Budoucnost současné F1 lze vyčíst jen z křišťálové koule
Doleva nebo doprava? Současná, emotivně intenzivní debata nad současným směrováním F1 vyvolává vášně. Jenomže... kam vlastně ta F1 směruje?
Je to trochu nesmyslný boj dvou táborů: těch ‘hysteriků’ nespokojených s moderní F1 obecně (zvukem především) na straně jedné, a ‘průkopníků’ moderních technologií na straně druhé. Vyhrát ale nemůže ani jedna skupina.
Možná budu trochu úmorný s termínem ‘konzumní zábavy’. Ale myslím si, že právě tento fenomén diktuje obsah televizí, webů a rádií posledních let. Nároky na to, aby obyčejného člověka něco ‘zaujalo’, v posledních letech rapidně stoupají. Stačí se podívat na filmový průmysl. Nebo na vnímání tématu ‘sex’ v celospolečenských diskuzích. Vizualizaci násilí. Daleko více samozřejmé zprávy o násilnostech lidí nebo dokonce jejich smrti. Masochistické užívání si při sledování byť těch nejhustějších trapasů našich spoluobčanů. Styl je dnes považován za starou módu. Podržet ženě dveře je dnes začátkem námluv…
F1 na tyto trendy doplácí. Lidé nechtějí (neumí) vnímat ‘detektivní’ dramatičnost dílčích příběhů během velké ceny. Chtějí takříkajíc krev. Adrenalin. Jsou na něm závislí. Chtějí ho čím dál více. Šest deseti sekundy v cíli 305 kilometrů dlouhého závodu je ‘nudou’. Nebude to prostě ono, dokud si Hamilton s Rosbergem nedají ‘do držky’!
Je to ale opravdu něco, co lidé chtějí? Nebo je to něco, co jim je podsouváno? Chtějí lidé, aby na ně z televize proudily čím dál větší dávky slizu, patosu, kýče, humusu? Nebo si jen zvykají na objemy jim podsouvané? A stanou se na nich závislými? A pak chtějí víc? A víc?
A to dělí společnost: agresivita se stává běžným projevem chování. Koukáme na Televizní noviny, abychom na ně mohli permanentně nadávat. Přes 2 miliony lidí. Brečíme u reportáže, ve které pomůže jeden druhému – samotné nás to ale v reálném životě nenapadne. Léta koukáme na F1, abychom ji neustále kritizovali. Vyhledáváme lidi, abychom jim řekli, jak nás serou, nebo jim rovnou dali do huby, místo toho, abychom se jim vyhýbali…
Když si čtu komentáře o moderní formuli 1 od začátku sezony, musím dojít k závěru, že je s ní špatně snad úplně všechno.
Není. Jen se ubírá směrem podle těch, kteří mají vliv na to ten směr určovat. Je to ale to, co lidé chtějí? A kdo jsou vlastně ti lidé?
Diváci zjevně chtějí velkoobjemové, vysokootáčkové, hlasité motory. Ale účastníci soutěže, automobilky, chtějí nové technologie. Ty jsou z povahy věci tiché. Se dvěma ženami najednou žít nelze, byť i takoví experti se najdou. Navíc ani mezi diváky není stoprocentně jasno. Jedni byli z velkých cen v Bahrajnu a Španělsku nadšeni. Další znuděni. Kde je problém?
Problém je v tom, že dnes neexistuje recept na úspěch F1 v moderní době. Je asi objektivní říci, že koncept dvouhodinového kroužení s tématy komorní detektivky (pro některé bohatě postačující) není pro nedělní odpoledne snesitelnou součástí televizního programu. V moderním světě adrenalinové zábavy se technicky průkopnická F1 jakoby stávala okrajovým programem. Vědecko-populární aktivitou vhodnou na ČT2, nikoli mainstreamovým programem komerční televize. Ještě chvíli, a bude mít nárok na dotace Evropské unie…
Chceme staré formule? A z jakého období vlastně? 80. léta? Nebo formule z doby Schumacher – Häkkinen? Nebo doutníky z 50. let? Nebo by stačily ty loňské? I na ně jsme nadávali. A na ty předchozí také. Formule 1 neumí být průkopníkem moderních automotive technologií a nostalgickými návraty do historie současně. To prostě nejde sloučit.
K jakému směru se ale přiklonit? O tu ‘starou’ větev nemají automobilky zájem. Už to nebude F1. Ale historické formule. Jely se minulý víkend v Monaku. Tribuny narvané nebyly. Přenosy v televizi chyběly. Zprávy v médiích jakbysmet. Že by nás starší formule až tak nebraly, a jde jenom o gesto? Hysterii, která časem poleví, stejně jako polevila při přechodu z V12 na V10, a pak na V8?
Nebo se přiklonit k té větvi moderní. Která je spíše technologická, méně adrenalinová. Ale úžasná právě ve svém obsahu? A nakonec i v samotném závodění? Závod o uplynulém víkendu nebyl nudný. Historicky patřil k těm dramatičtějším. To dnešní divák má dnes odlišné představy o tom, co je to bavit se před televizí.
Jak dřív bylo společenským faux pas odhalený ženský kotník, dnes jsou všudypřítomná odhalená ženská ňadra samozřejmostí. Ale adrenalin s tehdejším překonáváním zábran dnes nikoho neomráčí. Zjevně. F1 se chce přizpůsobit tomu modernímu trendu, a strašlivě moc se jít to nedaří. Protože neví jak na to. Protože na to možná ani neexistuje recept, na to křížení ‘F1 – Ano! Šéfe! – Vyvolení – Hlas – Peříčko’.
Ty hádky v úvodu zmíněných táborů jsou pouze produktem přerodu. Ale přerodu v něco, co já si rozhodně netroufám odhadnout, čím bude. Upadne atraktivita F1, protože tyhle super technologie (bez nadsázky), které umí zajistit stejně adrenalinové Grand Prix závodění jako dřív, neosloví masy lidí? A my se třeba vrátíme k nějaké historické podobě závodů F1? A jak daleko? 100 let zpátky? Ostatně: osmadvacetilitrový Fiat S76 (snímek dole) pojede na letošním Goodwood festivalu rychlosti. Takové auto problém se zvukem mít stoprocentně nebude!
Nebo je správně udržet trend průkopnických technologií, protože o tom F1 vždy byla a bude? Zvuk – nezvuk?
Nebo se stane úplně něco jiného?
Sem s křišťálovou koulí!
Diskuse k článku