Účast v trénincích byla pro Palmera během vyjednávání s Lotusem klíčová
Úřadující šampión GP2 se netají tím, že nejdůležitějším aspektem při podpisu smlouvy se stájí z Enstone byla možnost zajezdit si v pátečních jízdách.
Úřadující šampión GP2 se netají tím, že nejdůležitějším aspektem při podepisování smlouvy se stájí z Enstone byla možnost zajezdit si v pátečních jízdách.
Když Jolyon Palmer v loňské sezoně opanoval sérii GP2, doufal, že si takto konečně otevřel dveře do formule 1. V ní jej letos skutečně uvidíme, ovšem v poněkud jiné roli, než jakou by si sám čtyřiadvacetiletý mladík představoval.
Závodní sedačku u žádného z týmů nezískal, a tak se nakonec musel spokojit s pozicí třetího pilota Lotusu. Ten mu pak jako jistou formu satisfakce nabídl možnost svezení se hned v několika volných trénincích během nadcházející sezony.
„To bylo tou nejdůležitější částí k uzavření dohody, protože získat čas na trati je s devíti týmy a jedním vozem na jeden testovací den velmi obtížné,“ přiznal Palmer v rozhovoru pro oficiální stránky šampionátu.
„Počet lidí, kteří stráví v současné F1 na trati nějaký relevantní čas, není vysoký, takže zajistit si ho bylo rozhodně tím nejlepším, co jsem mohl udělat.“
A s účastí v pátečních jízdách jsou pochopitelně spjaty i další aktivity: „Budu ale také úplně zapojený do závodního víkendu – budu na podzávodních brífincích, budu mluvit s inženýry, budu na týmových mítincích a tak dále. Všechno opravdu směřuje k lepší šanci v budoucnosti. Doufám, že to celé ze mě učiní dobrého kandidáta na závodní sedačku v roce 2016, pokud se ukáže příležitost.“
Před nějakým časem si Palmer postěžoval, že o postupu do královny motorsportu nerozhodují ani tak výsledky na trati jako spíše to, kolik který jezdec přinese peněz do týmové kasy. Tím nepřímo ukazoval na Felipeho Nasra, jenž loni skončil v celkovém pořadí GP2 až jako třetí, ovšem který se na rozdíl od něj může v nadcházející sezoně těšit roli závodního pilota v barvách Sauberu.
Tentokrát nicméně Palmer na přímý dotaz, zda svému brazilskému rivalovi závidí jeho místo v F1, odpověděl o poznání diplomatičtěji.
„Zrovna Nasr? Ne. Vloni jsem ho porazil, letos má závodní sedačku – není nic, co bych s tím mohl udělat. Lidé dostávají různé příležitosti, ale já příliš nemyslím na to, co ostatní mohou či nemohou udělat. Prostě se musím soustředit na to, abych byl tím nejlepším, jakým jen můžu být, a doufat, že pokud odvedu dobrou práci, budu za to odměněn.“
„Ale obecně vzato závidím každému (jezdci) na roštu, protože ti kluci dělají přesně to, co chci já: závodí v F1,“ uzavřel Brit.
Diskuse k článku