F1 si hraje s ohněm. V sázce je 100 milionů dolarů
Šéf FIA tvrdí, že v Zálivu se nic neděje a oba závody se pojedou. Týž den nad Rijádem padla střela Húsíů. Pořadatelé z Kataru a Abú Zabí platí podle odhadů skoro 100 milionů dolarů a kdo závod zruší, o ně přijde. Rozhodnou nakonec pojišťovny?
Formule 1 dál trvá na tom, že sezonu 2026 zakončí v Perském zálivu. GP Kataru na okruhu Lusail je na programu 29. listopadu, finále v Abú Zabí na Yas Marině o týden později, 6. prosince. Kolem obou závodů se ale vznáší otázka, kterou si nikdo z rozhodujících nechce položit nahlas: co když je pokračování ve válečné době špatný nápad – a kdo zaplatí, když se závody na poslední chvíli zruší?
Pochybnosti jsou objektivní a celá věc je hlavně o penězích a o tom, kdo z hráčů udělá první krok. Odložení závodů nepřipadá v úvahu, zbývá jen zrušení. A to se nikomu nechce.
Kdo zruší, ten platí
Smlouvy o pořádání Velkých cen nerozlišují, proč se závod zruší, ale kdo ho zruší. Když od závodu odstoupí promotér, poplatek Formula One Management (FOM) stejně dluží. Když závod odvolá F1 sama, o poplatek přijde. Podle odhadů platí Katar kolem 55 milionů dolarů ročně a Abú Zabí přibližně 42 milionů. Dohromady je to tedy skoro 100 milionů dolarů (asi 2,3 miliardy korun). Oficiálně tyto částky zveřejněné nejsou.
Skutečné ztráty by byly ještě vyšší. Když F1 v březnu zrušila dubnové závody v Bahrajnu a Saúdské Arábii, analytici Guggenheim Partners podle serveru Sportico odhadli celkový dopad na 190 až 200 milionů dolarů včetně hospitality, Paddock Clubu a sponzorů. Bahrajn nakonec svou Velkou cenu zaplatil jinde – jako “Velkou cenu Bahrajnu v Malajsii” na okruhu Sepang na začátku října.
Pořadatelé v Kataru i v Abú Zabí jsou státní, a obě vlády chtějí závod uspořádat. F1 nechce přijít o peníze. A FIA vede Emirátec Mohammed Ben Sulayem. Jedinou cestou, jak závody zastavit, tak zůstává, že by odmítli jet sami soutěžící – a k tomu je nakonec mohou dotlačit pojišťovny.
Pojišťovny jako tichý rozhodčí
Konkrétní částky pojištění týmů nejsou veřejné. Princip je ale jasný: pokud by vlády svá cestovní varování zpřísnily na úroveň, kterou pojistitelé nekryjí, týmy by do regionu nemohly. Vzpomenout lze na precedens z GP USA 2005 v Indianapolis, kde kvůli rizikům spojeným s pneumatikami Michelin a s tím souvisejícím otázkám odpovědnosti odstoupila většina týmů a startovalo jen šest vozů. Šlo o jeden z největších PR propadáků v historii F1.
Americké ministerstvo zahraničí 18. října zpřísnilo varování pro své občany v Saúdské Arábii, Spojených arabských emirátech, Kataru, Bahrajnu a dalších zemích Zálivu. Vyzývá ke “zvýšené ostražitosti kvůli složitému bezpečnostnímu prostředí” a připomíná útoky Íránem podporovaných Húsíů na saúdská civilní letiště. Při úderu na mezinárodní letiště krále Chálida v Rijádu podle Motorsport.com zahynulo 13 lidí. Varování dodává, že nepřátelství “může rychle eskalovat i mimo tuto oblast” a že Írán a jeho spojenci mohou útočit na americké zájmy po celém světě, včetně amerických firem. Britské ministerstvo zahraničí cestování do SAE nezakazuje, ale varuje před rizikem dalších útoků a nečekané eskalace.
Útoky na letiště pokračují. Večer 21. října zasáhli Húsíové (ozbrojené šíitské hnutí z Jemenu, od roku 2014 ovládají Saná a velkou část severu země. Podporuje je Írán, bojují proti Saúdské Arábii a útočí na lodě v Rudém moři.) mezinárodní letiště krále Fahda v Dammámu na pobřeží Perského zálivu, saúdský úřad pro civilní letectví hlásil dva mrtvé a osm zraněných. Podle BBC zahynulo při útocích na saúdská letiště od začátku října nejméně 21 lidí. Húsíové navíc prohlásili, že letiště v Rijádu zůstává jejich “vojenským cílem”.
Ben Sulayem: Mám tam děti
Prezident FIA přesto 20. října na otevření nového vzdáleného operačního střediska FIA v Biggin Hill prohlásil, že oba závody se pojedou. “Mám tam své děti. Myslíte, že bych je tam nechal a byl tady s vámi, kdyby to bylo nebezpečné?” řekl novinářům. “To, co čtete v médiích, je ve skutečnosti jiné, než co tam máme. Neumím předpovědět, že se nic nestane. Můžu vám jen říct, že dnes se neděje nic a oba závody se uskuteční.” Zároveň připustil, že plán se může změnit, pokud to události budou vyžadovat.
Ještě týž den, 20. října, hlásila saúdská koalice, že nad Rijádem sestřelila balistickou střelu Húsíů a v regionu hlavního města zničila dron. O víkendu následovaly další: v neděli 25. října koalice zachytila střelu a dron mířící na Rijád a deset balistických střel nad jihem země, v pondělí 26. října další střelu na Rijád. Napjatá je i situace na moři. V Hormuzském průlivu a okolí Írán útočí na obchodní lodě drony a minami, podle dat Washingtonského institutu pro blízkovýchodní politiku, které citovala agentura Reuters, je říjen s 28 útoky nejhorším měsícem od začátku války. Pro F1, jejíž materiál putuje do Zálivu i po moři, to není nepodstatné.
Výkonný ředitel F1 Stefano Domenicali už začátkem října potvrdil, že kalendář platí. Původně slíbené rozhodnutí do poloviny září se posunulo na polovinu října a nakonec žádné samostatné oznámení nepřišlo – týmy mají počítat se Zálivem, dokud jim nikdo neřekne jinak. Šéf Audi Mattia Binotto přitom polovinu října označil za “poslední termín” kvůli logistice. Záložním dějištěm finále zůstává Imola, kde se podle The Independent staví tribuny. Ben Sulayem připomněl, že FIA je “vždy připravená”, a pro případ, že by některým jejím lidem cestu zakázaly jejich vlády, má prý připravený náhradní tým funkcionářů. Přesun ale nejde udělat ze dne na den – stěhování F1 vyžaduje rozsáhlou a dlouho plánovanou logistiku.
Střet zájmů
Ben Sulayem pochází z vlivné dubajské rodiny. Jeho otec Ahmed zastával v Dubaji vysoké funkce, mimo jiné byl ministrem financí a hospodářství, poradcem vládce a generálním ředitelem cel a přístavů. Podle komentáře je proto ve střetu zájmů: první loajalita prezidenta FIA má patřit federaci, ne domovské vládě, a nejlepší by bylo, kdyby se rozhodování o závodech v Zálivu vzdal. Komentátoři dění v zákulisí ale pochybují, že by to Ben Sulayemův styl řízení dovolil. Jako další příklad uvádí Malcolma Wilsona, který je místopředsedou FIA pro sport a zároveň zakladatelem a ředitelem M-Sportu, jenž ve WRC nasazuje Fordy.
Ne všichni v paddocku sdílejí jeho klid. Max Verstappen pro Viaplay řekl: “Když je poblíž válka a některé země jsou spolu v konfliktu, myslím, že bychom tam neměli jezdit.” Zároveň dodal, že to není jeho rozhodnutí.
F1 jako výkladní skříň
Nejostřejší část komentáře se týká informací. Podle komentářů dění v zákulisí vlády v regionu zlehčují dosavadní škody i riziko dalších útoků, většina zemí Zálivu zakázala natáčet a šířit záběry útoků a USA omezují informace o škodách na svých základnách. Cílem je podle něj vyvolat dojem, že vše funguje jako obvykle. Írán a Húsíové se naopak snaží o opak, aby způsobili ekonomické škody.
Z toho plyne klíčová otázka: nemůže právě globální viditelnost F1, která má světu ukázat, že je vše v pořádku, Írán vyprovokovat, aby předvedl opak? Precedens existuje – v roce 2022 Húsíové během závodního víkendu v Džiddě zasáhli raketou ropný sklad nedaleko okruhu. Katar a Abú Zabí přitom podle komentáře už nějakou dobu přímým terčem nebyly. To je zjevně riziko.
Finanční nervozitu je vidět i na burze: akcie F1 (Liberty Media) v srpnu vystoupaly na 107,31 dolaru a v pátek 23. října zavíraly na 89,27 dolaru, o 16,9 procenta níž. Jedinou příčinu nelze určit, ale nejistota kolem dvou posledních závodů k tomu přispívá. Situaci se dá popsat jako prohra na obou stranách: zrušení by F1 finančně poškodilo, jenže cesta do oblasti, která je prakticky válečnou zónou, zase poškozuje image sportu. A pokud by došlo k útoku, mohla by F1 přijít o větší hodnotu, než kolik by ji stálo zrušení obou závodů.
Do Kataru zbývá něco přes měsíc. Pokud se situace nezhorší, F1 do Zálivu odletí. Jestli to bude odvaha, nebo hazard, ukáže až prosinec. A titul pro Kimiho Antonelliho se možná rozhodne dřív, než kdokoli bude muset tuhle otázku zodpovědět.









