Téma: Měření proudění vzduchu aneb nekonečná honba za aerodynamickou dokonalostí

Honba za aerodynamickou dokonalostí je nikdy nekončící proces. Týmy formule 1 neustále vymýšlejí nové způsoby, jak usměrnit a využít proudění vzduchu okolo svých vozů. Jedná se o nekonečný kolotoč počítačových simulací, výroby nových komponent, ověřování jejich funkčnosti přímo na závodní dráze a návratu zpět k výpočtovým modelům. Předsezonní testy nabízejí stájím rozšířené možnosti. Jejich snažení…

Štítky: Technika Zveřejněno 8. 03 2017 — Pavel Fabry

Honba za aerodynamickou dokonalostí je nikdy nekončící proces. Týmy formule 1 neustále vymýšlejí nové způsoby, jak usměrnit a využít proudění vzduchu okolo svých vozů. Jedná se o nekonečný kolotoč počítačových simulací, výroby nových komponent, ověřování jejich funkčnosti přímo na závodní dráze a návratu zpět k výpočtovým modelům.

Předsezonní testy nabízejí stájím rozšířené možnosti. Jejich snažení je znázorněno v následujícím videu:

Vozy bývají velmi často osazené konstrukcemi, které je možné volně nazvat jako aerodynamické mřížky. Jedná se o rošty, ve kterých jsou v přesně definovaném uspořádání rozmístěny tzv. Kielovy sondy. Kielova sonda je zařízení, které je na základě měření tlaku vzduchu v jejích specifických bodech schopné velmi přesně vypočítat rychlost proudícího vzduchu.

Uspořádání Kielových sond v této mřížce tak umožňuje získat poměrně přesnou představu o proudění vzduchu ve zkoumané oblasti monopostu formule 1 a tím vyhodnocovat aerodynamický vliv, které jeho jednotlivé díly mají.

Jak je ve videu patrné, aerodynamické mřížky mohou být použity k měření pole proudění vzduchu například v prostoru za předními pneumatikami a sledovat, jakým způsobem rotující kolo rozrušuje snahu aerodynamického týmu usměrnit proudění okolo kokpitu přes deflektory směrem k bočnicím a docílit tak omezení zbytečného odporu vzduchu, pomoci celkovému přítlaku nebo správně nasměrovat vzduch do bočnic, ve kterých jsou umístěny chladiče klíčově důležitých částí pohonné jednotky.

V jiném případě zase rošty mohou být umístěny až za jezdcem a sledovat proudění vzduchu vedeného k zadnímu křídlu a difuzoru nebo negativní dopad letos velmi rozměrných zadních pneumatik, které stejně jako ty přední svým otáčením obtékání vzduchu narušují.

Získaná data pomáhají inženýrům vytvářet virtuální mapy proudění vzduchu okolo auta a porovnat skutečné dění na závodní dráze s tím, co týmy dopředu nasimulovaly pomocí vývojových CFD softwarů. Správná korelace dat, tedy míra, do jaké předchozí simulace nakonec odpovídá realitě, je naprosto klíčová pro další vývoj aerodynamických dílů a schopnost týmu efektivně vyvíjet vůz během sezony.

Čtěte dále: Obrazové zpravodajství druhého týdne testů – sledujeme průběžně

Diskuse k článku

Napsat komentář