Čeká formuli 1 doba temna?

7 Štítky: Pravidla Zveřejněno 27. 03 2017 — Lukáš Štěrovský

Grand Prix Austrálie vyhlíželi všichni fanoušci s velkým očekáváním. Vyjma toho, že se jednalo o první závod nové sezony, šlo současně o úvodní Grand Prix nové éry formule 1. Nová pravidla generující vyšší mechanický i aerodynamický přítlak měla z vozů opět udělat rychlé bestie náročné na řízení a z pilotů drsné gladiátory.

A to se povedlo – tedy jen částečně. I když jezdci nikterak moc nechybovali (až na Strolla, Ricciarda či Ericssona), nová auta překonala rekord okruhu Albert Park už ve třetím tréninku, přestože v kvalifikaci oproti loňsku zrychlily „pouze“ o dvě vteřiny oproti původně avizovaným čtyřem až pěti (za to ale může do značné míry konfigurace okruhu, který nenabízí dost rychlých zatáček, kde by vozy vyšší přítlak uplatnily). Problémem je, že utrpělo samotné závodění.

V závodě se totiž podle oficiálních manévrů odehrály pouze dva předjížděcí manévry. To je vůbec nejmenší počet v celé historii Grand Prix F1 na tamním okruhu. Dosud tuto nelichotivou statistiku „vedl“ ročník 1997 se třemi manévry.

Jistě, opět se můžeme odvolávat na charakteristiku australské dráhy, která je vhodná ke všemu, jen ne k předjíždění. Stačí si vzpomenout na nedávný ročník 2014, kdy první závod sezony také nabídl v podstatě jen procesní kroužení, avšak zbytek roku na tom zdaleka tak špatně nebyl.

V tomto ohledu nejsem pesimista, ale určité obavy o zbytek sezony 2017, co do krásy závodění, mám. Nové vozy sice generují vyšší přítlak, ale také větší turbulence, které znemožňují jízdu za jiným monopostem v těsném závěsu a tím pádem i předjíždění. Zmínek o nemožnosti předjet slabší vůz nalezneme v pozávodních ohlasech hned několik (například Ocon s force indií uvízl na dlouhou dobu za Alonsovým mclarenem se slabou Hondou).

Podle jezdců je klíčová hodnota dvou vteřin. Při menším rozestupu mezi vozy je už auto vzadu znatelně ovlivněno turbulencemi. K těm přispívají širší pneumatiky Pirelli, které se navíc letos vyznačují podstatně menší degradací. To je – stejně jako vyšší přítlak – dobrá zpráva pro piloty, kteří mohou více ‚tlačit na pilu‘, jenže na tom bude opět bito oko divákovo.

Pokud pominu strategii pouhé jedné zastávky v boxech, pak se letos zřejmě nedočkáme ani toho, aby závodník s novější sadou pneumatik předjel jezdce na výrazně opotřebované sadě. Výkonnostní propad u nových pneumatik jako by neexistoval – například Kvjat odjel na nejměkčí sadě bez potíží 34 kol z celkových 57. A to mělo Pirelli v plánu, aby se u této sady čas na kolo po devíti kolech zhoršil o dvě sekundy…

Nebýt jednoho dramatického výjezdu z boxů a triumfu Ferrari, byl by to průšvih. Auta jsou skvělá, ale fungují jako odpuzující se magnety #F1

— Tomáš Richtr (@TomRichtrF1) March 26, 2017

Jediným „štěstím“ pro formuli 1, které zastínilo jinak nezáživný závod, bylo vítězství ikonického Ferrari, jež přišlo po roce a půl a mezi tifosi vzbudilo velký poprask. Otázkou je, na kolik za něj Scuderia vděčí Hamiltonově brzké zastávce a jeho zaseknutí za Maxem Verstappenem. Nechci ale snižovat výkon Ferrari. Vettel svojí výhrou oživil závod, který by, pokud by Scuderia neuspěla, byl zkrátka hodný leda tak zapomnění.

Uznávám, že na soudy je ještě brzo, ale před druhým závodem bych minimálně krotil přehnaná očekávání. Ross Brawn, jeden z nových šéfů F1, ještě před začátkem víkendu prohlásil, že pokud letos diváci budou svědky nudných velkých cen, najde řešení tohoto nešvaru. Být na jeho místě, raději bych už začal pracovat na konkrétním řešení…