Názor: Sobotní kvalifikační závod pohřbí širokou škálu emocí
Nápad krátkých závodů, které mají experimentálně nahradit ve třech velkých cenách letošní sezony dnes již tradiční kvalifikace, nejspíš nejprve nadchne, ale způsobí rozčarování. Komentátor přenosů formule 1 na programech Sport1 a Sport2 Tomáš Richtr nabízí vysvětlení.
AKTUALIZACE 5.3.2021: Během semináře F1 s televizními společnostmi bylo upřesněno, že o víkendech, kdy se v sobotu pojede “krátký závod”, by tradiční kvalifikace nebyla zrušena, ale odjela by se v pátek. Zrušen by byl třetí trénink.
Vypadá to, že se fakt dočkáme výjimečného experimentu. Ve třech plánovaných velkých cenách letošního roku tradiční sobotní kvalifikaci vystřídá kratší závod, takzvaná “super kvalifikace”. Pojedou se tradiční tréninky, pak se v sobotu absolvuje menší závod (třeba do 100 kilometrů), přičemž na jeho start se piloti postaví nejspíš podle průběžného pořadí šampionátu. Původní nápad, že by takové pořadí mělo být obrácene, tedy že lídr šampionátu bude startovat poslední a naopak ten, kdo je poslední bude mít pole position, už několikrát selhal a je považován za mrtvý.
Takže výsledek tohoto sobotního závodu, do kterého například lídr šampionátu Lewis Hamilton bude startovat první a závodník Williamsu George Russsell naopak poslední, určí pořadí na startu nedělni velké ceny, GRAND PRIX.
Myšlenka je to samozřejmě neotřelá a poutavá. Závodilo by se už v sobotu! A co když nějaký favorit dostane třeba smyk, tak do nedělní velké ceny bude startovat hlouběji v pořadí. Bude to vzrůšo!
Obávám se ale, že architektům nápadu nedochází jedna strašně důležitá věc: zbourají tím jednu úchvatnou disciplinu v rámci víkendu, tedy kvalifikaci samotnou.
Kvalifikace a závod v rámci velké ceny jsou dva zcela odlišné žánry. Nejen co do formátu, ale – a to je hlavní – co do dramaturgie. Současná kvalifikace má tři dějství Q1, Q2 a Q3. Na konci Q1 vypadne pět pilotů, na konci Q2 dalších pět a posledních deset se v Q3 poperou o pole position a další důležité pozice na startu. Formát, který už 16 let funguje. Jasně, že umí překvapit přímočaostí průběhu, a tedy absencí emoce, ale to jsou spíše výjimky.
Ve fázi Q1 často skončí outsideři, kteří jsou stejně tak předvídatelní, jako vítězové samotných závodů. Ale často nastane nějaké překvapení. A když se dobrému pilotovi v horším autě povede dostat se ze spárů Q1, jsou to úžasné emoce pro tým a skvělé příběhy pro diváka. Prostě Q1 je sympatický souboj outsiderů o přežití a o to udělat dojem. To krátký závod na 100 kilometrů nenabídne.
Co prostřední část? Takzvaný střed pole. Výkonnostně nejvíce vyrovnaná skupina závodních aut. Q2. Tam už začíná bušit srdce z napětí, kdo překvapí, nebo kdo selže. Kterých pět pilotů se nedostane mezi deset nejrychlejších borců. Kolikrát v sezoně se pilot ze středu pole dostane do Q3, tím je respektovanější. A rozhodují tisíciny sekundy. Dlouhodobě jedna z nejvíce atraktivních partií víkendu velké ceny. A když se samotný nedělní závod třeba nevyvede, pak někdy vůbec tou nejzajímavější!
VIDEO: Komentátorský test neúspěšného kvalifikačního experimentu z roku 2016
V krátkém sobotním sprintu na 100 km žádná Q2 a moce s ní spojené nebudou.
Q3. Kvalifikační finále. KULMINACE napětí, očekávání, stresu, nervů a emoce! Že ze sedmnácti loňských velkých cen patnáctkrát kvalifikaci vyhrál pilot Mercedesu? A tudíž že je to tak strašně moc předvídatelné, že je to až nudné? Je to určitě férová poznámka, ale pouze pro toho, kdo se podívá na výslednou statistiku nebo si vyslechne zprávy o konečném výsledku. Ale pro nás, fanoušky, kteří jsme u toho živě, hoříme nedočkavostí, jestli se najde někdo, kdo ten Mercedes porazí. Nebo jestli to bude Hamilton či Bottas? McLaren vyhrál všechny kvalifikace s výjimkou jediné, a nevybavuji si, že by si někdo stěžoval na sezony 1988 nebo 1989. Tenkrát jako dnes je to souboj o tisíciny, v atmosféře napětí, komu a zda se dnes povede skolit giganta?
Do posledních sekund! Do posledních metrů! Do posledního záchvěvu nezdolného plamínku naděje!!
A pak ta emoční tsunami! Ať už jedním, nebo druhým směrem. Ať už je to euforie, nebo zklamání. Všechno v rozmezí jedné sekundy.
Tak tohle všechno, zcela zákonitě, sobotní ‘super-kvalifikační’ závod pohřbí.
Stalo se před pěti lety:
Názor: Proč nový formát kvalifikace nemůže naplnit očekávání?
