Příběhy traťových rekordů

Kdo je drží? Jak vznikly? Budou letos pokořeny?

2 Štítky: Historie Zveřejněno 3. 06 2017 — Pavel Fabry

Sergio Pérez se o minulém víkendu zapsal do historie Velké ceny Monaka, když v závodě překonal tamní traťový rekord. Jaké jsou však příběhy za nejrychlejšími koly na ostatních okruzích? A jsou rekordy, které se letos ještě přepisovat budou? Pojďme se podívat…

Austrálie: 1:24.125 (Michael Schumacher, Ferrari, 2004)

Úvodní velkou cenu sezony 2004 naprosto ovládlo Ferrari. Michael Schumacher oblétl Albert Park v čase 1:24.125 v 29. kole závodu, tedy s malým množsvím paliva v nádrži, krátce před druhou ze svých tří zastávek v boxech. Se zavedením nových technických regulí pro rok 2017 se očekávalo, že letos by rekord sedminásobného šampiona mohl být překonán. Kimi Räikkönen se však nakonec dostal pouze na čas, který byl o více než dvě sekundy pomalejší než výkon, který předvedl Schumacher ve svém ferrari ještě s třílitrovým desetiválcem na drážkovaných pneumatikách.

Čína: 1:32.238 (Michael Schumacher, Ferrari, 2004)

Druhý ze čtyř rekordů, které Schumacher stále ještě drží, je rovněž ze sezony 2004. Tentokrát se však na rozdíl od Austrálie jednalo o závod pro Němce hodný spíše zapomnění. Schumacher pokazil kvalifikaci, načež měnil motor a startoval z boxů. V závodě kolidoval s Christianem Klienem a později se ještě roztočil sám. Do cíle nakonec dojel dvanáctý s jedním kolem ztráty, nejrychlejší kolo zajel v posledním okruhu, krátce po přezutí na čerstvé pneumatiky.

Bahrajn: 1:31.447 (Pedro de la Rosa, McLaren, 2005)

Španěl zaskočil za zraněného Juana Pabla Montoyu (který, jak se vtipkovalo, si poranil rameno, když při tenise spadl z motorky). De la Rosa odjel solidní závod, v cíli byl odmáván na pátém místě a dosáhl svého jediného nejrychlejšího kola v kariéře. Rok 2005 byl poslední sezonou éry třílitrových motorů V10, rekord proto od té doby vydržel. Ke cti současným monopostům je však fakt, že Lewis Hamilton se letos tomuto zápisu přiblížil, a to i přesto, že se v závodech již netankuje, Hamilton tedy nemohl využít stejné možnosti jet ve více fázích závodu s minimem paliva. V letech 2001 až 2006 navíc ve F1 probíhala “válka výrobců pneumatik”, která zaručovala, že obutí mělo lepší výkonnost než současné gumy.

Rusko: 1:36.844 (Kimi Räikkönen, Ferrari, 2017)

Kimi Räikkönen, jezdec s vyšším počtem nejrychlejších kol (45) než kterýkoliv jiný jezdec v historii mimo Michaela Schumachera (77), byl letos prvním pilotem, který se postaral o přepis historické statistiky, když z dosavadního rekordu v Soči ukrojil přes dvě sekundy. Nutno však podotknout, že v dějišti ruských zimních olympijských her se jezdí pouze od roku jejich konání v roce 2014. Dosavadní maximum proto držel Nico Rosberg z loňské sezony.

Španělsko: 1:21.670 (Kimi Räikkönen, Ferrari, 2008)

Rekord Katalánského okruhu musel být znovu stanoven v roce 2007, v posledním sektoru byla totiž vybudována šikana, která nahradila dvojici rychlých pravotočivých zatáček před cílem. O rok později rekord přepsal Kimi Räikkönen na cestě za svým druhým a zároveň posledním vítězstvím sezony 2008. Nepotvrdila se letošní očekávání, že Fin o svůj zápis přijde. Zasloužila se o to i konzervativní volba směsí pneumatik, které Pirelli letos do Barcelony přivezlo.

Monako: 1:14.820 (Sergio Pérez, Force India, 2017)

Stejně jako ve Španělsku statistiku rekordu okruhu v Monaku narušila přestavba trati. Ta byla před sezonou 2015 zkrácena o tři metry proti verzi, na které se závodilo od roku 2003. Změnila se také pozice některých zdí či profil některých zatáček, především Tabac a šikany u bazénu. Sergio Pérez po své kolizi s Daniilem Kvjatem zajel v 72. kole do boxů, nasadil čerstvé pneumatiky a dostal se na rozdíl čtyř desetin od rekordu předchozí konfigurace, který v roce 2004 zajel Michael Schumacher.

Kanada: 1:13.622 (Rubens Barrichello, Ferrari, 2004)

Letošní vozy mají díky vyššímu přítlaku rovněž lepší brzdné vlastnosti než jejich předchůdci. Bude to však stačit na překonání rekordu Rubense Barrichella z velké ceny roku 2004? Brazilec své nejrychlejší kolo zajel dvě kola před cílem, když stíhal Ralfa Schumachera v barvách Williamsu v boji o druhé místo. Pilot Ferrari nakonec neuspěl, jezdci Williamsu však byli po závodě diskvalifikováni kvůli neodpovídajícímu sání vzduchu k brzdám, Barrichello tak nakonec druhé místo získal.

Ázerbajdžán: 1:46.485 (Nico Rosberg, Mercedes, 2016)

Nico Rosberg vyhrál historicky první velkou cenu F1 v ulicích Baku, když startoval z pole position, vedl ve všech jejích kolech a přidal i nejrychlejší čas, aby poskládal dohromady druhý “Grand Slam” své kariéry. Předpokládá se, že s letošními monoposty by nemělo být těžké loňský rekord překonat, je však nutno mít na paměti, že městský okruh v Baku je velmi úzký, což hraje v neprospěch letošních širších vozů. Ty jsou navíc pomalejší na rovinkách kvůli většímu odporu šasi a pneumatik, což se může projevit na dlouhé sekci od 16. zatáčky po konec cílové rovinky, která se jede na plný plyn.

Rakousko: 1:08.337 (Michael Schumacher, Ferrari, 2003)

Spielberg prošel velkým faceliftem od doby, co Michael Schumacher stanovil jeho dosavadní rekord v boji o vítězství s Kimim Räikkönenem v roce 2003. Trať, nyní nesoucí jméno Red Bull Ring, však před loňským ročníkem dostala nový povrch, odstraněny byly některé nerovnosti. Skutečnost, že Lewis Hamilton se loni rekordu přiblížil na rozdíl 0,074 sekundy naznačuje, že jeho pokoření bude letos prakticky jisté. Pojede-li se závod na suchu.

Velká Británie: 1:33.401 (Mark Webber, Red Bull, 2013)

Rekord okruhu Silverstone, na jehož aktuální podobě se závodí od roku 2010, patří Marku Webberovi, který jej zajel v posledním kole závodu v sezoně 2013, když stíhal vedoucího Nika Rosberga. V cíli mu nakonec chybělo 0,7 sekundy. Od začátku éry přeplňovaných hybridních pohonných jednotek se však Australanovu počinu nikdo nepřiblížil na méně než dvě sekundy. Stane se tak letos?

Maďarsko: 1:19.071 (Michael Schumacher, Ferrari, 2004)

Michael Schumacher získal pátý a poslední “Grand Slam” své kariéry v Maďarsku roku 2004. Je tedy více než symbolické, že právě toto místo je posledním, které nese jeho jméno ve statistice rekordů okruhu. Loňský čas Kimiho Räikkönena byl o více než čtyři sekundy pomalejší, což naznačuje, že Němec svůj zápis nejspíš ještě nějakou dobu udrží.

Belgie: 1:47.263 (Sebastian Vettel, Red Bull, 2009)

Sebastian Vettel vyhrál ve Spa-Francorchamps dvakrát. Bylo to však v jednom z jeho nevítězných let, 2009, kdy stanovil aktuální rekord okruhu v jeho nynější podobě. Stejně jako u řady takových zápisů jej Vettel zaznamenal v závěrečných fázích závodu, když stíhal Giancarla Fisichellu, který se svou force indií po vítězství v kvalifikaci dojel na překvapivém druhém místě. Podobně jako v případě Maďarska bylo loňské nejrychlejší kolo, které zajel Lewis Hamilton, o více než čtyři sekundy pomalejší.

Itálie: 1:21.046 (Rubens Barrichello, Ferrari, 2004)

Diváci přítomní na Velké ceně Itálie roku 2004 viděli nejrychlejší kolo v historii formule 1. Zajel ho Juan Pablo Montoya v barvách Williamsu průměrnou rychlostí 262,242 km/h. Rubens Barrichello za tímto výkonem značně zaostal, ve svém kole dosáhl průměrné rychlosti 257,320 km/h. Rekord okruhu se však počítá podle nejrychlejšího kola dosaženého v závodě, proto v historické tabulce figuruje právě Brazilec. Pro srovnání, v loňském roce nejrychlejšího kola závodu v Chrámu rychlosti dosáhl Fernando Alonso průměrnou rychlostí 244,373 km/h.

Singapur: 1:47.187 (Daniel Ricciardo, Red Bull, 2016)

Změny konfigurace okruhu zapříčinily, že se statistika rekordů trati vynulovala také v Singapuru, konkrétně před sezonou 2013. Laťku tehdy nastavil Sebastian Vettel v barvách Red Bullu. V loňském roce však jeho počin pokořil jiný pilot rakouského týmu, Daniel Ricciardo, jenž stanovil nový rekord ke konci závod ve snaze dostihnout Nika Rosberga.

Malajsie: 1:34.223 (Juan Pablo Montoya, Williams, 2004)

Juan Pablo Montoya na Sepangu nestačil vítěznému Michaelu Schumacherovi, dokázal být ale o půl sekundy lepší ve svém nejrychlejším kole závodu. Nejblíže Kolumbijcovu rekordu se od té doby dostal Fernando Alonso v roce 2006, kterému chybělo šest desetin. Loňský výkon Nika Rosberga nestačil rozdílem přes dvě sekundy.

Japonsko: 1:31.540 (Kimi Räikkönen, McLaren, 2005)

Grand Prix Japonska roku 2005 je jedním z památných závodů historie formule 1. Zasloužil se o to Kimi Räikkönen, který předvedl fenomenální stíhací jízdu ze 17. místa na roštu, v nájezdu do posledního kola předjel do té doby vedoucího Giancarla Fisichellu a zvítězil. Během svého tažení zajel také nejrychlejší kolo, které zůstává nepřekonané dodnes. A kdo ví? Třeba letos Fin svůj rekord pokoří sám.

USA: 1:39.347 (Sebastian Vettel, Red Bull, 2012)

Rekord Okruhu Amerik je jedním z těch, které byly stanoveny v posledním kole závodu. Podařilo se to Sebastianu Vettelovi, který se tak dostal na konečný rozdíl 0,6 sekundy od vítězného Lewise Hamiltona. Také tři další jezdci zajeli v posledním kole své nejlepší časy, všechny přitom byly rychlejší než loňský nejlepší počin. Ten opět zajel Vettel, k rekordu mu přitom chybělo jen půl sekundy.

Mexiko: 1:20.521 (Nico Rosberg, Mercedes, 2015)

Na okruhu bratří Rodríguezů se od jeho návratu do kalendáře F1 jely zatím pouze dvě velké ceny. V té první v roce 2015 zajel Nico Rosberg současný rekord. Přestože letošní monoposty se vyznačují vyšším odporem, řidší vzduch způsobený větší nadmořskou výškou by mohl jejich nevýhodu snížit. Je tedy pravděpodobné, že Němec letos svůj zápis neudrží.

Brazílie: 1:11.473 (Juan Pablo Montoya, Williams, 2004)

Juan Pablo Montoya předvedl jeden ze svých nejlepších výkonů, když porazil svého budoucího týmového kolegu Kimiho Räikkönena na cestě k vítězství na Interlagosu v sezoně 2004. Kolumbijec si zároveň za volantem williamsu připsal nejrychlejší kolo závodu. Od nástupu aktuální éry hybridních pohonných jednotek se rekordu nikdo nepřiblížil, přičemž loni situaci nepomohl déšť. Letos s větším přítlakem, kdo ví?

Abú Zabí: 1:40.279 (Sebastian Vettel, Red Bull, 2009)

Sebastian Vettel ovládl historicky první grand prix na okruhu Yas Marina v roce 2009 poté, co z vedení odstoupil Lewis Hamilton. S letošní technikou však jezdci budou muset zrychlit o více než tři sekundy proti loňským časům, aby Vettelův rekord ohrozili. Němec se do historie zapsal v posledním roce před zákazem tankování během závodů, v následujících letech tak měli piloti po většinu času těžší vozy.

Diskuse k článku

Napsat komentář