Nejrychlejší sanitka na světě. To je medical car F1

Štítky: Bezpečnost FIA Zveřejněno 5. 02 2017 — Josef Nekvinda

Narazí-li pilot v rychlosti do bariéry, dokáže být medical car vmžiku na místě incidentu. A to i přesto, že vůz plně naložený včetně lékařského personálu váží takřka dvě tuny. Otázku, kde se bere taková rychlost spolu s precizností, pomohl osvětlit řidič medical caru Alan van der Merwe.

K pochopení je ale navíc potřeba dorazit do místa dějiště velké ceny o něco dříve. První akce na okruhu totiž mají poněkud hlubší význam, než ty, které následují poté. Jde obvykle o druhou až třetí hodinu čtvrtečního odpoledne. Právě v tomto časovém rozmezí se na okruh vydávají safety car společně medical carem a provádějí nájezd trati ve vysoké rychlosti. Bernd Mayländer je se svým Mercedesem AMG GT S známý po celém světě jako řidič zpomalovacího vozu a je to povětšinou on, kdo má během víkendu více práce. Zato Mercedes AMG C 63 S v roli medical caru tráví většinu času ukrytý v anonymitě. Tedy, pokud jde vše podle plánu.

Ostatně jak tvrdí sám Alan van der Merwe, o anonymitě je celá tato práce. „Jsme daleko více na očích, když uděláme chybu, takže největší součástí této práce je být co nejméně v centru pozornosti,“ započíná vyprávění sedmatřicetiletý Merwe, v jehož rukou je vůz mediků od roku 2009. „Na trati chceme být v co nejmenší možné míře. Když jsme na trati, pak nechceme rozbít auto nebo mít co do činění s některým ze závodních aut. Je spousta věcí, které na to mohou mít vliv. Od zajištění mechanické nezávadnosti auta po samotný způsob pohybu na dráze a ponechání dostatečného prostoru pro chybu.“

Zda jsou ruce van der Merwa tím správným párem pro řízení medical caru, o tom ani nemůže být pochyb. Ve skutečnosti mohl sám, nebýt různých zvratů v kariéře, stát na startovním roštu formule 1. V minulosti si vyzkoušel působení v závodech Formula Ford Festival a je i šampionem prestižního britského mistrovství formule 3 z roku 2003. A mezi jeho úspěchy můžeme počítat i dobu strávenou v roli testovacího pilota týmu BAR Honda v roce 2005.

Závodník, nikoli záchranář

Spolu s Merwem jsou ve voze přítomni i Dr. Ian Roberts a dále zástupci místních lékařů specializovaných na urgentní medicínu. Celý lékařský tým pak diriguje právě Roberts, který je odborníkem především v oblasti anesteziologie a intenzivní péče, je veteránem HEMS (Helicopter Emergency Medical Service) a dále bývalým šéflékařem britské Grand Prix.

Profesionální závodník je logickou volbou na místo řidiče medical caru, přestože na rozdíl od obecného názoru není rychlost tou zásadní kvalitou, kterou musí mít. Největší roli totiž hraje schopnost vyznat se v závodním prostředí a splynout s provozem na trati.

„Nejdůležitějším faktorem není to, jak můžete jet rychle. Existují miliony lidí, kteří by mohli řídit auto velmi rychle a dostali by se k incidentu v rámci časového horizontu, který je rovněž důležitý. Jde o prostředí, v jakém se pohybujeme. Řídíte velké, těžké kombi a mnohdy sdílíte trať spolu se závodními auty – pravděpodobně nejrychlejšími okruhovými auty světa. A to je složitá kombinace. Nestačí jezdit na hranici možností, ale také brát na zřetel ostatní účastníky.

Je tedy třeba být nejen schopný jezdit blízko limitům, ale i přemýšlet nad tím, co se děje za námi i před námi. Musíte být připraveni na to, že piloti mohou udělat chyby, že maršálové před vámi znenadání skočí přes bariéru,“ představuje dále řidič medical caru.

Těžko zvladatelný kolos

Jak Merwe přibližuje, medical car mající výkon 550 koní skutečně není žádný drobek. Poháněn je sice čtyřlitrovým osmiválcem, jemuž napomáhají dvě turbodmychadla, nicméně plně naložen i s posádkou se blíží hmotnosti dvou tun. I proto je v přímém porovnání s drobnějším safety carem zřetelné, že je mnohem těžší jej udržet ve vysokých rychlostech.

„Svou konstrukcí je safety car dokonalým supersportem. Nepotřeboval mnoho úprav. Ve skutečnosti je tato verze běžně dostupná, jen bez bezpečnostního vybavení FIA. To medical car se na druhou stranu v ledasčem liší. Při plném naložení se musí vypořádat s dvoutunovou zátěží, proto má extrémně vysokou tuhost a navíc bylo odstraněno vše nepotřebné. Dostat takové auto na limit, musíte být schopni jej zmáčknout.

Čtvrtky jezdím rychleji než pak v průběhu celého víkendu. Jde o to dostat se do rytmu a cítit se v něm sebejistě při jízdě na 98 procent. Když přijde závod, mohu jet na 95 procent a mluvit skrze rádio s vedením závodu, sledovat dění v zrcátkách a další podobné věci. Člověk si nechává určitou rezervu a stejně tak auto. Na plných 100 procent jezdit nechcete, neboť při nepředvídatelných událostech pak není kam sáhnout,“ přibližuje svou rutinu během závodních víkendů Merwe.

Stejně jako vozy formule 1 mají svou vlastní garáž i oba doprovodné vozy, jsou situovány buď na konci, anebo na začátku boxové uličky, kde jsou navíc pod dohledem mechaniků z AMG. A že je taková péče potřeba, o tom asi není ani pochyb. S auty je totiž zacházeno velmi hrubě.

The Medical Car poised at the end of the pitlane. @alanvdm and co. #F1 #nocars #SpanishGP #photography @fia pic.twitter.com/npdW9kSnUk

— Andy Hone (@andyhone) 8. května 2015

„Čtvrtky jim dáváme hodně zabrat. Kluci z AMG totiž chtějí vidět, jak se s tím auta po mechanické stránce vypořádají a také chceme zjistit, jak jsou na tom pneumatiky, zda drží. Například v Sepangu v takových teplotách nejde tlačit donekonečna. Můžeme udělat taková dvě, tři kola a pak se věci začnou zhoršovat. V podstatě jde stále o cestovní auto a navíc, když je vzadu plně naloženo výbavou a sedí v něm tři osoby, je pod velkým zatížením.“

Záložní plán

Jednou z nejčastěji kladených otázek směrem k Berndu Mäylanderovi a Alanu van der Merwovi je, co se stane, není-li vůz schopen nasazení. Odpověď je poněkud prozaičtější, než by mnozí na tomto místě očekávali. AMG na každý závod vozí dva vozy od obou a rotuje s nimi podle životnosti pneumatik a brzd. Jakákoli porucha je tedy vzácností, ale i k takovému scénáři občas dochází.

„Museli jsme vyměnit auta po prvním kole na Silverstonu v roce 2015, ale nemyslím si, že si toho někdo všiml. Bereme tato dvě auta na každý závod a je těžké pro někoho zvenčí je od sebe rozeznat. Jelikož ale v těch autech trávím spoustu času, vím, které je které. Máme na víkend jedno primární auto a se záložním vyjíždíme ráno na trať otestovat, zda je v případě potřeby připraveno jít do akce.

Na Silverstonu jsme měli defekt. Ucítil jsem to asi v půli kola, proto jsme se museli dobelhat do boxů a vyměnit auta. Takové věci se stávají, nicméně, vše šlo podle plánu a bylo to dobře zorganizováno. Myslím, že naše auto dostává zabrat asi nejvíce ze všech servisních vozidel, protože se musí vypořádat s veškerými nečistotami na trati, dáváme mu pořádně zabrat přes obrubníky. Vyjíždí z boxů poměrně studené a za chvíli jede naplno, taky se snažím zůstat před Berndem. Jedna porucha za sedm let je tedy skvělý počin,“ dodává Merwe na adresu prakticky bezchybných vozů AMG.

Jako na zavolanou

Zkušební jízdy spolu s těmi průzkumnými před každou sekcí víkendového programu a pak také zaváděcí kolo samotné Grand Prix, kdy medical car krouží za balíkem vozů F1, je asi ta okem diváka nejpostřehnutelnější část práce mediků. Na starosti toho ovšem mají mnohem více. Pokrývají i nižší série GP2, GP3 a podle potřeby i další. Ruku v ruce s tím roste i počet účastí na brífincích jezdců a naopak kdykoli jsou piloti na trati, sedí lékařská posádka v pit lane připravena k okamžitému zásahu – stejně jako zbytek světa sledují živý přenos. K dispozici však mají další data od ředitelství závodu jako je přehledná GPS mapa nebo upozornění od vozů pohybujících se na trati, čímž monitorují možné dopady a jejich závažnost. Pro lékaře znamenají tato data mírný náskok pro reakci a mohou se tak lépe připravit na možné povolání do akce.

Hlavně si nehrát na hrdiny

V průběhu víkendu se podmínky na trati dost mění s tím, jak se čistí závodní stopa, v důsledku čehož se zlepšuje přilnavost vozů. To je zejména znakem městských okruhů, které jsou obvykle špinavější než trvalé závodní okruhy. Být proto první na trati znamená, že oba doprovodné vozy si ji vyzkouší v jejím nejhorším stavu a i navzdory nesmírným zkušenostem přistupují Mayländer i Merwe k této fázi závodního víkendu velmi opatrně.

„Někde jako v Baku nebo Monaku byste mohli vyjíždět na trať jako hrdina, ale dotknete se zdi a můžete velmi snadno zničit celé auto. Není tam žádný grip, je to špinavé a v Baku byl na povrchu také olej, protože asfalt byl nový, takže se to čistilo velmi pomalu. Začnete pomalu a postupně zrychlujete. My nikomu nic nedokážeme, když zrychlíme o pět desetin sekundy na kolo. Nikoho to nezajímá. Není to podstatné.“

Když jde do tuhého

Mimo hlavní náplň má být řidič medical caru extra párem očí, uší a v případě potřeby i rukou. Stejně jako u incidentů v běžném silničním provozu je Merwe povinen zaparkovat auto tak, aby jím ochránil lékaře pracující na místě činu, poté se přidává jako asistent.

„Hodně záleží na zkušenostech posádky, která jde na scénu. Musíte se ujistit, že budou mít vyprošťovací vozy dobrý přístup, sanitní vozy si mohou vyžadovat příjezd z některé určité strany, protože nemají zkušenosti se závodními okruhy a zároveň nechcete, aby kdokoli z nich uvízl ve štěrkové zóně. Lékaři mohou potřebovat některou ze svých brašen, takže mým úkolem je v podstatě číst situaci, ujistit se, že každý má to, co potřebuje k práci, nasměrovat přijíždějící vozidla a pomoci je dostat ven. Když nejsem potřebný, zůstávám v autě a informuji ředitelství závodu o tom, jak to jde Ianovi, když on má plné ruce práce,“ dodává Merwe.

Čtěte dále: McLaren se zbavil označení MP4. Přinášíme reportáž o tom, jak vlastně vzniklo