Očima trenéra: Jaké budou důsledky náročnějšího řízení monopostů?

Formule 1 má před sebou dlouho očekávanou revoluční sezonu 2017. Velkou změnou prošla především oblast aerodynamiky, kterou doplní širší pneumatiky Pirelli. Cílem je, alespoň po vzhledové stránce, návrat ke kořenům. Tyto úpravy by se ale měly projevit i na náročnosti řízení monopostů, což by pro některé piloty mohl být problém. Tento faktor rozebral trenér Carlose…

Zveřejněno 8. 02 2017 — Marie Tomšíková

Formule 1 má před sebou dlouho očekávanou revoluční sezonu 2017. Velkou změnou prošla především oblast aerodynamiky, kterou doplní širší pneumatiky Pirelli. Cílem je, alespoň po vzhledové stránce, návrat ke kořenům. Tyto úpravy by se ale měly projevit i na náročnosti řízení monopostů, což by pro některé piloty mohl být problém. Tento faktor rozebral trenér Carlose Sainze z Toro Rosso Rupert Manwaring.

Nové monoposty by v letošním roce měly být až o pět sekund na kolo rychlejší, což potvrdil i Nico Hülkenberg. Německý pilot testoval nový renault prostřednictvím simulátoru a jízdu označil jako „brutálně rychlou“.

Manwaringovo povolání není jen o trénování. Začínal jako fyziolog, později se začal věnovat také sportovním terapiím a v současnosti pracuje ve společnosti Hintsa jako výkonnostní trenér. Jeho názor je jednoznačný – piloti letos budou čelit mnohem větším výzvám.

Analýza nových pravidel: Bude se díky nim ve formuli 1 letos více předjíždět?

„Auta letos budou mnohem rychlejší v jízdě na kolo, ale nebudou rychlejší na rovinkách, to je to nejdůležitější. Všechen ten čas vychází z rychlostí v zatáčkách, protože bude vyšší přítlak, širší pneumatiky, širší spodní část vozu, křídla a tak dále. Na rovinkách je fyzická námaha pilotů pod limitem, ale právě při brzdění a zatáčení působí přetížení. To je oblast, kde musíme pracovat tvrději.“

Trenéři se podle očekávání zaměřili na jednu z klíčových oblastí – krk. „Když sedíte v autě, kolem pilota je vše velmi, velmi natěsnané. To ale neznamená, že nepoužívá svaly, protože musí odolávat silám působícím na jeho tělo. Část těla, která je nejméně fixovaná, je hlava. Jestli si to chcete vyzkoušet, pak držte hlavu nehybně, jak jen to je možné, aby byl pilotův výhled co nejvíce konzistentní.

Aby pilot mohl dělat svou práci, musí se ujistit, že jeho krční svaly jsou dostatečně silné a vydrží tyto síly. V tomto okamžiku to je opravdu ten nejvíc limitující faktor. V roce 2016 jsme měli přetížení možná tak 4 nebo 5 G. Myslím, že letos to bude tak o jedno dvě G více, a to už je značná část. Pokud hlava s helmou váží necelých deset kilo, krční svaly musí odolávat při přetížení 5 G hmotnosti 50 kilo.“

Většina pilotů se pravděpodobně vyrovná s novými požadavky, ale problém s fyzičkou by mohl nastat v pozdních částech závodu nebo při mimořádných událostech.

„Je pravděpodobné, že to bude hrát roli ke konci závodu. Podívejte se na některé náročnější závody, řekněme Brazílie. Interlagos se jede proti směru hodinových ručiček a má několik rychlých zatáček. Spousta pilotů bojuje s touto tratí kvůli krčním svalům. Pokud musíte hlavu naklánět na jednu stranu, ztrácíte čas. Pak jsou ještě další faktory, které jsou pro piloty náročné, jako třeba v Singapuru, kde je opravdu hodně horko a vlhko. K tomu přidejte unavené krční svaly a další důležité věci. To všechno by mohlo být z fyzického hlediska velmi obtížné.“

Manwaring se dále snažil upřesnit, v čem spočívá jeho práce. „Lidé mnohdy mylně nazývají trenéry ve formuli 1 fyzioterapeuty, protože předpokládají, že piloty jen masírujeme. To také děláme, ale největší částí naší práce je řízení jejich plánů. Musíme rozhodovat o tom, kdy je nejlepší čas pro trénink, kdy je čas na regeneraci, na odpočinek, a jak zvládnout časový posun. Je tam dvacet závodů a stále více  z nich je ve vzdálených destinacích. Časový posun a stres mají velký vliv na jejich výkon.

Pokoušíme se vybírat letenky, časy a letecké společnosti tak, abychom minimalizovali důsledky časového posunu. Také připravujeme výživový plán a případnou léčbu zranění. V závodech jim můžeme pomáhat s oblečením, helmou, systémem HANS – ujistíme se, že to vše je v dobrém stavu, a pokud je něco třeba vyměnit, spolupracujeme s dodavatelem. Někteří trenéři jsou tak daleko, že mluví s dodavateli o vylepšení oblečení.“

Piloti se nemusejí potýkat jen s fyzickou náročností, vysoké požadavky jsou kladeny i na psychiku. „Jako trenéři se musíme vypořádat s psychickou stránkou stejně jako s fyzickou. Pracujeme na tom, aby byli v co nejlepší kondici, a aby nebyli přetížení po psychické stránce. Ale také přemýšlíme o strategiích, které jim pomáhají vyrovnat se s fyzickým vyčerpáním. Trenéři mohou používat různé techniky dýchání, jógu, meditaci. Vím, že to zní divně, ale je spousta výzkumů, které podporují využívání dýchání, jež vám pomůže zůstat soustředění a klidní. Takže to je něco, co také můžeme využívat.“

Náročnější podmínky při řízení monopostů by mohly mít své důsledky i po závodech. „Pokud se jim nepodaří skvělý závod nebo se jim stane něco špatného, budou ve mnohem zranitelnějším stavu, a to kvůli adrenalinu a všem těm stresovým hormonům. Je pravděpodobné, že budou říkat věci, které vyvolají větší zájem lidí. Možná proto, že budou i trochu rozzlobení nebo rozzuření. Nebudou schopní přemýšlet tak racionálně a dělat správná rozhodnutí.“

Piloti si své nové monoposty poprvé vyzkouší během předsezonního testování v Barceloně koncem tohoto měsíce. „Velká část pilotů bojuje s testy před sezonou tak jako tak. Prostě krouží dokola celý den, je tady velmi málo simulací, které se týkají ostatních pilotů. Dále zkoušejí různé programy, a to všechno může být velmi vyčerpávající. Pokud máte spolehlivé auto můžete absolvovat 130 a více kol za den. A nezapomeňme, že to bude poprvé, co piloti usednou do těchto vozů. To by pro ně mohlo být velmi, velmi náročné. Testování může být celkem nudné, takže tohle by ho mohlo zatraktivnit.“

Čtěte dále: Pohled do zákulisí: Týmy se naplno chystají k testům

Diskuse k článku

Napsat komentář