Fernando Alonso

Zveřejněno Autor:
Národnost: španělská
Startovní číslo:14
Tým:McLaren
Datum narození:29. 7. 1981
První závod:GP Austrálie 2001
Tituly:2 (2005 a 2006 - Renault)
Oficiální stránka:fernandoalonso.com
Sociální sítě:
Statistiky:GPGuide

Poprvé usedl Fernando Alonso za volant motokáry v podstatě ve chvíli, kdy se naučil chodit a přestal nosit plenky. Tehdy mu byly tři roky a brzy na to již bylo jasné, jakým směrem se budou jeho další krůčky ubírat.

Nesčetné motokárové úspěchy, mezi něž patří i zisk titulu juniorského mistra světa z roku 1996, jej katapultovaly do sedačky formulových speciálů. Alonsovou první štací na cestě do vysněné královny motorsportu byla série Nissan Open. Po sezoně 1999, kterou s přehledem ovládl, následoval přestup do formule 3000. Rok na to projevilo o Španělovy služby zájem Ferrari, jež mu nabídlo roli testovacího pilota v F1. A ačkoliv by se něco podobného dalo považovat za nabídku, která se odmítá, Alonso si nakonec místo toho plácl s Flaviem Briatorem, šéfem Renaultu, jenž se začal starat o jeho závodní kariéru.

Italský bonviván jej následně protlačil až do formule 1, kde v barvách týmu Minardi strávil celou sezonu 2001. Poté si ho Briatore stáhl k sobě do Renaultu. Zde sbíral rok zkušenosti coby testovací jezdec, aby se na startovní rošt F1 opět vrátil v ročníku 2003.

Tato sezona byla pro Alonsa jednou z klíčových v jeho kariéře. Ve věku jednadvaceti let se totiž stal nejmladším jezdcem, který kdy do té doby stanul v rámci královny motorsportu na pole positon. Stalo se tak během Velké ceny Malajsie. O den později na Sepangu dokonce získal své první umístění na stupních vítězů, a úspěšnou sezonu posléze korunoval triumfem v GP Maďarska.

V ročníku 2004 se v Alonsově případě nic závratného nestalo, následující dvě sezony z něj ovšem učinily opravdovou hvězdu formule 1. V letech 2005 a 2006 se Renault nacházel ve své vrcholné formě, čehož Alonso dokázal náramně využít a zajistil sobě i týmu dva tituly mistra světa v řadě.

Po pěti sezonách strávených u francouzské stáje se Španěl rozhodl změnit svého zaměstnavatele a přestoupil ke konkurentům od McLarenu. Zde však měl ke spokojenosti velmi daleko. Přestože měl ve Wokingu k dispozici prvotřídní techniku, s níž mohl pomýšlet na další titul mistra světa, neshody s vedením týmu zapříčinily předčasné rozvázání kontraktu už po jedné sezoně.

Jelikož však rozchod s McLarenem přišel v dobu, kdy již soupisky většiny top týmů byly pro následující ročník uzavřeny, jedinou přijatelnou volbou se zdál být návrat do Renaultu. Tam jej Briatore přivítal s otevřenou náručí, výsledkově si nicméně Španěl pohoršil. Tehdy na zisk dalšího titulu mistra světa pomýšlet nemohl a stejná situace se opakovala i v roce 2009. Když navíc na povrch vyplavala aféra s úmyslnou nehodou týmového kolegy Piqueta, která rodákovi z Ovieda zajistila vítězství v premiérové Velké ceně Sigapuru, octil se Renault na počátku svého konce, a tak se Španěl rozhodl odejít k Ferrari, kde působí dodnes.

Hned ve své první sezoně v Maranellu zaútočil na celkové prvenství v šampionátu. Ovšem neúspěšně, protože se v nervy drásajícím finále v Abú Zabí musel sklonit před Sebastianem Vettelem z Red Bullu, jenž mu tak zároveň uzmul primát nejmladšího šampióna v F1.

Vidina odvety se vzhledem k jasné dominanci rakouské stáje v roce 2011 musela odložit. Tehdy si Alonso na své konto připsal pouhou jednu výhru, přičemž v konečném zúčtování skončil až jako čtvrtý.

Sezona 2012 pak Španěla zastihla v jeho životní formě. Výkonnost vozů Ferrari ani zdaleka nebyla taková, jakou by si všichni u Scuderie přáli, avšak byl to právě Alonso, jenž se v polovině ročníku mohl k úžasu všech těšit průběžné první příčce v šampionátu. S blížícím se koncem roku ovšem forma Red Bullu gradovala a Vettel začal sbírat jedno vítězství za druhým, což mu nakonec zajistilo tisk třetího titulu mistra světa v řadě.

Přestože do sezony 2013 vstupovalo Ferrari v celkem dobrém rozpoložení, kýžených trofejí pro vítěze šampionátu se v Maranellu opět nedočkali. Alonso sice slavil triumfy v Číně a ve Španělsku, to bylo nicméně z jeho strany všechno. Ve zbytku ročníku se musel opět sklonit před dominantní dvojicí ve složení Red Bull – Sebastian Vettel.

Rok 2014 byl ještě horší, Ferrari nezvládlo vstup do éry nových pohonů a na titul nemohlo ani pomýšlet. Alonsovi proto došla trpělivost, na konci roku se předčasně rozloučil s Ferrari a vrátil se k McLarenu.

Články