Co ukazuje letošní sezona? F1 musí ke zlepšení podívané udělat několik kroků zpět
Závody na okruzích jako Imola nebo Nürburgring (ale také Mugello či Algarve), kam se F1 vlivem pandemie koronaviru vrátila, připomenuly fanouškům staré časy. A současně ukázaly, v čem byla F1 dříve jiná a co možná současné královně motorsportu trochu chybí.
Cílem tohoto zamyšlení není současnou F1 hanit. Ta má stále co nabídnout: moderní vozy jsou nejvýkonnější v historii, přítlak aut je neskutečný, k jejich ovládání je nutné, aby pilot dokázal provádět několik úkonů současně. Je to prostředí nebo spíše okolí, v jakém se závody konají, co formuli 1 trochu sráží na kolena.
Moderní okruhy s vyasfaltovanými únikovými zónami nabízí prostor pro jezdeckou chybu. Pokud ji pilot udělá, je trestem maximálně časová ztráta. Tím mizí element nepředvídatelnosti, který fanoušci potřebují a který je zvedá ze sedaček. Však se podívejte na jinak poklidný závod v Imole, který v závěru okořenily dvě události: nehody Maxe Verstappena a George Russella. Na dráhu vyjel safety car a vše bylo najednou jinak!
Zobrazit příspěvek na Instagramu
Nizozemec prý dostal defekt po přejetí kačírku, který zřejmě na trať po jezdecké chybě navezl Valtteri Bottas. Russell se roztočil za safety carem, trefil blízkou zeď a naděje na první body se rozplynula. Ani jedna z těchto situací by se na moderních závodištích s absencí kačírku spíše nestala; Verstappen by nedostal defekt (a možná by ani nepředjel Bottase, který byl předtím dlouhý na brzdách v předposlední zatáčce) a Russell by se po smyku vrátil do závodu.
Jasně, u Verstappena je to smůla jako hrom, ale takové jsou závody. Vzpomeňte na éru zkraje milénia, kdy o nedělích vybuchovaly motory jako na běžícím pásu a člověk většinou nedokázal odhadnout pořadí jako dnes. Je to prvek podobný třeba tomu, když se ve fotbale nebo v hokeji odrazí míč či puk do branky od rozhodčího.
Tak tohle se nepovedlo! Během prvního závodu Roborace jeden vůz havaroval
Abych se vrátil k výše zmíněnému, trestat jezdce za chyby je podle mého správné. Ne na úkor jejich zdraví tak, že by se kolem dráhy postavily betonové zdi, ale není možné, aby jim vyjetí z okruhu prošlo bez následků. Chápu argumentaci bezpečností; nikdo nechce vidět, jak se někdo (pilot, maršál, mechanik…) zraní.
Zobrazit příspěvek na Instagramu
Ale proč kolem trati nevytvořit dejme tomu pětimetrové pásy s kačírkem/trávou a poté udělat klidně dvacetimetrový pás asfaltu? V případě chyby by se jezdec zahrabal do kačírku, v případě technického selhání ve vyšší rychlosti by díky asfaltu nemuselo dojít ke kontaktu se zdí. Poslední výhodou pak je, že by nemuselo být hlídáno dodržování traťových limitů, které je mnohdy pro smích a plete hlavu samotným závodníkům. Kačírek by jezdce za vyjetí potrestal sám o sobě.
Aby návrat vozů F1 na starší a povětšinou užší okruhy s poctivými únikovými zónami stál skutečně za to, potřebovaly by monoposty rapidně zkrátit a zeštíhlit, aby se s nimi dalo snadněji předjíždět. Stejně tak nebyl od věci tolik skloňovaný návrat tankování – statisticky se v éře tankování předjíždělo méně, ale jednalo by se o další dramatický prvek. A upřímně, není lepších pět poctivých předjížděcích manévrů za závod než dvacet objetí s DRS?
Formule 1 čeká v roce 2022 zásadní změna pravidel. Byl bych moc rád, kdyby se spolu s nimi změnila i filozofie uvažování jejího vedení. Koneckonců, po štěrkových nebo kačírkových výběhových zónách volají mnozí mladší piloti. A proč ne? Podívejte se, jak si celé pole užívalo návrat na okruhy jako Imola nebo premiéru v Mugellu. Kdo by nebral větší drama (bez ohrožení zdraví) jezdců? Evidentně by ke zlepšení stačilo udělat několik kroků zpět do minulosti, které by v konečném efektu mohly co do zábavy znamenat velký skok vpřed.
Porovnání velikost vozů napříč roky.
