Analýza: Jaký dopad bude mít zavedení limitu kmitání auta na rozložení sil?

Mezinárodní automobilová federace se rozhodla zaintervenovat a už od Velké ceny Kanady bude chtít zavést limit úrovně vertikálního kmitání formulí. Proč tak činí a na koho to bude mít negativní dopad, to je teď předmětem polemik a diskuzí.

Štítky: FIA Technika Zveřejněno 17. 06 2022 — Tomáš Richtr

Aby nová specifikace formulí zavedená letošní rok jezdila co nejrychleji, musí být vůz posazen co nejblíž k zemi. To má za následek narážení podlahy vozu do hrbolů vlnité dráhy, jako například minulý víkend v Baku (bouncing, bottoming). Druhým fenoménem je takzvané poskakování. To když dochází k rychlé deaktivaci a aktivaci aerodynamického fungování tunelů v podlaze auta, a to ve vysoké frekvenci.

V obou případech to má velmi nepříjemný dopad na pilota, který velmi intenzivními rázy během kmitání fyzicky trpí. V daném případě to není o fyzické zdatnosti pilota, ale o biomechanických limitech lidského těla. Týmy mohou svým pilotům ulevit, když změní nastavení auta, zejména když jej zvednou trochu více od země. To má ale za následek jeho zpomalení. Auto v důsledku jiné dynamické charakteristiky a většího odporu vzduchu dosáhne menšího času na kolo.

Část rychlosti auta tak jde na úkor komfortu pilota. A ohrožuje jej na zdraví, nyní rozhodla FIA. Problémem je, že týmy upřednosťňují výkon i za cenu ‘týrání’ pilotů a FIA je přesvědčena, že to nebude nikdy jinak. Jinými slovy je bude muset donutit nastavení auta změnit, když toho nejsou schopny vlastním rozhodnutím.

FIA umí díky senzorům a datům na autě měřit míru vertikálního kmitání (oscilace) vozu. Od soboty Velké ceny Kanady pak chce na úroveň kmitání nastavit limit. Není jasné, co se stane, když vůz limit překročí, zda dojde k nějakým trestům či penalizacím. Přísně vzato jde totiž o porušení technického nařízení. Přinejmenším ale bude muset být nastavení auta upraveno.

Zavedení limitu úrovně vertikálního kmitání si může FIA dovolit, neboť se tím odvolává na princip bezpečnosti a zdraví. Žádným způsobem se navíc nemění technická pravidla šampionátu. Přesto to ale může – a nejspíš bude – mít výrazný dopad na rozložení sil mezi týmy. Opatření paradoxně nepomůže Mercedesu, jakkoli by se mohlo zdát, že jde o reakci na stížnosti pilotů týmu, jehož vozy kmitáním a boucháním o povrch závodní dráhy nejvíce trpí. Mercedes totiž bude muset udělat to, co sám nechce: auto zvednout více od země, čímž ale dosáhne na horší časy na kolo.

Red Bull, který ve Velké ceně Španělska převzal vedení v Poháru konstruktérů a v posledních pěti závodech bral vždy více bodů než Ferrari, výrazné problémy s kmitáním vozů nemá. Dost možná nebude muset nic měnit. Přesto se změna nelíbí lídrovi šampionátu Maxi Verstappenovi, protože ji má za změnu pravidel během hry. Verstappen upozorňuje na to, že existující příklady jsou důkazem, že auto dokáže být stabilní. Ale jak bylo řečeno výše, týmům se do takového řešení nechce, protože by to jejich auto zpomalilo.

Ferrari je ve vztahu ke změně ve velmi nepříjemné situaci: auto má rychlé, a to navzdory velké úrovni kmitání. Otázkou je, jak se nutnost dodržet nový limit projeví na jeho rychlosti.

Ve vztahu k Mercedesu se někdy proklamuje, že zbaví-li se fenoménu kmitání, bude rychlým autem. Jenomže kmitání a bouchání je vlastností současné aerodynamické filozofie a eliminovat je znamená auto přirozeně zpomalit. I zde tedy zůstává otázkou, jak moc nejnovější změna urychlí potenciální přechod na jinou konstrukční filozofii formule Mercedesu.

Pokud je ale současné rozložení sil na špičce startovního pole v pořadí Red Bull – Ferrari – Mercedes, existuje riziko, že takové pořadí zůstane zachováno, ale jen se prohloubí rozestupy mezi týmy.