20 nejrychlejších pilotů F1

Štítky: Historie Zveřejněno 20. 08 2020 — Tomáš Richtr

V prvé řadě je nutné říci, že analytika je zaměřena pouze na kvalifikační rychlost. Tedy výkon v jediném rychlém kole. Vůbec nebere v potaz výkony ve velkých cenách, takže žebříček 20 nejrychlejších pilotů je jakási pomyslná historická super-kvalifikace. Ale jak tvůrci de facto přiznávají, nic nevypovídá o tom, kdo je nejlepším závodníkem velkých cen F1.

Srovnávací model využívá data ze všech kvalifikací od roku 1983. Algoritmus srovnává týmové kolegy, aby byl eliminován rozdíl v potenciálu auta. A snaží se takové srovnání protáhnout na další týmové kolegy týmových kolegů tam, kde to jde, využitím takzvaných tranzitních relací. Právě proto se mohou projevit i jezdci, kteří neměli vždy štěstí na silná auta daného období.

20 nejrychlejších pilotů F1 v kvalifikačním režimu

P.	Pilot	Časový rozdíl
1	Ayrton Senna	0.000s
2	Michael Schumacher	0.114s
3	Lewis Hamilton	0.275s
4	Max Verstappen	0.280s
5	Fernando Alonso	0.309s
6	Nico Rosberg	0.374s
7	Charles Leclerc	0.376s
8	Heikki Kovalainen	0.378s
9	Jarno Trulli	0.409s
10	Sebastian Vettel	0.435s
11	Rubens Barrichello	0.445s
12	Nico Hulkenberg	0.456s
13	Valtteri Bottas	0.457s
14	Carlos Sainz	0.457s
15	Lando Norris	0.459s
16	Daniel Ricciardo	0.461s
17	Jenson Button	0.462s
18	Robert Kubica	0.463s
19	Giancarlo Fisichella	0.469s
20	Alain Prost	0.514s

“Vzali jsme dva týmové kolegy. Ve stejnou chvíli, za stejných podmínek, stejné situaci, stejných příležitostí. A postupně budujeme časových rozdíl mezi nimi,” vysvětluje Ross Brawn. “A pak jde pilot k jinému týmu. Takže pilot A je rychlejší než pilot B. V jiném týmu je pilot B rychlejší než pilot C. Pak dokážeme říci, že pilot A je rychlejší než pilot C. Pilot A porazil pilota B ve stejném týmu, pilot B porazil pilota C v jiném stejném týmu. Je logické říci, že pilot A je rychlejší než pilot C.

Když budete mít dostatek datových informací a nad nimi dostatek analýz, začnete dostávat obrázek toho, kdo je rychlý a kdo méně. A o kolik.

Model dále skrze analytiku pracuje s pojmem “virtuální týmoví kolegové”. Jde o snahu určit, u libovolně zvolené dvojice jezdců (například Christophe Boullion a Rio Haryanto), který z dvojice je potenciálně rychlejší.

Robert Smedley vysvětluje: “S určitou úrovní přesnosti pak dokážeme určit, jak by si pilot C vedl například s pilotem D nebo pilotem E. Pak ale dokážeme pilota D a pilota E propojit zpátky s pilotem A skrze model virtuálních dvojic. Vzniká nám tak obří síť vztahů a využitím virtuálních vztahů dokážeme dosáhnout určité úrovně ‘přesvědčení’. A díky tomu u každého virtuálního vztahu odhadnout míru přesnosti. Není to tedy jen o přímém srovnání dvou týmových kolegů v jedné sezoně. Bereme v úvahu určitou úroveň přesnosti, s využitím rozsáhlé sítě vztahů pilotů, i když se vlastně v jednom týmu nikdy nepotkali.”

Právě proto se v žebříčku TOP20 objevili Heikki Kovalainen a Jarno Trulli. Piloti velmi rychlí v jednom kole, ale na délku velké ceny byli průměrní. Ross Brown právě tenhle překvapivý objev konzultoval s inženýry a manažery, kteří s Trullim a Kovalainenem pracovali.

“Byl jsem překvapen jejich odezvou. Steve Nielsen, který s Trullim pracoval v Renaultu, mi řekl, že Trulli byl neuvěřitelně rychlý pilot, ale nedokázal poskládat dohromady více než pět kol,” vypráví Ross Brawn. Podle Nielsena se proto Trulli nestal mistrem světa. A podobné je to podle Brawna s Kovalainenem.

Logika algoritmu také dokáže vysvětlit velký rozdíl mezi Ayrtonem Sennou a Alainem Prostem. Oba měli výrazně odlišný přístup k velkým cenám.

“Bylo to v době, kdy byl kladen daleko větší důraz na to, zda máte auto připravené spíše pro kvalifikaci, nebo spíše pro závod,” řekl Brawn. “Niki Lauda byl známý tím, že si připravoval auto pro závod, a nějak moc se netrápil tím, jak se kvalifikoval.”

Robert Smedley vysvětluje, proč je tedy nováček Lando Norris v žebříčku, ale famózní kvalifikant Juan Pablo Montoya nikoli?

“Úloha – kdo je nejrychlejším pilotem na jedno kolo – je vlastně subjektivní. Ale snažíme se ji zodpovědět velmi objektivním způsobem. Dostáváme tak objektivní výsledky. Bylo by špatné podlehnout osobním dojmům a pocitům. Každý totiž bude mít jiný dojem,” řekl Smedley. “Na názory nemůžeme reflektovat. Co můžeme udělat, je vysvětlit metodologii a algoritmy, prezentovat výsledky, a nechat prostor diskuzi.”

Nakonec, jedná se o metodologii, kterou používají samotné týmy při výběrů jezdců. Ty se snaží analyzovat i závodní výkony během velkých cen. Také proto se Nico Hülkenberg objevil na seznamu těch, o které měl Mercedes zájem, než se dohodl s Michaelem Schumacherem a pak s Lewisem Hamiltonem.

Autoři seznamu by rádi s analýzou šli dál než do roku 1983. Problémem je, že výsledky z takového období existují jen v písemné podobě. A zatím není kapacita na to je digitalizovat.

A v neposlední řadě: autoři nemají seznam za definitivní. Jak vysvětluje Smedley:

“Je to nová technologie výpočtu. Nová technologie je začátkem debaty, nikoli jejím koncem. A o tom to celé je.”

A to nejdůležitější?

“Najednou získáváte cit pro to, jak velký rozdíl je mezi těmi opravdu dobrými piloty a mezi těmi jen dobrými,” řekl Brawn. “Ti opravu dobří jezdci dokážou z auta získat o několik desetin sekundy více. O tři nebo čtyři desetiny sekundy více. A to je na formuli 1 fascinující. Protože auto je v F1 dominantní. My ale nechceme, aby bylo příliš dominantní. Nová pravidla chystaná na rok 2022 by měla přinést jinou úroveň závodění. Rozdíl v pilotech je totiž dnes podstatně menší než rozdíl v autech.

Tahle analýza dvaceti nejrychlejších pilotů za posledních 30 až 40 let je tou nejlepší metodikou, která dnes existuje. Je tím nejlepším, co pro srovnání dnes máme. Co bychom bez ní jinak dělali? Olízli bychom prst a vystavili je do větru. Každý má svůj názor. A víme, jak je to s názory.”

Nakonec poslední otázka: pomohla analýza konečně uklidnit vášně v diskuzích o tom, kdo je nejrychlejší? Ba naopak! Robert Smedley přiznal, že jej kontaktovalo přibližně deset aktivních pilotů F1 a deset ve výslužbě.

“Oblíbený teď momentálně moc nejsem!” přiznal Smedley.