Finále sezony 1959: šampiónovi došlo palivo v poslední zatáčce, zrodil se nejmladší vítěz
Víte, že Bruce McLaren až do roku 2003 držel status nejmladšího vítěze Grand Prix? Dnes je to přesně 60 let od tohoto úspěchu a současně od zisku titulu Jacka Brabhama.
Sezona 1959 se skládala celkem z devíti velkých cen. Poslední na řadu přišla Grand Prix Spojených států Amerických na okruhu v Sebringu. Kořením však bylo především to, že o mistrovský titul si to měli rozdat rovnou tři jezdci: Jack Brabham, Stirling Moss a Tony Brooks.
Brabham, který měl na kontě 31 bodů a tím pádem měl nejlepší pozici pro zisk titulu, potřeboval závod dokončit druhý s tím, že Moss skončí za ním, nebo dojet závod třetí s nejrychlejším kolem, ale Moss musel skončit druhý a hůře.
Moss získal do posledního závodu celkem 25,5 bodu. Pokud by tehdy chtěl slavit titul, musel by skončit nejhůře druhý, ale Brabham nesměl dojet před ním a Brooks mohl skončit první, ale bez nejrychlejšího kola.
Brooks měl situaci nejtěžší, měl 23 bodů a na vedoucího jezdce šampionátu ztrácel osm bodů. Pokud by chtěl zvednout nad hlavu pohár, musel by skončit první s nejrychlejším kolem a Brabham nesměl skončit lépe než třetí. Ani ve srovnání s Mossem nepřicházelo pro Brookse nic jiného než vítězství, ovšem v tomto případě Moss mohl dojet na druhém místě.
Ovšem už před vypuknutím prvních tréninků se začaly objevovat různé kontroverze. Při večerní procházce narazil šéf týmu Cooper John Cooper a jeho jezdci Jack Brabham a Bruce McLaren na amerického závodníka Rodgera Warda. Ten řekl, že je překoná v do té doby neviděném lehkém a maličkém autě, které mělo být údajně rychlejší v zatáčkách než vozy z Evropy.
„Čeká na vás překvapení,“ řekl šéfovi Cooperu a jeho jezdcům Ward. „V každé zatáčce budu rychlejší.“ Tým Cooper se začal obávat, že na názoru sebejistého soupeře možná něco bude. „Vím, co dokáže monopost Midget, a vím, že dokáže zajet okruh v Sebringu rychleji než kterékoliv z těch vašich aut z Evropy. Možná budete rychlejší na rovinkách, ale pokud jde o zatáčky, nemáte žádnou šanci,“ vyhrožoval.
Cooper očekával, že takto odlišný vůz nemůže vyhovovat regulím a že Ward neprojde technickou přejímkou, ale opak se stal pravdou. V závodě to však byla jiná písnička. Ward po poslední příčce v kvalifikaci a ztrátě 43 sekund na prvního svým slovům nedostál. Ve dvacátém kole musel odstoupit pro poruchu spojky, přestože do té doby divákům předváděl v zatáčkách krásně řízené smyky.
Druhým kontroverzním momentem bylo zkrácení okruhu v kvalifikaci v podání Harryho Schella. Ten o zkratce na okruhu věděl a jeho počínání si nejprve nikdo nevšiml. K úžasu všech po projetím cílem se pilot posunul z průběžného jedenáctého místa do první řady. Po protestech byl však Schell posunut na třetí místo. Výsledky kvalifikace tak byly následovné: První startoval Stirling Moss, druhý Jack Brabham a třetí aspirant na titul Tony Brooks z Ferrari měl odjet ze čtvrté příčky.
Moss od startu držel vedení, ovšem problémy s převodovkou v pátém kole znamenaly nejenom konec nadějí na vítězství, ale také na zisk mistrovského titulu. Kvůli tomuto odstoupení se vedení ujal Brabham. Australan si budoval stabilní náskok jištěný z druhé pozice svým týmovým kolegou Brucem McLarenem.
Na začátku závodu měl kontakt Brooks s Wolfgangem von Tripsem. Brooks se následně rozhodl zastavit u mechaniků, po kterých chtěl prozkoumat poškození vozu. Na trať se vrátil s obrovskou ztrátou dvou minut, Brooks se však nevzdal a nakonec dokázal cíl protnou na dobrém třetím místě. Na titul to ale nestačilo…
Jenže i Brabhama postihly technické problémy a musel výrazně zpomalit. To dovolilo jeho týmovému kolegovi ho dostihnout. Ovšem to nejúchvatnější přišlo v poslední kole a před poslední zatáčkou. Brabham s malým náskokem před McLarenem a Mauricem Tritignantem, který předvedl bravurní stíhací jízdu, začal zpomalovat. McLaren se lekl a zpomalil také, Brabham mu však jen mávl ať pokračuje. Nikdo v tu chvíli netušil, že tým Cooper nespočítal správně palivo a nádrž Brabhamova vozu byl prázdná!
V tehdejších pravidlech bylo psáno, že jezdec musí závod dokončit bez asistence. Brabham proto vyskočil ze svého monopostu, a ačkoliv skončil až za Brooksem na čtvrté pozici, tak dokázal auto protlačit cílovou čarou. Nejspíš ani sám Brabham nečekal, že mistrovský závod pro něj dopadne takto.
Bruce McLaren se díky vypadnutí svého kolegy a novopečeného mistra ve věku 22 let a 104 dnů stal nejmladším vítězem Grand Prix. Tento primát si udržel až do roku 2003, kdy dokázal vyhrát Velkou cenu Maďarska Fernando Alonso.
Diskuse k článku