Měl být budoucím mistrem světa – a vlastně se jím stal. Jenom namísto Formule 1 se to povedlo ve Formuli E. Stoffel Vandoorne příjemný náskok na soupeře v boji o titul udržel a po druhé jízdě v Soulu slaví největší úspěch své kariéry.
Alespoň to tak vypadalo. Mnozí konzervativní fanoušci možná budou za vrchol dosavadní kariéry Belgičana považovat titul v GP2 v roce 2015, ale flegmatický všeuměl byl na konci pozávodního rozhovoru pořádně naměkko. Vandoorne udržel nervy na uzdě a navzdory dominanci Mitche Evanse v sobotu si v neděli dojel pro druhé místo a historicky nejvyšší bodový účet na konci sezóny elektrických monopostů – 213 bodů. Jedním dechem ale dodejme, že Jean-Eric Vergne, “neviditelný muž” letošních korejských závodů (dvakrát dojel šestý) ve vítězné sezóně 2015 vyjel bodů 198 při tříčtvrtečním množství jízd (12 vs. 16). Však také novopečený šampion vyzdvihnul svou vyrovnanost, která možná nebyla na první pohled tak spektakulární: “Vím, že Edo [Mortara] i Mitch [Evans] mají víc vítězství než já, ale pokud si dobře vybavuji, na stupních vítězů jsem byl častěji než oni.” Má pravdu. Mortara i Evans si rozdělili korejské triumfy a oba tak mají po čtyřech prvenstvích v sezóně. V sobotu absolutně dokonalým výkonem vyhrál pilot Jaguaru, v neděli si vlastně stejně suverénně počínal jezdec Venturi.
No dobře, na sobotní krasojízdě Evanse by se dal najít lehce úsměvný moment. Když se totiž přibližoval k Antoniovi Giovinazzimu, aby ho předjel o kolo, neuvědomil si, že Ital na Dragonu míří do boxů a nechal se zmást jeho brzděním, až z toho byla malá krizovka v nájezdu do poslední zatáčky. Jindy zcela marginální záležitost zmiňuji proto, že se podobným způsobem krátce po startu zrodila asi největší bouračka roku – na mokré trati po nájezdu na asfalt civilní komunikace chyboval Norman Nato a podle jeho jízdy se záhy v bariéře ocitlo sedm dalších borců. Všichni zkrátka ve vodní tříšti sledovali červené světélko před sebou… Po přerušení závodu a následném restartu si Evans dojel pro vítězství za nečekaným vítězem kvalifikace Oliverem Rowlandem a Lucasem di Grassim. Ten ještě vyzdvihnul Venturi za skvělou přípravu, na bedně už ale pokukoval po kombinéze Rowlanda, podepsal totiž víceletý kontrakt s Mahindrou s výhledem výkonné role v týmu.
To Evans nikoho vyzdvihovat nemusel. Jaguar se po tristních časech v trénincích zvedl a v závodě znovu předvedl, že jeho titulové ambice jsou zcela na místě. Pomyslné “copy paste”, které Kiwi driver po vítězství sliboval (v neděli už musel jedině vyhrát a doufat v maximálně osmé místo Vandoorna), ale v neděli nepřišlo. Potvrdily se prognózy, že na suchu se britskému týmu tolik dařit nebude, a Evans startoval až ze sedmé řady. Navzdory stíhací jízdě se mu televizní štáb věnoval spíš jenom z jakési povinnosti, divoké manévry se totiž odehrávaly jinde. Vítěz kvalifikace Antonio Felix da Costa se po startu propadl a v souboji s Jakem Dennisem Britovi zavíral tvář doslova před nosem (formule). Bezmocný Dennis jej poslal do smyku a nakonec dostal pětisekundovou penalizaci, která v kombinaci s pozdním výjezdem safety caru byla téměř likvidační. Naštěstí se ještě pole roztáhlo a pilot Andretti vyjel náskok, který znamenal pád z druhého místa pouze na třetí. Byla to změna veskrze kosmetická, s Vandoornem si prohodili místa na bedně, i když… Kdyby dojel druhý, Dennis byl v konečném zúčtování šampionátu proniknul do Top 5 před di Grassiho. Vem to čert.
“Čert” pak musí vzít šampiona loňského. Nyck de Vries se zapletl do mega souboje s Pascalem Wehrleinem a poté, co napoprvé jezdce Porsche blokoval tak vehementně, až ztratil dvě místa a musel se prokousat zpátky, se při druhém “kole” o soupeře rovnou opřel a oba museli odstoupit. Reakce Wehrleina mě ohromně baví: “Doufám, že se nedostane do Formule 1!” Nejen, že účastník dvou sezón královny motorsportu (2016 s Manorem a 2017 se Sauberem) ťal do živého – de Vries stále sní o angažmá ve Formuli 1 –, Wehrlein také slíbil odplatu v příštím roce. No jo, boží mlýny mlely a mlely… Jen pár lidí si dnes vybaví, jak loni po nečekaném (a ukamenujte mě – nezaslouženém) titulu de Vries v prvních rozhovorech nemluvil o radosti a štěstí z titulu, ale kritizoval špatnou úroveň jezdeckých standardů v sérii. Letos byl jedním z pár jezdců, kteří na sklonku sezóny dostali penalizaci za dvojí změnu stopy při bránění a teď aby ještě před spaním kontroloval, zda-li pod postelí nečeká naštvaný Wehrlein 🙂
Jak se říká, král je mrtev, ať žije král. Pomyslná dynastie stříbrného šípu ve Formuli E po dvou “panovnících” končí a jsem velmi zvědav, jak se v příštím roce podaří McLarenu navázat na dva doubly, kromě jezdců se totiž znovu podařilo vyhrát i mezi konstruktéry. Poznávat to začneme 14. ledna příštího roku, kdy se devátá sezóna elektrických monopostů má rozjíždět v Mexico City.