Názor: Proč chtějí měnit solidní formát kvalifikace?

16 Štítky: kvalifikace Pravidla Zveřejněno 24. 02 2016 — Tomáš Richtr

Jednou za čas přijde takový nápad jako blesk z čistého nebe, naprosto nečekaně. Tento týden to byl návrh nového formátu kvalifikace, který z události rozhodující o pořadí na startu závodu udělá jednu fanatickou honičku za štěstím.

Jednoduše řečeno: od určitého momentu každého kvalifikačního segmentu Q1, Q2 a Q3 začne každých 90 sekund vypadávat ten nejpomalejší pilot. To půjde tak daleko, až v posledních několika desítkách sekund boje o pole position zůstanou dva jezdci.

S odstupem času, kdy polevily následky prvotního šoku a temperamentních rozsudků, se na tento návrh dá podívat střídměji.

Předně: návrh ještě musí schválit Světová rada motorsportu 4. března. Jelikož je tento návrh čerstvý, a je vlastně jen ideou, není pro něj sestaveno procedurální schema. Při jeho sestavování do přesného znění pravidel se mohou vyskytnout praktické problémy, které nakonec mohou zavedení nápadu odložit nebo zcela zrušit. To se dozvíme relativně brzy a není vyloučené, že i po schválení Světovou radou bude muset FIA dělat úpravy v systému nového pravidla. Toliko formality.

Nyní praktická stránka věci: po tom všem, co se o F1 v širokých kruzích neustále říká, zejména ve vztahu k plochým průběhům závodů, nemožnosti předjíždění nebo minimálně jízdy v těsném závěsu, přijdou představitelé F1 s návrhem změny něčeho, co bez problémů funguje 10 let a co navíc přináší samo o sobě zajímavou podívanou. Jedná se navíc o formát pravidla velmi složitý, podobně jako například nová pravidla kolem volby směsí pneumatik. Má to být fajn, ale na vysvětlení či pochopení abyste potřebovali doktorát.

Jednu racionální logiku ale tenhle nápad má: měl by totiž zavést poměrně silný element štěstí na to ‘být ve správnou chvíli na správném místě’. Očekávání jsou taková, že i ti nejrychlejší piloti na nejrychlejších autech budou daleko náchylnější výpadkům, a tím pádem startům z míst hlouběji ve startovním poli. Naopak outsideři mohou mít více štěstí a dojít si pro šanci startovat z vyšších míst. To by pak mělo za následek více promíchané startovní pole, což je bezesporu lepší nápad, než startovní pole zrcadlově otáčet od nejpomalejšího k nejrychlejšímu.

Jak ukázaly loňské závody na Silverstonu nebo Hungaroringu, papírově rychlá auta jsou daleko náchylnější ke komplikacím, pokud po startu nejedou na prvním místě. Musela by se měnit taktika a auto nastavovat tak, aby mělo větší šance na předjíždění. Což je v konečném důsledku přesně to, co nakonec všichni chceme.

Jedna věc je plán a dobrý úmysl, druhá věc je realita. Otázkou zůstává, jaké těžkosti a komplikace reálné uplatnění pravidel přinese. Každopádně to není nic, od čeho nelze v případě potíží okamžitě upustit a vrátit se k osvědčenému. Kdo nic nedělá, nic nezkazí. Myšlenku nápad rozhodně má a v tomhle případě za zkoušku skutečně nic nedáme. Tak proč to nezkusit?