Názor: Pneumatiky dusí gladiátorství velkých cen
O titulu už je prakticky rozhodnuto. Je škoda, že Ferrari takto nezvládá konec sezony, tím spíš, když už je to podruhé v řadě. Ale tak to prostě někdy chodí, podobně jak když jeden tým nezvládne závěr fotbalového zápasu nebo jeden hráč finále tenisového utkání. Sezona je to ale moc pěkná, závody atraktivní a na japonské Suzuce připravili divákům Sport2 zábavnou podívanou hlavně jezdci ze středu pole a také Sebastian Vettel a Max Verstappen. Tolik soubojů, co bylo k vidění, a že prý se na Suzuce nedá předjíždět.
Atraktivnost soubojů během GP Japonska dokázala zastínit jeden přetrvávající problém, který musí F1 vyřešit. Letošní vozy formule 1 jsou nejrychlejšími v historii. Lámou jeden rekord za druhým. Zatímco v takzvané zlaté éře formule 1 získával Ayrton Senna vítězství v kvalifikacích na Suzuce časem na úrovni jedné minuty a čtyřiceti sekund, tak dnes je to vozy Lewise Hamiltona zvládají o deset sekund rychleji. Sledovat, jak v kvalifikaci piloti krotí velmi silné vozy čelící běžně přetížení 5G a po kvalifikaci sotva popadají dech, je parádní zážitek.
Problém ale je, když přijde závod. Tempo velké ceny je o hodně pomalejší. Z velké části za to může zákaz dotankování během závodu od roku 2010. Auta jsou na začátku závodu naložená benzínem, jsou tak o hodně těžší, a tím pádem pomalejší. Váha samotných aut také vzrostla, a to zejména kvůli novým pohonným jednotkám a akumulátorům. Dnešní auta jsou o nějakých 120 kilogramů těžší, než ta na konci éry desetiválců v roce 2005. Přesto je úžasné, že dnes vozy zajíždějí stejné hodnoty nejrychlejšího kola jako právě před 13 lety. Ale mělo být to být podstatně rychlejší!
Vedle benzinu a váhy auta jsou na vině pneumatiky Pirelli. Ty jsou konstruovány tak, že se s ohledem na teplotní procesy uvnitř pneu na nich objevují takzvané puchýřky. Jezdci musí pneumatiky šetřit, a tím pádem jedou o hodně pomaleji, než na co moderní vůz formule 1 má. O hodně!
Při Velké ceně Japonska 2004 bylo nejrychlejší kolo v závodě dokonce rychlejší, než čas vítěze kvalifikace. Tenkrát se jezdily sprinty od startu k dotankování a od dotankování do cíle. Zběsilá jízda v každém kole závodu. Ještě v roce 2009, posledním roce s tankováním, byla hodnota nejrychlejší kola závodu a vítěze kvalifikace stejná. Umíte si představit, že Hamilton, Vettel nebo Verstappen pojedou každé kolo naplno tak, jak jedou ve třetí části kvalifikace?
No nemůžou. Konkrétně v nedělním závodě byla auta o 7,8 % (na začátku závodu) až 5 % (na konci) pomalejší než v kvalifikaci. To je v absolutních číslech o 4,5 až 6,7 sekundy na kolo! Řešení pneumatik zcela zásadně dusí potenciál současných formulí. Nemůže se jezdit naplno, protože by pneu nevydržely. A druhý pitstop na výměnu gum si pilot dovolit nemůže. Představuje to skoro půlminutovou časovou investici, a ta se špatně dohání. Proč? No protože by pilot musel jet rychle. A to ani na nových pneu nemůže.
Je to hloupě začarovaný kruh, který zbytečně ubírá na gladiátorství velkých cen. Vedení F1 nemusí vymýšlet zázraky. Omezit aerodynamiku tak, aby si formule přítlak brala spíše z pod auta, a přitáhnout dodavatele pneumatik, který dovolí pilot jet během závodu stejně tak agresivně jako v kvalifikaci.
Diskuse k článku