Další teorie proč je Ferrari v kvalifikacích neúspěšné

V hlavních rolích nepřekvapí pneumatiky. Gary Anderson ale předložil svůj názor, ve kterém objasňuje alchymii práce s nimi a naznačil, že Ferrari z jeho pohledu může pneumatiky přehřívat. Je to tak trochu jako černá magie a ani dva lidé se neshodnou na tom, jak z toho kusu černé gumy dostat to nejlepší. S další možnou teorií základů neúspěchů Ferrari…

Štítky: Ferrari Gary Anderson Pneumatiky Zveřejněno 7. 06 2016 — Josef Nekvinda

V hlavních rolích nepřekvapí pneumatiky. Gary Anderson ale předložil svůj názor, ve kterém objasňuje alchymii práce s nimi a naznačil, že Ferrari z jeho pohledu může pneumatiky přehřívat.

Je to tak trochu jako černá magie a ani dva lidé se neshodnou na tom, jak z toho kusu černé gumy dostat to nejlepší. S další možnou teorií základů neúspěchů Ferrari proto přichází odborník britského Autosportu Gary Anderson. Ten se v roce 1991 podílel na stavbě prvního auta týmu Jordan, při čemž zjistil dvě věci – nelze mít plně pod kontrolou motor a dále pneumatiky, tehdy dodávané firmou Goodyear.

Jedinou možnou cestou, jak vymáčknout z motoru maximum, bylo zajistit perfektní trakci. Samozřejmě v rámci možností a schopností týmu. V rámci pneumatik to naopak znamenalo dostat je do jejich provozního okna, které zajišťuje výstup maximálního potenciálu. Aby toho bylo dosaženo, využívaly se nezávislé vyhřívací dečky běhounu a bočnic. Následně se na trati zjistilo, jaké řešení vyhovuje nejvíce.

Výsledkem testování bylo, že běhoun, který byl ohřátý na osmdesát stupňů, nakonec generoval nižší úroveň přilnavosti, než pokud se bočnice dostaly na teplotu sto stupňů a běhoun na šedesát. Tento přístup byl zopakován i na pneumatikách ostatních výrobců jako Bridgestone nebo Michelin a týmy jej od sebe kopírovaly.

Většina ze současných stájí dělá to, že se snaží pneumatiky uvést do provozního stavu skrze teplotu vzduchu uvnitř. První věc, po čem tedy týmy sáhnou, jsou vyhřívací dečky. Problém je ale v tom, že spolu s tím tvrdne i směs, ze které je pneumatika vyrobena (a roste i tlak, který Ferrari nedokáže snížit). A i když pilot cítí lepší přilnavost v prvním kole, ve skutečnosti má méně přilnavosti jako celku, který by byla pneumatika schopna dodat, neboť předem ohřátá guma se stává zároveň tvrdší.

Problémy Ferrari v posledních částech kvalifikace by proto mohly být i důsledkem nadměrného přehřívání pneumatik, kdy se následně rapidně sníží jejich efektivní rozsah. Načasování, kdy budou pneumatiky použity, úzce souvisí i s naplánováním jejich předehřátí, a to je z jejich pohledu životně důležité. Budou-li ohřívány dlouho, přilnavost bude menší. Pokud budou v dečce příliš krátkou dobu, bude teplota nestabilní.

Pneumatiky jsou zkrátka jako pár nových kožených bot. Při prvním nasazení cítíte, že jsou trochu těsné, ale po čase se roztáhnou. Stačí, aby byly pneumatiky chvíli namáhány a nakonec povolí, a navíc nabídnou více konzistentní přilnavosti. Může být toto důvod, proč Ferrari se svým obutím má problémy trefit ideální provozní (teplotní) okno pneumatik Pirelli?

Čtěte dále: Vettel: Srovnání s rokem 2015 není fér. Naše ztráta je menší, máme ale smůlu

Zase to nevyšlo - může za neúspěchy Ferrari přehřívání pneumatik?

Zase to nevyšlo – může za neúspěchy Ferrari přehřívání pneumatik?

Diskuse k článku

Napsat komentář