40 let Fernanda Alonsa

Dvojnásobný šampion formule 1 dnes slaví kulatiny. Přestože získal dva tituly a na konci roku 2018 měl F1 dost, je tu stále s námi a užívá si závodění.

Štítky: Alpine Fernando Alonso Zveřejněno 29. 07 2021 — Jiří Košta

Celým jménem Fernando Alonso Díaz, se narodil 29. července 1981 ve španělském Oviedu. Svůj původ dává jasně najevo, protože vozí domácí trikoloru na přilbách už od svého vstupu do formule 1 v roce 2001.

Tehdy Alonso závodil pro Minardi, kde už jasně ukazoval svůj potenciál, přestože neměla stáj absolutně konkurenceschopný vůz. Pod vedením jeho manažera Flavia Briatoreho si dal rok pauzu, ale nadále působil v roli testovacího jezdce u stáje Renault, kde se pak dostal opět na samotný rošt v sezoně 2003.

První vítězství na sebe nenechalo dlouho čekat, protože v Maďarsku se po startu z pole position nenechal nikým předjet. Dokonce tehdy předjel o kolo úřadujícího šampiona Michaela Schumachera, čímž jakoby ukázal, co bude následovat.

Renault a Fernando Alonso, to byla kombinace, která diktovala rychlost ve formuli 1 v letech 2005 a 2006, protože se tato parta stala dvakrát po sobě mistry. Překvapivé proto bylo, že šel Díaz do McLarenu, který čekal na titul od sezony 1999.

Po kontroverzích s únikem dat od Ferrari směrem k McLarenu a rivalitou mezi Alonsem a Hamiltonem, přišel Španěl o titul až v posledním závodě.

Následoval jeho první návrat k Renaultu, kde získal v Singapuru a Japonsku dvě vítězství, přestože stáj z Enstone výkonnostně rozhodně v roce 2008 nestačila na špičku. Po změně technických pravidel a trápení u týmu, přešel Alonso pro sezonu 2010 k Ferrari.

Hned v debutovém závodě dokázal vyhrát, čímž se jasně přihlásil opět o slovo. Sezona byla dramatická, ale ani pět výher Alonsovi na titul nestačilo, opět ho přeskočil někdo jiný, tentokrát Sebastian Vettel.

Ferrari se trápilo, a Španěl o dva roky později opět přišel o titul během posledního závodu v Brazílii, znovu na úkor Vettela. Přestože ještě bojoval, začal ztrácet energii. S příchodem nového šéfa Ferrari se musel Alonso poroučet, a zdálo se, že si bude muset dát vynucenou pauzu.

Nakonec vzal za vděk McLarenem, který přecházel z motorů Mercedes na Hondu. Pakliže byl jeho poslední rok u Ferrari špatným, tak se sezona 2015 dala nazvat jedině tragickou. Pohonná jednotka Hondy nefunguje, je pomalá a poruchová. Alonso končí sezonu sedmnáctý, přičemž má jedenáct bodů.

Léta plynula a McLaren nenacházel potřebné tempo. Díaz si proto odskočil do Ameriky, kde startoval místo GP Monaka 2017 v Indy500. Přestože vedl a bojoval o nejlepší pozice, opět ho zklamala pohonná jednotka Hondy, která vypověděla službu.

Závodník ještě vydržel u McLarenu jeden rok s příslibem lepších zítřků, jelikož tým změnil dodavatele motorů na Renault. Ani to ale nezabralo, proto Alonso oficiálně ukončil kariéru ve formuli 1 v roce 2018.

Závodit ale nepřestal, jelikož ještě stihl další dvě účasti na Indy500 v letech 2019 a 2020. Bohužel pro něj žádných větších úspěchů nedosáhl, protože neměl konkurenceschopné náčiní. Chuť si alespoň zpravil ve vytrvalostních závodech, kde dokázal dvakrát s Toyotou vyhrát 24h Le Mans. Poté se ještě stal s týmovými kolegy šampionem WEC.

Jelikož se Alonso nebojí výzev, tak si v loňském roce vyzkoušel i závod Rally Dakar, taktéž s Toyotou. Přestože to bylo úplně něco jiného, tak dokázal pilot vyhrát i jednu etapu.

Chuť po formuli 1 byla ale stále vyšší, a když Daniel Ricciardo oznámil svůj přesun k McLarenu, otevřela se Alonsovi šance pro návrat. Na místo, které dobře znal – Enstone. Renault s ním podepsal smlouvu a po dvouleté přestávce opět závodí v „Královně motorsportu“, oddaný a při chuti stejně tak, jako když vstoupil před dvaceti lety poprvé na rošt Velkých cen.

Elektrický Hummer bude mít váhu čtyř Mazd MX-5