300 a více závodů aneb ty nejdelší kariéry v F1
V historii formule 1 je pouze hrstka pilotů, která se přehoupla přes magickou hranici 300 závodů.
Dlouhé kariéry jsou ve formuli 1 vzácné. O to působivější jsou ti jezdci, kteří po mnoho let stabilně seděli v kokpitu a absolvovali stovky grand prix.
Každý další start nepředstavuje jen sportovní výdrž, ale také schopnost přizpůsobit se měnícím se pravidlům, vozům a týmům – a zároveň si v průběhu let udržet rychlost.
Nutno podotknout, že od premiérové sezony 1950 se počet závodů ztrojnásobil. Zatímco tehdy se kalendář skládal pouze ze sedmi závodů, ten letošní jich má 24, proto mají současní piloti větší šance, že na konci kariéry budou mít mnoho startů.
V aktuálním startovním poli jsou hned dva takoví neoblomní “držáci” – Fernando Alonso a Lewis Hamilton. Oba mistři působí ve formuli 1 už více než 15 let, přičemž vyhráli s různými týmy a jejich dny v šampionátu se očividně ještě neblíží ke svému konci.
Michael Schumacher – 306 startů
Když německý závodník v roce 1991 debutoval v barvách Jordanu, okamžitě se o něm mluvilo jako o talentu tisíciletí, což později i potvrdil. Už ve druhém závodě usednul za volant Benettonu, se kterým o tři roky později přišel první ze sedmi triumfů, když se stal prvním německým mistrem světa F1.
A to mu otevřelo dveře do Ferrari, kde se stal legendou. Protože od roku 2000 pět let v řadě nedal nikomu ani nejmenší šanci pomyslet na titul. Po nepovedené sezoně 2006 oznámil svůj odchod z formule 1. Ale nebyl definitivní. O čtyři roky později se rozhodl pro comeback s Mercedesem. Ovšem ke svým hvězdným výkonům z dob Ferrari se už nevrátil. Za tři roky s týmem z Brackley získal pouze jedno podium a po sezoně 2012 dal s 306 starty formuli 1 definitivní sbohem.
Jenson Button – 306 startů
V sezoně prvního Schumiho titulu s týmem z Maranella se na startovním roštu objevil talentovaný Brit Jenson Button. Začátek jeho kariéry s Williamsem byl náročný, ale roky píle a odhodlání přinesly své ovoce. Po dvouleté štaci s Benettonem zakotvil u B.A.R., se kterým slavil v roce 2006 v Maďarsku své premiérové vítězství. To ale netušil, co přijde o tři roky později. Senzační triumf mezi jezdci i týmy s týmem Brawn.
Pohádka skončila krachem týmu a Button zamířil k McLarenu. Byť na titul nikdy nedosáhl, jednalo se o vydařené angažmá. Pro sezonu 2017 už další angažmá nenašel a u jeho jména svítilo 305 startů. Přesto dokázal Schumiho dorovnat, protože v Monaku odjel svůj poslední 306. závod, když jej McLaren povolal jako náhradu za Fernanda Alonsa, který se účastnil Indy 500.
Rubens Barrichello – 324 startů
Barrichello od prvního dne, kdy vstoupil v roce 1993 do formule 1 s Jordanem platil za rychlého pilota, který však nedostal tu správnou techniku. A té se dočkal o sedm let později, ale opět nedostal pořádnou příležitost ukázat, co v něm dřímá, protože byl v Schumacherově stínu.
Barrichello měl zkrátka smůlu, protože stejný osud jej potkal i u Brawnu. Tentokrát však podlehl jen těsně svému týmovému kolegovi Jensonu Buttonovi. Ve své poslední sezoně, v roce 2011, se s Williamsem dostal na úctyhodné číslo – 324 startů.
Kimi Räikkönen – 350 startů
Ačkoliv Fin přišel do formule 1 v roce 2001, za kterého se přimluvil Peter Sauber, jako kus nepopsaného papíru, tak už následující sezonu seděl v McLarenu. V roce 2007 slavil svůj největší úspěch v červeném, když se nečekaně stal mistrem světa, protože si Alonso s Hamiltonem vjeli do vlasů.
Po sezoně 2009 se na dva roky z formule 1 stáhl, než se pro sezonu 2012 upsal Lotusu, později se vrátil do Ferrari, s nímž si připsal další vítězství. Své dobrodružství zakončil Iceman symbolicky “doma” v Sauberu (v sezoně 2021 závodili pod názvem Alfa Romeo, pozn. red.). Počet startů zaokrouhlil na 350.
Lewis Hamilton – 370 startů (po GP Singapuru 2025)
Hamilton zářil od prvního usednutí za volant MP4-22, když získal při svém debutu v GP Austrálie 2007 třetí místo, po kterém následovalo dalších osm stupňů vítězů včetně dvou vítězství v Kanadě a v Indianapolis. V následujícím sezoně ve vypjatém souboji s Fernandem Alonsem získal svůj první titul.
Na další titul musel však čekat dlouhých šest let, aby dalších šest let šampionátu naprosto dominoval a v roce 2020 vyrovnal Schumacherův rekord v počtu titulů. Po nezdarech z posledních sezon změnil poprvé ve své kariéře barvy a od sezony 2025 si plní sen ve Ferrari. Aktuálně má na svém kontě už 370 startů, ale v tabulce nejdelší kariéry je na druhém místě.
Fernando Alonso – 420 startů (po GP Singapuru 2025)
Svoji první šanci ve formuli 1 dostal v roce 2001 u Minardi a tu využil na maximum. Od roku 2003 se stal továrním pilotem Renaultu, který jej vypiplal až do mistrovské podoby – ovládl ročníky 2005 a 2006. Poté zamířil ke své první štaci u McLarenu a pak vyzkoušel štěstí u Ferrari.
Ačkoliv rozchod s McLarenem byl hodně divoký, nakonec si k sobě našli cestu a dali si druhou šanci, která skončila naprostým fiaskem, což Alonsa vyčerpalo natolik, že si dal pauzu.
Po třech letech mimo kolotoč F1 se rozhodl, že zkusí slepit ještě jeden třaskavý vztah, a to s Renaultem, který od sezony 2021 závodí jako Alpine. Jenže ani tento slepený vztah neskončil slavně a Alonso nečekaně v roce 2023 uprchl do Aston Martinu. A právě sezona 2023 vypadala hodně nadějně a jeho vysněné 33 vítězství měl téměř na dosah. Jenže zelené vozy posléze upadly do pole průměrnosti. To však nic nemění na tom, že Alonso má za sebou neskutečných 420 velkých cen, což je přibližně třetina všech dosavadních závodů F1!
