Řízení DAS Mercedesu? Přinášíme 10 jiných šokujících technických vychytávek

Systém Mercedesu Dual Axis Steering v prvním týdnu předsezonních testů vzbudil velkou pozornost, ovšem historie formule 1 pamatuje hned několik podobně pozoruhodných technických vychytávek. Většina z nich má ale podobný osud – dříve nebo později byly zakázány.

Štítky: Historie Technika Zveřejněno 24. 02 2020 — Lukáš Štěrovský

Přítlačná „křidélka“

Tyrell v roce 1997 přišel se zajímavým způsobem, jak vozu zajistit více přítlaku. Vyjma klasických prvků jako přední a zadní spoiler, podlaha či difuzor se rozhodl namontovat vedle hlavy jezdce další přítlačná křídélka. Určitou výhodu přinášela, a tak k podobnému kroku nakonec přistoupila většinu týmů (výjimkou byl například McLarenu v čele s konstruktérem Adrianem Neweyem). V roce 1998 však byla kvůli bezpečnosti zakázána, podle Mezinárodní automobilové federace omezovala výhled jezdce, navíc v několika případech došlo k jejich odlomení.

Hmotový tlumič

Vychytávka, se kterou v sezoně 2005 přišel Renault. Jednalo se o zhruba 9 kilogramů těžké „zařízení“ v nosu čumáku, které bylo vsazeno mezi pružiny. Společně se zavěšením eliminovalo nežádoucí jevy jako kmitání pneumatik, což mělo za následek lepší přilnavost a stabilitu vozu. Ostatní týmy se systém pokusily víceméně neúspěšně napodobit. Pro rok 2006 jej Renault dokonce nasadil i do zadní části vozu, ale během letní pauzy byly hmotové tlumiče označeny ze strany FIA jako ilegální.

 Kamera v „čumáku“

V roce 2014 se pokusil Red Bull obejít nařízení ohledně umístění onboard kamery, kterou místo na klasický držák, jenž je z hlediska aerodynamiky pro týmy nutným zlem, vsadil dovnitř nosu. Po pěti závodech se však musel vrátit k původnímu řešení.

F-duct

V roce 2010 s ním přišel McLaren. Jednalo se o rozvod vzduchu, kdy jezdec zakrytím otvoru v kokpitu vyrušil přítlak na zadním křídle, což mělo za následek zvýšení rychlosti na rovince zhruba o 10 kilometrů v hodině. FIA jej o rok později zakázala, aby sama nasadila sofistikovanější řešení – DRS.

Druhý brzdový pedál

Opět vynález z dílny McLarenu, a to z roku 1997. Druhý brzdový pedál ovládal samostatně zadní nápravu, čímž jezdec mohl snadněji korigovat přetáčivost a nedotáčivost vozu, stejně jako prokluz kol na výjezdech ze zatáček. Řešení bylo po protestech Ferrari zakázáno o rok později.

Přísavný efekt

Geniální konstruktér Colin Chapman dovedl k dokonalosti myšlenku využití přísavného efektu na voze Lotus pro rok 1978. Podvozek dostal obrácený tvar leteckého křídla s vodícími lišty po stranách tak, aby se pod auto dostalo co nejvíce vzduchu, který ale současně proudil vysokou rychlosti. Výsledkem byl přísavný efekt, kdy auto doslova „lepilo“ na dráze. Lotus se radoval z jasné dominance, v roce 1981 ale přišel zákaz – oficiálně kvůli bezpečnosti. Vozy jednak generovaly obrovské přetížení v zatáčkách a v případě narušení proudění vzduchu pod autem docházelo k neúnosné ztrátě přítlaku mající za následek drastické výlety z trati.

Dvojitý difuzor

I vynález z roku 2009 je z oblasti aerodynamiky. Tým Brawn pod vedením technického mága Rosse Brawna tehdy spolu s Toyotou a Williamsem nasadil dvojitý difuzor. Využil skulinku v pravidlech a difuzoru, který má za úkol tlačit záď vozu k asfaltu, přidělal v podstatě druhé patro, jež zajišťovalo vyšší přítlak. Řešení zprvu nebylo zakázáno, i díky tomu Brawn GP nakonec bral titul. FIA jej ale přesto vetovala před sezonou 2011.

Vodní nádrže

V roce 1982 týmy Williams, Lotus a Brabham co do tempa soupeřům nestačily. Kvůli tomu se uchýlily k jízdě pod předepsaným minimálním váhovým limitem. Před závodem totiž členové týmů vypustili rezervní nádrže s vodou, kterou normálně využívali na chlazení brzd, znovu je doplnili zase po konci Grand Prix a před měřením FIA. Po projetí cílem tehdy totiž bylo povoleno doplňovat provozní kapaliny, výše tři zmíněné stáje ve vozech tak vozily až padesátilitrové barely, které před startem vypustily. Na trik se brzy přišlo a byl pochopitelně zakázán.

Šestikolka

Vůz Tyrellu z roku 1976 nabídl místo klasických čtyř kol hned šestici: dvě vzadu, čtyři vepředu. Ty měly zajišťovat vyšší rychlost na rovince (menší odpor) a více přilnavosti v zatáčkách. V prvním roce se stáji dařilo, když obsadila třetí místo, o rok později ale klesla na páté a tým se vrátil ke klasickému konceptu. V roce 1982 testoval šestikolku také Williams, ale posléze došlo ke změně pravidel, která její použití vylučovala.

Ventilátor

Zřejmě nejkontroverznější technické řešení v historii F1 vůbec, které bylo zakázáno po jediném závodě. Byla jím Grand Prix Švédska v roce 1978, kterou vyhrál Niki Lauda. Tehdy pilotoval vůz Brabham s ventilátorem v zadní části. Komisařům nestačilo vysvětlení, že ventilátor chladí motor, ve skutečnosti totiž pod vozem vytvářel podtlak, což vedlo k již zmíněnému přísavnému efektu.

Diskuse k článku

Napsat komentář