Komentář: Alternativní motory jsou cestou do propasti
Takovýchto – spíše politicky motivovaných – tendrů jsme v F1 už zažili několik. A jak to dopadlo? Kdo si dnes pamatuje Campos Racing, US F1, HRT? (I když českým fanouškům utkvěl tento projekt více v paměti díky testům dvou českých závodníků). Na Caterham zapomenou brzo všichni. Nový tendr na dodavatele takzvaných alternativních motorů je krokem…
Takovýchto – spíše politicky motivovaných – tendrů jsme v F1 už zažili několik. A jak to dopadlo? Kdo si dnes pamatuje Campos Racing, US F1, HRT? (I když českým fanouškům utkvěl tento projekt více v paměti díky testům dvou českých závodníků). Na Caterham zapomenou brzo všichni.
Nový tendr na dodavatele takzvaných alternativních motorů je krokem do propasti. Různé specifikace motorů byly reálné v době dávno minulé, protože technika nebyla na takové úrovni “vyladěnosti”, chcete-li. Dnes rozhoduje každý, byť sebemenší detail. Přijít s jinou filozofií motoru znamená vytvořit seriál F1 dvou kategorií:
Na straně jedné to jsou tovární hybridní motory V6 o objemu 1,6 litru. Jsou drahé a nezávislým týmům nedostupné. Navíc se automobilky zdráhají dodávat těmto nezávislým týmům stejnou specifikaci. Vymlouvají se na to, že nestíhají vyrábět. Pravda je ale taková, že si jen chtějí udržet svou dominanci. Dnes je to Mercedes, který drží opratě pevně v rukou, a nově také čím dál lepší Ferrari.
Jenomže právě neochota Mercedesu a Ferrari přispět lepší stabilitě sportu vede k politickému boji. FIA se snaží současnou nevyrovnanou situaci lépe vyvážit. A protože Jean Todt (bohužel) nemá náturu Maxe Mosleyho, místo tvrdého bouchání do stolu se politikaří.
A proto nový tendr a alternativní motory na straně druhé. Šestiválce o objemu 2,5 litru s turbem a bez drahých hybridních řešení, která jsou zrovna pro Hondu nemalou noční můrou.
Má tenhle sebevražedný plán šanci na úspěch? Nemá.
Protože v moderním světě budou dvě filozofie pohonných jednotek vždy v nerovnováze. Šéfové F1 budou nuceni neustále korigovat parametry těchto technologií: průtok vzduchu, maximální průtok paliva, omezení rekuperované energie, atd. To vše ve snaze “vyrovnat” a “zrovnoprávnit” dvě odlišné kategorie motorů. Ale to se jim nikdy nepovede, protože vždy bude záležet na konfiguraci dané tratě (někde bude mít výhodu jedno řešení, jindy druhé). Teplota spadne o 20 stupňů jinam, a s tím se změní rozložení sil. Jezdci a šéfové týmů více než kdy jindy budou frustrovaní tím, že právě tato pravidla “rozhodla o výsledku” té které velké ceny.
Najít ideální kompromis je nesplnitelný úkol. Promlouvá do něj totiž tolik proměnných, že trefit ten správný balanc není v lidských silách.
Takže je mi sympatická snaha FIA ulevit těžkému životu nezávislých týmů, ale tendr na alternativní motory jsou medvědí službou nejen jim, ale celému sportu včetně jeho fanoušků.
Problém je vlastně strašně jednoduchý: aniž by se o to někdo prosil, motory jsou dnes rozhodujícím faktorem v závodech F1. Půjde-li to takhle dál, pak se za dané konstelace z F1 stane v nejbližší době pouze souboj Ferrari – Mercedes. To samo o sobě není málo, upřímně, ale my chceme více. Ferrari a Mercedes budou dělat všechno pro to, aby v tomto boji zůstali osamoceni. Nelze se jim divit, protože proč by se měli snažit o něco jiného?
Od toho je tu “regulátor”. Pořadatel. FIA. Aby situaci uřídil. Aby z pozice své autority Mercedes a Ferrari donutil k “umoudření”. FIA toho ale není schopna, a tak nezávislým týmům vymyslela motory jiné specifikace, od – ve srovnání s automobilkami – malých firem.
Toto řešení je tahání kapesníku z pravé kapsy levou rukou, a celá F1 si na tom akorát vykloubí lokty a zápěstí.
Diskuse k článku