmovým hráčem, i když tomu zrovna tak není. V Kanadě mu Ocon v boji o stupně vítězů pěkně zavařil.

Takto bychom mohli pokračovat napříč sérií dalších příběhů, jako je ten o tom, že mladíček Lance Stroll získal na domácí kanadské půdě první body a Williams velmi srdnatě bojuje za jeho zatím neexistující pověst. Nebo že by bylo pro Jensona Buttona lepší, aby GP Monaka sledoval z jachty a se sklenkou šampáňa v ruce, než podpořit agónii spolupráce McLarenu a Hondy. Tohle všechno se navíc děje v očekávání nové etapy budoucnosti F1 po roce 2020. F1 má pořád svůj sexappeal, ale současná generace pohonných jednotek je monumentálně neatraktivní a hlavně krvavě drahá. Což nebaví vlastně vůbec nikoho.

Pavel Fabry

Sezonu 2017 si zatím nesmírně užívám, a to z několika důvodů. Musím se přiznat, že když se začalo mluvit o změně technických pravidel, byl jsem trochu skeptický. Zdálo se, že jediným smyslem je upravit vzhled vozů, zatímco řeči o atraktivnějším závodění v rámci navrhovaných modifikací často postrádaly technický podklad. Jaká je skutečnost? Nová auta rozhodně jsou mnohem více sexy a nutno uznat, že tenhle estetický vjem skutečně má dopad na to, že diváka sledování závodu více baví. Je diskutabilní, zda je nyní závodění více či méně atraktivní. Jelikož do této rovnice vždy promlouvá celá řada faktorů, máme za sebou jako obvykle velké ceny víceméně procesní i naprosto úžasné.

Nová pravidla pochopitelně vždy nabízejí šanci na promíchání sil ve startovním poli. Ztráta na čelo je stále veliká a nezdá se, že by jen tak měla zmizet. Podstatné však je, že čelo už nyní neznamená pouze Mercedes, ale také Ferrari. Potažmo Lewis Hamilton a Sebastian Vettel. A to je duel, který podle mého může být jedním z nejlepších v historii formule 1. A že jsme si na něj museli počkat. Oba závodníci debutovali v sezoně 2007, přesto jsme ještě neviděli jejich vzájemný souboj o titul na ostří nože. Krásné a hmatatelné přitom na této kombinaci je, jak se oba dva závodníci vzájemně respektují a tím pádem si souboj nesmírně užívají. Pod vší politikou, která je nedílnou součástí formule 1, tak můžeme sledovat skutečně to nejlepší z ryzího automobilového závodění. Navíc se nedá říci, že by některý z nich byl jasným favoritem. Chvíli se zdá, že Mercedesu přece jen ujel vlak, vzápětí je však schopen dřít do morku kosti a Ferrari úder vrátit s plnou parádou. Nemůžu se dočkat dalších velkých cen!

Je ještě jedna věc, kterou musím vyzdvihnout, a sice práci nových majitelů formule 1 pod hlavičkou společnosti Liberty Media. Od začátku svého působení již stačili přijít s celou řadou novinek, které jsou úžasným krokem směrem k divákům. A jakkoliv jsou zatím šité horkou jehlou nebo pokusné, je na nich vidět jeden podstatný aspekt – vedení se skutečně snaží jít směrem k fanouškům F1. Nikoliv jako Bernie Ecclestone, který přiznal, že by neudělal nic, co by pro něj neznamenalo přímý finanční zisk.

Na závěr svého komentáře vyjádřím zklamání nad výkony kdysi legendárního spojení McLaren-Honda. Je skutečně bolestivé sledovat značky, které v minulosti dominovaly formuli 1, spolu s Fernandem Alonsem, který je stále hodnocen jako jeden z nejlepších pilotů všech dob, podstupovat nekonečné trápení. O to víc, když se znovu a znovu ukazuje, že Honda je ve slepé uličce a skutečně neví kudy kam. Snad jsem nezažil, aby frustrace a zklamání tak hmatatelně visely ve vzduchu jako nyní. Jestli byla někdy situace skutečně neakceptovatelná, je to právě teď a tady. Vůbec bych se nedivil, kdyby velmi brzy vyústila v zemětřesení.

Josef Nekvinda

Nové vedení, nová pravidla, širší vozy spolu s pneumatikami, časy na kolo o pět sekund rychlejší, vyšší, až enormní nároky na piloty. Co to může pro neznalého čtenáře evokovat? Řekl bych, že spousta by jich odpověděla podobným způsobem – “To musí být super a chci to vidět.” Po třetině sezóny už víme na, čem jsme. Na čem formule 1 je. Tak nejdříve špetku té kritiky.

To, že širší vozy uškodí předjíždění, se vědělo už před začátkem letošního ročníku. Psalo se o tom pořád dokola a mnohdy se vztyčeným ukazovákem. Osobně se domnívám, že bychom o předjížděcí manévry ochuzeni nebyli, kdyby nová pravidla neprohloubily rozdíly mezi těmi vpředu (Ferrari, Mercedes), uprostřed (Red Bull, Force India) a vzadu (zbytek). Těch důvodů, proč se pomyslné nůžky stále rozevírají, je nicméně více a jsou komplexního charakteru. Navíc se nevyřeší lusknutím prstu. Takže z pohledu toho, že jsme se nedočkali přerozdělení sil druhým směrem, u mě panuje mírné zklamání.

Z prozatimního dění však převažují pozitiva. Právě problém oněch rozevírajících se nůžek přislíbilo řešit nové vedení Liberty Media. To se zatím jeví být na správném místě, ačkoli s hodnocením ještě posečkejme, neboť dosud žádnou složitou “bitvu” řešit nemuselo. Sympatická je nicméně snaha interagovat mnohem více s fanoušky, což jistě každý uvítá. Mnohé je prozatím ve fázi testování, ale třeba takový FIA briefing jezdců, jaký byl k vidění v Monaku, to by vůbec nebylo od věci.

No a co se výkonů jednotlivých aktérů týče, pak jednoznačně je z mého úhlu vítězem Esteban Ocon. Prezentuje se na nízký věk i zkušenosti velmi vyspělým způsobem a zdá, že má všechny ingredience k tomu stát se jednou mistrem světa. A vůbec na něho nemusí čekat příliš dlouho, neboť zcela jistě si jeho výkonů všiml i Mercedes, jehož je Ocon odchovancem.

Lukáš Štěrovský

První třetina sezony 2017 je za námi. Jaká byla? Minimálně z mého úhlu pohledu předčila očekávání! Když jsem sledoval závěrečný závod sezony 2016, ve kterém Lewis Hamilton úmyslně zpomaloval soupeře, a přesto si Mercedes jedoucí o třídu pomaleji než obvykle zajistil double, říkal jsem si, že Stříbrné šípy ani letos nebudou mít konkurenci.

Ferrari sice v předsezonních testech vypadalo rychle, ale to platilo i pro situaci před loňským rokem – aby v sezoně jako takové přišlo zklamání, když se Ferrari výkonnostně (a hlavně výsledkově) propadlo až za Red Bull, namísto boje o vítězství s Mercedesem.

Paradoxně právě to možná nakonec pomohlo Scuderii, aby se dostala na čelo. Brzké vzdání stejně ztracené sezony a včasné zaměření na nový vůz umožnilo Ferrari lépe pochopit nová pravidla a pneumatiky, díky čemuž můžeme sledovat parádní bitvu s Mercedesem o výhry v závodech (a byla by stejně parádní, i kdyby o titul bojovaly týmy X a Y).

Nové technické regule jsou kapitolou samy o sobě. Po Grand Prix Austrálie, která sice nabídla oživení v podobě výhry jiného týmu než Mercedes, ale jinak byla spíše podprůměrnou podívanou, jsem se obával, že nás čeká ročník, ve kterém bude rozhodovat hlavně kvalifikace, start a první kolo. Bohudík jsem se zmýlil a zažili jsme hned několik dramatických velkých cen.

Pokud ale nová pravidla zajistila parádní bitvu na čele, pak jejich negativní stránkou je, že výrazně navýšila ztrátu jinak hodně vyrovnaného středu pole na čelo. Ta by se sice měla s postupem času zmenšit, přesto ale nelze čekat, že by se do souboje o vítězství v dohledné době zapojilo více týmů než Ferrari a Mercedes.

Mimochodem jsem hodně zvědav, jak si právě s tímto faktorem, tedy s nárůstem rozestupu mezi týmy, poradí sportovní šéf formule 1 Ross Brawn při tvorbě nových pravidel pro sezonu 2021. Brawn už prezentoval několik zajímavých nápadů a myslím, že objektivně ho lze počastovat termínem „člověk na svém místě“. Stejně jako nové vedení na mě působí dobrým dojmem, ale na první skutečné kroky, respektive jejich výsledky, si teprve musíme počkat.

Speciální skupina Rosse Brawna si klade za cíl lepší závodění

Jestliže největším překvapením v pozitivním slova smyslu je letos Ferrari, pak na opačném spektru této pomyslné tabulky sídlí McLaren, potažmo Honda. K mizérii japonského motoráře, který během tří (čtyř, vezmeme-li v potaz i období rešerší) let není schopen postavit adekvátní motor, už není moc co dodat. Dvě sezony plácání se s nevhodným konceptem, poté návrat do ‚roku nula‘… tohle je ostuda nehodná formule 1 a podkopávající důstojnost obou zainteresovaných firem. A budu nadmíru překvapen, pokud tato spolupráce bude pokračovat i v příštím roce.

Co říci závěrem? Jsme svědky solidně rozjetého šampionátu, avšak jedna věc mi zatím přece jen chybí. A to nějaké větší drama mezi Lewisem Hamiltonem a Sebastianem Vettelem. Oba jezdci se, jak už několikrát zmínili, vzájemně respektují, a i po ostřejším souboji v GP Španělska nedošlo mezi nimi na žádnou kontroverzi. Neříkám, že spolu nutně oba musejí kolidovat na trati, ale nějaké větší jiskření, jaké bylo mezi Hamiltonem a Rosbergem, bych uvítal. To by ale tak jako tak mělo přijít s tím, jak bude ubývat počet závodů zbývajících do konce sezony; pokud nebude narůstat bodový rozdíl mezi oběma závodníky.

Však jsme zatím pouze ve třetině sezony, a stát se toho může ještě tolik! Pokud ale budeme pokračovat v současném trendu, myslím, že nejdéle po letní pauze už budeme svědky pořádné hry nervů a nějaké to ostřejší slovíčko vyslané skrze média vůči rivalovi nebo drsnější manévr na trati chybět nebude – ostatně jako prakticky nikdy v minulosti. A to teprve bude ta skutečná bitva o titul sezony 2017! Teď jsme v klidnějším období, v tichu před bouří – které ale může prakticky kdykoliv přejít do pořádného tornáda.

Jak se líbí prozatímní sezona vám? Hlasujte v naší anketě (do sobotní půlnoci) pomocí známkování jako ve škole – 1 značí maximální spokojenost, 5 absolutní nespokojenost.

Ohodnoťte vaší spokojenost s letošní sezonou F1 (známkou jako ve škole)

Diskuse k článku

Napsat komentář