Komentátor F1 Richtr: Rosbergovo působení je ryzí inspirací

8 Štítky: Nico Rosberg Zveřejněno 4. 12 2016 — Tomáš Richtr

Když jsem během svého pravidelného monitoringu událostí uviděl tu “zprávu od Nika Rosberga” s dlouhým textem, šestý smysl mi ihned prozradil, že tohle bude něco velkého. Ale v té panice očekávání něčeho velkého – a že mě hned někde velmi hluboko v mysli napadla právě možnost ukončení kariéry – jsem očima text přelétával a hledal ono slovní spojení “končím”, jenže ho prostě nemohl najít!

Takto významné události, které bez nadsázky vytvoří šokovou vlnu s dosahem daleko za hranice F1, se neodehrávají často. Z poslední doby si vybavuji velmi smutný odchod Julesa Bianchiho nebo zprávu o tom, že se vrátí Michael Schumacher do F1.

Velký příběh je často dotvořen až s jeho koncem. A tím velkým příběhem je určitě soubor sezon 2014, 2015 a 2016. Když došlo v Belgii 2014 k naprosto nevinné kolizi mezi Rosbergem a Hamiltonem, Mercedes z toho udělal hysterické haló. Překvapila mě ochota, s jakou Nico přijal roli viníka, místo toho, aby se otočil k veřejnosti a zaťukal si na čelo. Byl to rok, ve kterém Nico dotáhl boj o titul mistra světa až do posledního závodu. Snad všichni čekali, že po této porážce přijde silnější a sebevědomější.

Ale nestalo se tak. Hamilton nadcházející sezonu získal titul dominantním způsobem a ani v kvalifikacích už nebyl Nico tak silný. Takže pokud se mě ptáte, zda jsem čekal, že by Nico Rosberg takto předčasně ukončil kariéru, tak to si pište, že mě to ani nenapadlo.

Nad čím jsem ale hodně často přemýšlel, byly Nikovy další potenciální kroky, pokud by letos zase přišel o titul. Již potřetí v řadě. Nico sám před několika hodinami řekl, že by prostě bojoval dál, a za to obrovský respekt. Byť by to bylo ještě těžší než kdykoli předtím.

Lidé už dnes zcela zapomněli, že co člověk, to osobnost. Co člověk, to různý talent, jiná psychická výbava, jiný soubor silných a slabších stránek. Posuzujeme tabulkami, čísly, statistikami, trendy. Lidé se často ptají, kdo je nejlepším pilotem současné F1, nebo – nedejbože – nejlepším pilotem F1 v historii. A co to vůbec znamená?

Když jsme během letošní sezony pozorovali a několikrát komentovali zjevně odlišný Rosbergův mentální přístup, nemýlili jsme se. Sám Nico potvrdil, že si najal psychologického kouče. Začal častěji jezdit v motokárách. A kdoví, jaké další věci za tím jsou. A to podle mého názoru reprezentuje sílu ducha, osobnosti, píle: nevzdat to a vzápětí udělat krok, který vaše snažení zlepší, posune vaše výkony na vyšší úroveň, odstraní předchozí nedostatky. A pak znovu, a znovu a znovu. A je jedno, kým jste nebo jakou profesi zastáváte.

Jedna z věcí, která se mi v těchto dnech s ohledem na Nika vybavuje, je absence fňukání. V jednom bodě právě skončené sezony jsme se i v rámci našeho malého realizačního týmu přenosů F1 ocitli v situaci, kdy někteří z nás byli konfrontováni s tím, zda nejsme na toho Nika příliš přísní. A myslím, že chápu pravý motiv těchto výtek, ale podle mého názoru jsme přísní nebyli. Snaha o identifikaci oblastí, kde by měl Rosberg zabrat, byla hnána přáním toho, aby se prostě posunul dál. Abychom mohli být svědky velikánských soubojů na těch největších sportovištích. Svědky souboje titánů.

Některé hlasy mu předpovídaly, že nezvládne kvalifikaci nebo psychicky neustojí start do posledního závodu v Abú Dhabi. A on to dal brilantně. Udělal přesně to, co bylo nutné k dosažení vysněného cíle.

A stejně jako se svým vlastním hlasem stavím proti kritikům Lewise Hamiltona za jeho fenomenálně zvládnutou defenzivní taktiku v posledním závodě boje o titul, stejně tak odsoudím všechna ta nařčení, která tvrdí, že Nico Rosberg zbaběle utíká z dalších bojů hned poté, jakmile získal svůj první titul.

Lewisova Pohádka o tom, jak Nico Rosberg poprvé po 18 letech Lewise Hamiltona porazil, a proto končí 🙂 pic.twitter.com/RufL64gbw7

— Tomáš Richtr (@TomRichtrF1) 2. prosince 2016

Nico Rosberg je šampionem nejen proto, že má více bodů v letošním Mistrovství světa, ale také díky tomu, jakým způsobem dokázal povýšit úroveň svého přístupu a svých výkonů. Za to, co všechno tomu obětoval. A nejen on, ale jeho blízcí a celá jeho mladá rodina. Ve světě, ve kterém je každý rozeným expertem na všechno, si málokdo umí představit, co to obnáší být vrcholovým pilotem F1. Včetně mě. Ale tím spíš, že si to neumím uvědomit, chovám k tomu respekt.

Nico Rosberg dosáhl na metu (z pohledu F1) nejvyšší a rozhodl se, že mu to stačilo. Že to není to, co by chtěl zažít znovu a znovu o to usilovat. Nerespektovat toto rozhodnutí je ryzí neúcta. Nico Rosberg mluví plynně pěti světovými jazyky plus trochu finsky, a už jenom tohle z něj v mých očích dělá výjimečnou osobnost. Nico Rosberg je člověk velmi přemýšlivý a empatický, což paradoxně jeho mysl vytěžuje víc, než by za volantem monopostu formule 1 potřeboval.

A i když se někteří za jeho brzkým koncem kariéry pilota F1 pozastavují, já očekávám jeho návrat v jiné roli. Nikoli nutně v roli nějakého manažera v oblasti F1, ale třeba v oblasti byznysu. Historických obdobných příkladů by se našla celá řada. Nebo se stáhne do soukromí a bude si užívat život s manželkou Vivian a malou dcerou Alaïou. Budou-li žít skromně, mají vyděláno až do konce společného šťastného života. Mohou se věnovat jen sami sobě, svým přátelům, známým a činnostem, které mají rádi.

A co je víc? Druhý, třetí, čtvrtý titul mistra světa? Pro někoho ano, protože jej to prostě naplňuje. Pro jiného ne.

Nikovo působení v posledních letech ve formuli 1 je rozhodně pozitivní inspirací. A té je dneska tak strašně málo.

Čtěte dále: Co vedlo Nika Rosberga k ukončení kariéry ve formuli 1?